Výsledky hledání míst

Ve 2. polovině 19. století byl na místě starší stavby postaven současný historizující hřbitovní kostel Panny Marie. Malbami vyzdobil náchodský malíř František Šrůtek roku 1878. V r. 2009 opravena hřbitovní zeď.

Jednolodní obdélný barokní kostel od neznámého autora byl vystavěn v roce 1756 na místě starší dřevěné stavby z r. 1688. Polygonální dřevěná věž je z roku 1777. Bronzová secesní plastika stojící ženy před vstupem je dílo Theodora Khuena. Kostel byl památkově chráněn, ochrana byla zrušena r. 1987.

Jednolodní kostel sv. Anny podle dochovaných záznamů postaven barokně v r. 1693. V letech 1899-1901 jako prostorově nevyhovující nahrazen novým kostelem sv. Václava na návsi. Současně změněn na rodinnou hrobku Korbů z Weidenheimu se samostatným vchodem a kapli.

Barokní kostel sv. Anny postaven v letech 1685-1691 na hřbitově pův. za městem za přispění Frant. Karla Záruby z Hustířan. Jednolodní stavba s dvouvěžovým západním průčelím opravována v letech 1903 a 1986. Používána výjimečně při významných pohřbech a 2. listopadu k uctění památky zesnulých.

Pozdně románský kostel je pozůstatkem vsi Kosovice, uváděné v letech 1101 a 1225. Byl pravděpodobně založen koncem 12. století třebíčskými benediktýny. Do roku 1607 při něm byla protestantská fara. Poté se stal součástí farnosti u kostela sv. Martina a r. 1785 u kostela Proměnění Páně v Třebíči.

Renesanční síňové trojlodí s trojbokým závěrem a strmou sedlovou střechou vystavěl před r. 1580 Ambrož Vlach. Kolem kostela hřbitov s renesanční zvonicí z konce 16. stol. a barokní kostnicí z l. 1770–74. Pohřben je zde skladatel Bohuslav Martinů.

Raně barokní kaple post. Šternberky (1667–75) snad za účasti D. Orsiho. K okrouhlé lodi zaklenuté kupolí s lucernou je na severu připojen půlkruhový závěr a dvě pětiboké sakristie. Rovné průčelí je zakončeno nástavcem s dvěma hranolovými věžičkami.

Kříž postaven v r. 1897. Litinový kříž s korpusem a neogoticky ztvárněným podstavcem. Nachází se v horní části hřbitova. Celková výška 3,5 m. Stojí na mohutném litinovém hranolovém soklu. Socha Krista pozlacená, znázorněna v tradičním pojetí. Památkově chráněn od roku 2006.

Empírová hrobka svobodných pánů Beessů z Chrostiny, majitelů zámku Hnojník, v podobě obdélné kaple při hřbitovní zdi. V hrobce z 2. pol. 19. stol. byli pohřbíváni Beessové až do počátku 20. století.

Pseudoroková hrobka jihočeské větve Berchtoldů z Uherčic z let 1936–1937. Výhled na soutok Vltavy a Lužnice.

Čtvercová renesanční hrobka vladyků Bukůvků z Bukůvky z r. 1592 v sousedství farního kostela sv. Matouše. Přízemí sloužilo jako kaple s klášterní klenbou a štukaturou, pod ní se nachází rodinná hrobka s dřevěnými rakvemi. Podlaha, schody a klenba jsou z cihel.

Čtvercová empírová hrobka s trojúhelníkovým štítem byla postavena v letech 1832–34 Karlem hrabětem Clam-Martinic. Na chátrajícím hřbitově najdeme dále pozoruhodný pozdně rokokový náhrobník a několik litinových křížů.

Stavbu nechal v poslední čtvrtině 19. stol. postavit hrabě Hubert Karel Sigmund František Josef Harnoncourt–Unverzagt se svou manželkou Josefinou Julií. Poslední pohřeb se konal zřejmě roku 1935. Ve 2. pol. 20. stol. byla hrobka několikrát vyloupena a poničena.

Rodinná hroba hraběcí rodiny Deymů ze Stříteže. Drobná stavba připomínající kapli při zadní části kostela sv. Václava ve Starém Jičíně.

Hrobka sv.Kříže rodu Harrachů z r.1870. V byzantském a renesančním slohu.Dva souosé pravidelné osmiboké hranoly o nestejné výšce. V podzemní části hrobky se nachází zděná chodba – krypta, ve které jsou uloženy ostatky členů harrachovského rodu.