Výsledky hledání míst

V letech 1597–1601 postavil Hans Boge z Pirny pro Rudolfa III. z Bünau kostel ve stylu saské renesance v sousedství současně budovaného zámku. Luterský do 1627, poté katolický. Oprava 1887, po roce 1945 devastace. Od roku 2008 NKP, postupná obnova.

Kostel v novogotické stylu vystavěn v letech 1873–75. Roku 1962 zapsán do seznamu státem chráněných památek. Věž původně 48 m vysoká byla po jejímu zřícení nově vystavěna, ale o 8 m nižší.

První zmínka o obci Vícov pochází z roku 1358. Farní kostelík sv. Floriána byl zřízen arcibiskupstvím na náklady obce v roce 1730, vysvěcen v roce 1750. Boční oltář je zasvěcen Panně Marii Růžencové.

První zmínka o obci pochází z r. 1252. Na místě dřevěné kaple z r. 1708. zničené požárem, byla v r. 1744 postavena nová zděná kaple. Ve 20. letech 20. stol. byla kaple rozšířena a uváděna jako kostel.

V r. 1746 byla v centru Moravské Huzové postavena barokní kaple sv. Floriána. V r. 1788 rozšířena na filiální kostel. Před ním je kamenný kříž z r. 1819 a dřevěný misijní kříž z r. 1933. V r. 1886 postavena fara a od r. 1890 se stala obec farností.

Roku 1835 vystavěna kaple sv. Floriána, obdélná neorientovaná stavba s mírně odsazeným polokruhovým závěrem a věží nad sev. průčelím. R. 1869 povýšena na farní kostel. Roku 1908 zvýšena věž na 30 m. Ve věži zvony z roku 1872 a 1997. Kostelní varhany z roku 1885. Hodiny na věži z roku 1909.

Na místě původní kaple vystavěn v letech 1810 – 11 nový kostel sv. Floriána, v průčelí s hranolovitou zvonicí. V ní zavěšeny dva zvony.

Součást výjimečného kaplického areálu dvou těsně sousedících kostelů. Menší kostel vznikl zřejmě po požáru roku 1507 na místě původního kostelíka ("kaplice"), který po vzniku města sloužil českým obyvatelům.

Kostel sv. Floriána vystavěn v letech 1932–1933. Zvony z doby výstavby zrekvírovány za války a nahrazeny novými až v roce 1969. Na průčelí kostela socha sv. Floriána.

R. 1856 vystavěna kaple, přestavěna r. 1873 na kostel. Velká přestavba v roce 1971. Ve zvonici dva zvony, pořízené z darů věřících. Filiální kostel je obdélný, s hranolovou věží nad průčelím a sakristií v ose. Zvláštností je, že je v majetku obce.

Novogotická stavba z let. 1886–87 z režného zdiva, vysvěcená v r. 1893. Nahradila starší dřevěný kostel sv. Máří Magdaleny ze 14. století.

Farní, původně gotický, kostel, připomínán r. 1352. Za vlastnictví řádu křížovníků v l. 1685–88 byl přestavěn barokně. Opravován byl v l. 1906, 1958, 1993–94. Na hřbitově márnice z 18. stol. s nástropním obrazem Posledního soudu.

Farní kostel někdejší samostatné obce Šumburk nad Desnou byl postaven v letech 1898–1900 podle projektu stavitele Karla Pekárka. Novogotická stavba s vysokou věží dominuje centru dnešního Tanvaldu.

Přesné staří kostela není známo, dle presbytáře v podobě apsidy je považován za původně románský. Poprvé je uváděn jako farní roku 1364. V roce 1797 byl kostel barokně přestavěn arcibiskupem Salmem. Do nynější podoby upraven architektem J. Stibralem r. 1898. Kolem kostela býval do roku 1810 hřbitov.

Barokní kostel byl vybudován v l. 1715-1716 přestavbou původní gotické kaple. Přestavbu inicioval olomoucký hejtman Rudolf Kryštof Přemysl z Wittenu. R. 1817 byl kostel znovu stavebně upravován. Architektonickou zajímavostí je tribuna nad varhanní kruchtou.