Výsledky hledání míst

Původně románský kostel byl zásadně přestavěn na halové trojlodí v letech 1348–80. Po roce 1636 klášterní (servité), při barokní přestavbě po roce 1769 zachována dolní části západní a jižní stěny. Zrušen 1786, od té doby utilitární využití, od 90. let 20. století zvrhlá presentace historie Prahy.

Pravoslavný (původně řeckokatolický) kostel sv. Michala postavený v 2. pol. 17. století ve vsi Medvědovce u Mukačeva na tehdejší Podkarpatské Rusi. Do Prahy byl přenesen v roce 1929. Celodřevěná roubená stavba bojkovského typu má tři věže s cibulovitými báněmi a střechu krytou šindelem.

Pozdně románský jednolodní kostelík ze 13. století, bezslohově upravený v polovině 19. stol. Kostelík má půlkruhovou apsidu a na západě hranolovou věž. Nástěnné malby provedl J. Heřman v roce 1855.

Kostel sv. Michala, původně evangelický, byl vystavěn v letech 1612-14. . Roku 1694 byl rozšířen a přestavěn v renesančním slohu. Další přestavby prodělal po roce 1852 a 1907. Cenný je převážně renesanční interiér kostela.

Barokní kostel sv. Michala vystavěn v roce 1770. Opraven roku 1851 a po požáru v roce 1854. Zařízení kostela je novobarokní.

Na místě staršího kostela vystavěn v letech 1580–90 nový kostel v pozdně renesančním stylu. Okolo kostela hřbitov, ohraničený kamennou ohradní zdí a kamenným přístupovým schodištěm.

Hřbitovní kostelík z r. 1380, poničen za husitských válek, r. 1496 klatovskými měšťany znovu vystavěn. R 1632 byla přistavěna pohřební kaple, barokní přestavbou prošla loď kostela v letech 1736–40. Dodnes slouží příležitostně při smutečních obřadech.

Kostel sv. Michala v klasicistní podobě, kterou získal po přestavbě v letech 1793 – 1795. Jádro kostela je staršího data, o čemž svědčí jeho pozdně renesanční věž.

Původně románská stavba s cenným pozdně got. presbyteriem se síťovou klenbou a hlavní lodí, jejíž raně barokní podoba pochází z doby klem r. 1642. Od r. 1624 patřil jezuitům. Vedle kostela zvonice z l. 1692–1852.

Trojlodní renesanční stavba s pozdně gotickým jádrem. V letech 1609–18 upraven a v r. 1688 rozšířen o Růžencovou kapli. Po požáru v r. 1790 opraven.

Gotický kostel z poč. 14. století. Přestavby r. 1856, 1862 a 1897. Obdélná orientovaná stavba s neodsazeným polygonálním závěrem a čtyřhrannou předsíní před západním průčelím. Zařízení novogotické, oltářní obrazy od F. Herčíka a J. Hellicha, dvě okna se sklomalbami sv. Prokopa a Vojtěcha.

Kostel vysvěcen v r.1251. V 15.stol. kostel přestavován. Po třicetileté válce poškozený kostel v letech 1673–1699 přestavěn ranně barokně. Vysvěcen v r.1707, o dva roky později i s klášterem vyhořel. Klášter v 19.st. přebudován na kněžský seminář.

Na místě vlastnického kostela z 12. stol. postaven gotický ve 3. čtvrti 14. stol. Kolem roku 1400 rozšířen o severní loď. Renesanční úpravy, barokní přestavba 1717–22. Zrušen 1787, o tři léta později obnoven jako evangelický. Regotisován 1914–5.

Na místě gotického farního kostela Menšího Města, jeho hřbitova a několika dalších objektů vyrostly na přelomu 17. a 18. století postupně jesuitský chrám a městská věž. Dílo otce a syna Dientzenhoferů a A. Luragha dominuje Malé Straně dodnes.

Na místě románského kostela německých kupců (poprvé přip. snad 1069), goticky upravovaného, postavili 1732-7 zdejší benediktini dle projektu K. I. Dientzenhofera vrcholně barokní chrám. Po zrušení kláštera 1785 profánní využití, od 1865 pravoslavný.