Výsledky hledání míst

Mariánský sloup z roku 1732 v jihozápadní části chrastavského náměstí pochází údajně z dílny M. B. Brauna. Mohutný sokl nese kromě titulní plastiky i čtyři anděly a osm světců.

Barokní morový sloup na náměstí v Českém Dubu pochází z roku 1723. Pannu Marii doprovázejí sochy morových světců Františka Xaverského a Rocha, dále svatých Floriána a Jana Nepomuckého.

Sloup s replikou gotické Madony Plzeňské postaven po skončení moru 1680. Kamenické práce provedl Jan Mejzlík. sochy sv. Václava, Bartoloměje, Rocha, Floriána a Rosalie r. 1714 doplněny sochami sv. Františka Xaverského, Barbory a Petra z Alkantary

Mariánský sloup v těžišti jižního blatenského náměstí byl postaven roku 1726. Návrh i sochařská výzdoba pocházejí od Johanna Franze Hoffmanna, investorem byl majitel Blatné Josef Serenyi. Na novodobé osmiboké podnoži stojí sokl na půdorysu kříže, z něhož vyrůstá válcový sloup s titulní plastikou.

Barokní mariánský sloup ve východní části velešínského náměstí byl postaven roku 1765. Obklopují ho sochy svatých Floriána, Antonína a Janů Křtitele a Nepomuckého.

Barokní sloup, obklopený šestibokou kašnou, v jižní části českokrumlovského náměstí. Postaven roku 1716 na památku morové epidemie 1714. Autorem sochařské výzdoby byl pražský Matěj Václav Jäckel, zahrnuje patrony města a protimorové svaté.

Tordovaný sloup se sochou Panny Marie byl začleněn do objektu u bývalé Dolní brány. Pochází z přelomu 17. a 18. století.

Mariánský sloup z roku 1885. Na vrcholu socha Neposkvrněné Panny Marie. Na podstavci se pozlacený reliéf sv. Cyrila a Metoděje. Sloup opraven r. 2005.

V letech 1716 – 19 vystavěli na náměstí sochařští mistři F. a M. Tollingerovi a A. Falke mariánský sloup. Jeho centrem je obelisk pokrytý obláčky s andílky vrcholící sochou Neposkvrněné Panny Marie.

Barokní sloup zvaný Loreta postavený kolem roku 1725 na náměstí někdejšího Nového Města (Havlíčkovo náměstí) před novým zámkem.

Sloup se sochou Panny Marie, doprovázený na nižších částech podstavce sochami svatých Fabiana a Šebastiana. Práce některého příslušníka rodiny Platzerů (Richard?) z roku 1860 dokazuje dlouhotrvající přežívání barokních forem v prostředí jihočeského venkova. Rekonstruováno 2007–08.

Původní barokní sloup během doby zničen, dochovalo se pouze torzo. Obec Sazená mariánský sloup začátkem 21. stol. obnovila. Vedle barokního sloupu stojí dřevěná vidlicová zvonička z 19. století. Na ní umístěn původně klasicistní zvonek, který je nyní nahrazen jeho replikou.

Mariánský sloup s obrazem sv. Jana a Pavla byl v Mistrovicích postaven 15. května 1725 nákladem obce a zásluhou Jakuba Hrdiny, což dokládá český nápis. Sloup je od r. 2007 chráněn jako kulturní památka.

Mariánský sloup z roku 1684. Postaven jako poděkování za odvrácení moru a Turků. Sloup nese sochu Immaculaty. Na přední straně městský znak. Kolem sloupu osm osmibokých pilířků spojených řetězy. Sloup památkově chráněn od r. 1958.

Barokní márnice stojí za presbytářem kostela Narození Panny Marie v prostoru starého hřbitova v Nicově (osada města Plánice). Postavena podle návrhu K. I. Dientzenhofera kolem r. 1733. Stavba na osmibokém půdorysu se stanovou střechou. Nedílná součást areálu poutního kostela. Památkově chráněná.