Výsledky hledání míst

Měřítkem drobný sloup se sochou Immaculaty stojící na srpku měsíce stojí zřejmě od 18. století na severní návsi (křižovatce cest do Jítravy a k rozcestí Trávník). Zřejmě se jedná o dílo místního umělce. Sloup byl nedávno opraven.

Barokní sloup z roku 1700 od Františka Martina Katterbaura. Balustráda doplněna v roce 1818.

Barokní mariánský sloup uprostřed čtvercové části náměstí Míru, pravděpodobně z roku 1742, se čtyřmi sochami světců a čtyřmi reliéfy s mariánskými motivy na soklu. Na vrcholu socha Immaculaty.

Barokní mariánský sloup s dominantou pískovcové sochy Panny Marie s dítětem na Masarykově náměstí v centru města. Postaven v r. 1694 nákladem děkana Jiřího Balšánka.

Barokní mariánský sloup z konce 17. století. Jako dřík sloupu byl použit románský sloup z červeného pískovce, dříve součást nedalekého kostela sv. Prokopa.

Mariánský sloup z r. 1839 od Baltazara Leopolda Piskoře podle návrhu Antonína Piskoře. Socha Immaculaty na vrcholu je ze staršího sloupu z r. 1729.

Sloup vytvořil r. 1706 Jan Brokoff s podílem syna Michala Jana Josefa. Na sloupu sochy sv. Scholastiky, sv. Benedikta, sv. Vintíře, sv. Prokopa, sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Markéty a sv. Hedviky. Na vrcholu Panna Marie s Ježíškem z r. 1728.

Barokní pískovcový mariánský sloup z r. 1701, známé jsou pouze iniciály jeho tvůrců AZ a MZ. Na vrcholu pískovcová socha Panny Marie s mečem na prsou.

Mariánský sloup vybudoval v letech 1770–71 Josef Vilém hrabě z Nostic-Rieneck. Na sloupu Panna Marie Imaculata, na soklu sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého, reliéf sv. Floriána a erb rodu Nostitz-Rieneck.

Socha Panny Marie na vysokém sloupu s pseudokorintskou hlavicí pochází z roku 1695. Podstavec je zdoben reliéfy čtyř světců: sv. Rocha, sv. Jana Nepomuckého, sv. Sebastiána a sv. Rozálie. Od roku 1958 patří mariánský sloup mezi chráněné kulturní památky ČR.

Mariánský sloup v Nymburce vznikl roku 1717 zřejmě v dílně F. M. Katterbauera. Kromě titulní plastiky na vrcholu stojí na podstavci sochy svatých Václava, Josefa, Floriána a Jiljí. Opraven 1857 a koncem 20. století.

Sloup postavený v letech 1716–20 jako poděkování za konec poslední morové epidemie v českých zemích roku 1714. Autorem byl David Lipart z Brtnice, prostředky na stavbu pocházely z odkazu telčské měšťanky Zuzany Hodové. V sousedství dvě kašny.

Mariánský sloup z roku 1732 v jihozápadní části chrastavského náměstí pochází údajně z dílny M. B. Brauna. Mohutný sokl nese kromě titulní plastiky i čtyři anděly a osm světců.

Barokní morový sloup na náměstí v Českém Dubu pochází z roku 1723. Pannu Marii doprovázejí sochy morových světců Františka Xaverského a Rocha, dále svatých Floriána a Jana Nepomuckého.

Sloup s replikou gotické Madony Plzeňské postaven po skončení moru 1680. Kamenické práce provedl Jan Mejzlík. sochy sv. Václava, Bartoloměje, Rocha, Floriána a Rosalie r. 1714 doplněny sochami sv. Františka Xaverského, Barbory a Petra z Alkantary