Výsledky hledání míst

Původní gotický kostel sv. Václava připomínán již r.1352, r.1424 pobořený husity. Roku 1609 postaven nový kostel v renesančním stylu, přestavěný barokně r.1723. Tehdy přistavěna věž a kostel získal současnou podobu.

Barokní stavba na místě staršího předchůdce, zasvěceného sv. Mikuláši (1352, věž 1383). Ten poškozen za husitských bouří i třicetileté války. Nová loď a presbytář dokončeny 1717, do roku 1741 bohatě vybaven. Poslední úpravy 1892 (zejména portál).

Zámecký kostel ve Valči postavil jako novostavbu 1710–28 G. A. Biana Rossa na náklad Jana Kryštofa ze Štampachu. Jedinou úpravou je klasicistní hrobka Korbů, připojená z východu k presbytáři. Zdevastovaná stavba prochází rekonstrukcí.

Na místě románského kostelíka, postaveného před r. 995, vystavěn Anoštem z Pardubic gotický kostel. Barokně byl přestavěn v letech 1670–79 italským stavitelem Pietrem Spinettim. Věž přistavěna r. 1727. Opraven počátkem 21. stol.

Na výšině nad Dobřichovem stál původně předrománský kostel z 10. stol. Jeho zdi se dochovaly v sakristii dnešní gotické, barokně přestavěné stavby. Na jejích zdech osazeny pozdně gotické kamenické články z přestavby 1495 a náhrobky z poloviny 19. století.

Římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice z l. 1605–14 vystavěný nákladem Baltazara Certyše z Kynšperka a jeho ženy Kateřiny. Hodnotná jednolodní renesanční stavba se vstupní průčelní věží.

Původně barokní kostel nechal roku 1682 v Jílovém postavit Ernest von Thun, kníže arcibiskup salcburský. Po požáru 1859 byl přestavěn v obtížně zařaditelném neoslohovém pojetí. Po roce 1945 zanedbaný objekt byl nedávno opraven.

Původně pozdně renesanční kostel byl v Jiřetíně postaven v letech 1590–1611. Pozdně barokní úpravy proběhly na přelomu 18. a 19. století. Jihovýchodně od kostela velká barokní fara, na ploše náměstí několik barokních soch.

Pozdně barokní kostel v Hodňově byl postaven pro zpřístupnění božího slova obyvatelům na konci 18. století. Stavba obsahuje řadu detailů z kláštera Zlatá Koruna, včetně helmice věže, přenesené z tamního laického kostela sv. Markéty (viz heslo).

Románsko-gotická jednolodní stavba z převážně kamenného zdiva. Původně zasvěcen sv. Martinu, změna svěcení v 17. stol. Hranolová věž se zvonicovým patrem postavena v r. 1600 – 4 zvony. Barokní úpravy vnitřku a změna oken r. 1700, další velká přestavba v roce 1850, věžní hodiny od r. 1908.

Venkovský barokní kostel vznikl ve Bzí v letech 1692–97 jako náhrada staršího dřevěného objektu. Tehdy zde sídlila farnost, spravující velkou část jižního podhůří Jizerských hor včetně dnešního Jablonce nad Nisou. V současnosti postupně opravován.

Renesanční kostel z doby před rokem 1597, postaven nákladem Žofie Klusákové z Nečtin, barokně byl upravený v 1. čtvrtině 18. století, dnešní podoba po úpravách v 19. století.

Původní kostel zasvěcený sv. Mikuláši vystavěn v letech 1515–1516. Současná podoba kostela je po barokních úpravách z let 1710–1713. Roku 1714 vysvěcen k uctění Nejsvětější Trojici. Poslední opravy kostela proběhly počátkem 21. století.

Kostel gotického původu, snad již z pol. 13. stol. Radikálně přestavěn barokně v první pol. 17. století. V prvé pol. 18. století byla k lodi přistavěna kaple sv. Barbory. Zařízení vesměs od místního sochaře J. Hammera z pol. 18. století.

Hřbitovní kostelík vznikl na severním okraji Českého Dubu jako luterský před rokem 1590. Barokní obnova roku 1681, ze 17.–18. století pochází většina vnitřního zařízení. Obklopen fungujícím hřbitovem s řadou sepulkrálních památek.