Výsledky hledání míst

Pozdně empírový kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěn v l. 1852 - 54 na místě staršího dřevěného kostela z r. 1784. Štíhlá průčelní věž pochází až ze 70. let 19. století. Obdélná stavba s odsazeným pravoúhlým závěrem a vysokou hranolovou věží v průčelí nad předsíní.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z 19.století. Stojí ve středu obce. U kostela je hřbitov.

Kostel postaven r. 1818 v místě zbořené svatyně zřejmě z 13. století. Jednoduchá stavba s obdélnou lodí, odsazeným obdélným závěrem s přístavky sakristií po stranách, nad západním průčelím nízká hranolová věž. Ke kostelu vedou kryté kamenné schody. Před kostelem sochy sv. Václava a sv. Ludmily.

Původní gotický kostel ze 14. st. Pobořen za třicetileté války. Opraven a přestavěn barokně v l. 1748–1749. Pseudorenesanční přestavba v l. 1889–1892. Generální oprava a elektrifikace r. 1973. Uvnitř původní sochy zcizeny, nyní novodobé kopie.

Drobný klánovický kostelík vznikl v letech 1911-1912 jako novorománská kaple Matky Boží pro tehdejší osadu příslušnou k obci Šestajovice. S pozdějším rozvojem samostatné obce Klánovice se pak změnil na filiální mariánský kostel farnosti Jirny.

Starší gotický kostel vyhořel v r. 1805. Jeho pozůstatkem je stojící mohutná got. věž z konce 15. stol. s erbem Berků z Dubé a Lipé. Nová kostelní loď vystavěna po r. 1807 v jiné orientaci než starší loď. Trojlodní chrámová stavba s cenným interiérem, především hlavní oltář se sochami.

Menší barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v horní části Bukovinky. Spojován se zázračným zjevením Panny Marie v r. 1210. Starší románská stavba ze 13. století byla za husitských válek poničena, ale brzy obnovena. V r. 1772 vyhořela a r. 1773 nahrazena současným barokním kostelem s průčelní věží.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kšici prvně zmiňován r. 1384, původní stavba zanikla v novějších přestavbách a dnešní barokní podoba pochází z r. 1716. Po 2. světové válce kostel zchátral, zařízení bylo poničeno a rozkradeno. O záchranu kostela se snaží spolek nadšenců Markyta.

Současný barokní kostel postaven na místě původního gotického r.1738. Kolem kostela hřbitov s ohradní zdí do níž je vsazeno devět mramorových figurálních náhrobníků z druhé pol. 16. a počátku 17. století.

Kostel vystavěn v 1. pol 14. st. v gotickém stylu. Ve 3. čtvrtl. 18. st. prošel barokní přestavbou. Jednolodní obdélná stavba se čtvercovým presbytářem. Zařízení kostela rokokové z konce 18. st. Okolo kostela se původně nacházel hřbitov.

Kostel vystavěn v letech 1432–1438 v gotickém stylu, věž přistavěna roku 1465, koncem 16. století upravena renesančně. Kostel přestavován v 17.stol. v druhé pol.19.stol. v letech 1969–1970 a v r.2002.

Původní gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie se prvně připomíná r.1354, tehdy již jako farní. Roku 1817 byl na základech původního kostela postaven kostel nový ve stylu doznívajícího pozdního baroka.

Na základech původního kostela z let 1747–49, byl v letech 1786–88 postaven současný, pozdně barokní kostel. Dalšími úpravami prošel r.1893 a tehdy získal svou dnešní podobu. Poslední oprava kostela proběhla počátkem 21. století.

Barokní kostel poprvé zmíněný r. 1645, několikrát přestavěn, pří poslední přestavbě r. 1898 stavitelem Stibral mimo jiné přistavěl věž.

Kostel na telčském Starém Městě vznikl zřejmě nejpozději ve 13. stol. Nejstarší dochované části dnešní stavby pocházejí z konce století následujícího, většina kostela je barokní. Součást areálu dodnes funkčního zařízení sociálních služeb a hřbitova.