Výsledky hledání míst

Novorománský kostel sv. Vavřince v Květné vznikl r. 1902 přestavbou středověkého dřevěného kostela, doloženého již r. 1350. Nyní kostel filiální v římskokatolické farnosti Polička bez pravidelných bohoslužeb. Není památkově chráněn.

Kostel sv. Vavřince v Červené Lhotě je v jádru pozdně románská stavba z 13. stol. s barokní věží, která byla r. 1899 rozšířena o příčnou loď a půlkruhovou apsidu. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel na vyvýšeném místě uprostřed bývalého hřbitova s ohradní zdí jižně od centra vsi. Skládá se z obdélné lodě s pravoúhlým presbytářem a hranolové věže se sakristií. Původně raně gotický z konce 13. století, poprvé připomínán roku 1334, od roku 1352 jako farní. Později přestavován a upravován.

Kostel sv. Vavřince pochází z let 1782–1783. Je to zděná bezvěžová orientovaná jednolodní stavba. Na jihu k lodi přiléhá drobná předsíň. Kostel má sedlovou střechu. Presbytář osvětlují okna z boku a jedno oválné v závěru. Kostel není kulturní památkou. Na hřbitově hranolovitá dřevěná zvonice.

Kostel sv. Vavřince v Čenkovicích je raně klasicistní stavba z let 1780-1782, která zásluhou hraběte Liechtensteina nahradila barokní dřevěný kostelík, doložený r. 1667. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Vavřince v Dírné je gotického původu z 14. stol., přestavován v 17. a 19. stol. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Vavřince v Ovesných Kladrubech je gotického původu, doložen r. 1363. Po 2 požárech získal současnou barokní podobu v letech 1747-1748. Nyní chátrající filiální kostel ve farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb, od r. 1958 památkově chráněn.

Kostel sv. Vavřince v Dlouhém Mostě je barokní stavba z let 1696-1699 s věží přistavěnou r. 1711. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.

Barokní kostel obklopený hřbitovem s řadou pozoruhodných náhrobků stojí v nejvýše položené části Tatobit. Stavba z let 1714–50 byla roku 2001 důkladně opravena.

Na místě staršího dřevěného kostela, mnohokrát obnovovaného po požárech, byla v letech 1729–36 podle projektu J. G. M. Aichbauera postavena nová dominanta celého městečka. I přes poškození několika požáry se dochovalo bohaté soudobé vnitřní vybavení.

Románský kostel z poč. 13. století, od 15. století protestantský. Kostel r. 1655 vysvěcený jako katolický byl výrazně barokně přestavěn r. 1684. Soudobá je i samostatná zděná zvonice z r.1679, fara a ohradní zeď bývalého hřbitova s výklenkovou kaplí.

Raně gotický kostel v burgundsko-cisterciáckém slohu z r. 1240. Přestavby v 16. a 17. stol. barokní v r. 1734. Vitráže z roku 1935. Pieta nad Božím hrobem z roku 1943. Za kostelem křížová cesta z let 2003–4 se skleněnými vitrážemi a sochou Krista.

Na místě původní dřevěné kaple stál pozdější kostel. Ten po zásahu bleskem zbourán a v l. 1897–1900 vystavěn nový kostel v pseudorománském stylu. V průčelí věž zakončená osmibokým jehlanem.

Pozdně barokní kostel sv. Vavřince pochází z let 1764–1768 (stavebník hrabě Jan Josef z Thunu) na místě staršího dřevěného kostela. Kolem kostela je hřbitov, márnice a barokní fara. K nejstarším památkám patřily dva zvony. Do současnosti se dochoval pouze jeden.

Kostel vystavěn roku 1804. Vždy byl filiálním k farnosti Šternberk. V současnosti se v kostele konají různá hudební vystoupení. Kostel je prostá jednolodní stavba s hranolovou věží v průčelí, trojbokým závěrem a čtvercovou sakristií v ose závěru.