Výsledky hledání míst

Kostel vystavěný v 18. století. Věž přistavěna r. 1792, jejím podvěžím hlavní vstup do kostela. Na oltáři obraz z roku 1866 představující sv. Vavřince. Kostel je podélná jednolodní neorientovaná stavba s trojbokým závěrem, čtyřbokým depozitářem od severu a sakristií od jihu.

Raně gotický kostel byl postaven kolem roku 1300, vypálen poč. husitských válek, obnoven v 16. stol. Roku 1855 byl částečně přestavěn. Jednolodní, s pětibokým presbytářem a křížovou žebrovou klenbou. Zařízen převážně novogoticky. U kostela je samostatně stojící pozdně gotická zvonice.

Renesanční kostel byl postaven r. 1605. R. 1678 zdejší příhoda s hostií rozpoutala řadu čarodějnických procesů. V l. 1780–92 přistavěna věž. Opravy v l. 1845, 1937, 1964 a 1994. Kostel je obklopen hřbitovem, chráněným zdí s edikulami a klasicistní kostnicí s márnicí. Od r. 1958 chráněná památka ČR.

Bohoslužby jsou v tomto kostele slouženy v 15 hodin každou sobotu. v Postním období se modlí od 14:30 Křížová cesta.

Barokní kostel vznikl přestavbou staršího, zřejmě gotického kostela (středověké jádro), která byla provedena v l. 1710–1712. R. 1798 nahrazen pův. prkenný strop cihlovou klenbou. Od r. 1958 patří kostel mezi chráněné památky ČR. V l. 2002–2006 prošel jeho interiér kompletní rekonstrukcí.

Poutní místo Vavřineček s barokním kostelíkem sv. Vavřince se nachází na Veselé hoře jihozápadně od Domažlic. Původně místo slavných poutí, nyní též dějiště Chodských slavností. Bohoslužby několikrát ročně.

Původně barokní kaple z let 1730-1731 s pozdějšími přestavbami na kostel ve 20. století. Jednolodní kostel s přistavěným čtyřbokým presbytářem a sakristií. Přilehlý park se sousoším Svaté rodiny, výklenkovou kaplí a náhrobkem pruského generálporučíka Friedricha von Clausewitze. Památkově chráněno.

Původně raně gotický kostel sv. Vincence (presbytář a sakristie), r. 1494 postavena loď s věží. Přestavěn barokně v letech 1708-1709 (loď, nově postavena věž, brána před kostelem), a to podle Pavla Ignáce Bayera za finanční podpory knížete Františka Adama Schwarzenberga.

Novorománský kostel z režných cihel, postaven ve stylu porýnských románských kostelů v letech 1884–87 podle projektu vídeňských architektů R. Jordana a J. Schmalzhofera pro řád lazaristů. Dne slouží církvi Adventistů sedmého dne.

Pod kopcem Březník, na kterém měl poustevnu pozdější svatý Vintíř (Günther), vznikla u pramene léčivé vody roku 1618 jemu zasvěcená kaple, ke které začala chodit procesí. V průběhu 18. století se z ní vyvinul kostel a kolem něj prosperující poutní místo.

Nejstarší sakrální stavba Pelhřimova, vysvěcena r. 1236. Původně farní, poté filiální, poté hřbitovní a nakonec gymnasialní. R. 1614 renesančně přestavěn, barokní přestavba z l. 1739–1740. Dnes výstavní síň a galerie.

Barokní kostel sv. Víta byl vystavěn Františkem Kermerem v l. 1770–75 náhradou za zbořený gotický kostel. Z původního kostela se dochovala krypta s hrobkami Půticů a Oppersdorfů. Kostel je jednolodní s obdélným závěrem a hranolovu věží v průčelí.

Sýpka zřízená roku 1823 s použitím konstrukcí farního kostela na Podolci. Ten v letech 1255–1420 náležel johanitům, poté špitální. Vypálen 1631 císařskými, obnoven 1655, zrušen 1787. Součást městského dvora.

Renesanční kostel sv. Víta z let 1556–1583, původně protestantský, od roku 1636 katolický. Upraven barokně. Byla zde umístěna vzácná gotická socha Madony (dnes v Alšově jihočeské galerii).

Kostel sv. Víta je raně barokní stavba. Jednolodní obdélná stavba s valenými klenbami. V průčelí sochy sv. Ignáce, sv. Františka Xaverského a sv. Václava. Zařízení kostela z druhé poloviny 18. stol. Památkově chráněn od roku 1958.