Výsledky hledání míst

Kostel ve Velkém Vřešťově býval farním již v dobách, kdy království Českému vládli Lucemburkové, aby po třicetileté válce ztratil svého faráře a stal se pouhou filiálkou, z níž se v roce 1850 stala lokálie a o 6 let později samostatná fara.

Poutní kostel (kaple) na vrchu Líšná. Snad pozdně gotického původu, zachycen(a) na Willenbergově vedutě Rabí z roku 1602. Zrušen(a) za Josefa II. Dnes ve zříceninách.

Původně románský kostel z pol. 13. stol., přestavěn renesančně r. 1592, r., 1622 vyhořel. V letech 1758–62 výrazně rozšířen ve stylu vrcholného baroka. Věž přistavěna r. 1817.

Původně farní románský kostel zasvěcený sv. Vavřinci, uváděný r. 1248. V r. 1630 zničen požárem. V l.1646–60 obnoven na náklady knížat z Liechtensteina A. Ernem a J. K. Ernem. V r. 1660 znovu vysvěcen a zasvěcen Všem svatým.

Původně gotický či ještě starší kostel s obdélnou lodí, trojboce zakončeným závěrem, hranolovou věží v průčelí a osovou sakristií. Upraven barokně, současný vzhled a věž z roku 1822, naposledy opraven roku 1998. Obklopen rozsáhlým funkčním hřbitovem.

Kostel ze 14. století, zmiňován jako farní r. 1349. V r. 1782 přestavěn pozdně barokně. Exteriér a interier upraven pseudorománsky a pseudogoticky Ed. Neumannem. V kapli je kamenný náhrobek Felixe Sebastianiho z Častolovic z konce 18. stol.

Původně farní kostel z l. 1690-91 postavený stavitelem K. Labuškou s obdélnou lodí a pravoúhlým závěrem, obdélnou sakristii od severu a hranolovou věží od západu.. Raritou jsou dvě dělostřelecké koule ve fasádě věže (z bitvy r. 1866). Po bitvě věž opravena a snížena. Okolo starý zrušený hřbitov.

Nejstarší dochovanou sakrální stavbou na území Jáchymova je goticko-renesanční kostel, sloužící zprvu jako farní, později jako špitální a hřbitovní. Postaven 1516–33 kombinovanou technikou. Opravován 1782, 1967–68 a 1991–93. Unikátní vnitřní zařízení pochází rovněž z počátků města.

Volyňský farní kostel vznikl koncem 13. století, snad jako dřevěné provizorium. Od třetiny 14. století postupně budován z kamene. Dnešní podoba je výsledkem úprav z 15.–19. století. Bývalý hřbitov je parkově upraven, děkanství západně od kostela je klasicistní, s renesančními a barokními prvky.

Barokní kostel římskokatolické církve byl postaven na místě pův. gotického kostelíka v letech 1780–1783 mistrem J. Cikanem z Bud. Kostel má cenný původní krov z r. 1782. R 1980 havarijní stav kostela, od r. 2001 v rekonstrukci. Zajímavostí jsou rokokové lavice. R. 2007 vysvěcen nový zvon.

Původně středověký kostel doložený poprvé roku 1376 byl důkladně barokně přestavěn koncem 18. století (1785–91). Obklopen funkčním hřbitovem, v jehož zdi jsou osazena zastavení Křížové cesty. V severní části areálu novogotická márnice z konce 19. století.

Filiální kostel Všech svatých v Hřešihlavech je pozdně barokní obdélná stavba z r. 1768 s obdélným presbytářem, sakristií a oratoří. Ve vstupním průčelí, které vrcholí volutovým štítem a věžičkou, je rizalit s balkónem s rokajovou mříží v patře. Jižně stojí dřevěná zvonice z téže doby.

Původně zřejmě gotický kostel pocházející asi ze 13. stol. Uvnitř je náhrobek rytíře Jana z Linhartic z r. 1562. Později barokně přestavěn. V r. 1893 vyhořel po zásahu bleskem. V období světových válek byly roztaveny kostelní zvony pro válečné účely. K poslední opravě kostela došlo roku 1999.

Pozdně barokní kostel byl vybudován v l. 1760-1776 v místě staršího dřevěného kostela postaveného nad hroby významných šlechticů. Kostel byl vysvěcen Theodorem z Colloreda. Hlavní oltář, napodobující pozdní baroko, pochází z r. 1876. Po vloupání v r. 1928 byl kostel upraven do dnešní podoby.

Kostel Všech svatých v Dlouhomilově je orientovanou raně barokní stavbou z druhé poloviny 17. století. Jednolodní kostel s polygonálním závěrem. Představená kvadratická věž. Omítky hladké. Kolem kostela hřbitov s několika sochami. V posledních letech prošel kostel výraznými opravami.