Výsledky hledání míst

Původně gotický kostel z 14. století kolem r. 1768 přestavěn barokně a roku 1858 klasicistně upraven. Nyní v majetku obce Kyselka a správě spolku Radošovský most. Památkově chráněn od roku 2011.

Původně románská stavba z přelomu 12. a 13. století (zachován zazděný jižní portál). Goticky upraven ve 2. polovině 14. století. V renesanci byla r. 1609 přistavěna věž, barokně upraven byl v letech 1720-1722 a dále ve 40. letech 18. století. Opravován po požáru v r. 1876 a dále v letech 1967-1974.

Kostel patrně z druhé poloviny 17. století se starším jádrem byl po roce 1703 zvýšen a po polovině 18. století rozšířen o boční lodě. V r. 1904 postavena fara. Kromě téměř nedotčeného mobiliáře se v kostele dochoval i soubor pískovcových ostění portálů a oken.

Kostel sv. Václava v Číhané je staršího založení, přestavěn a do dnešní podoby barokně upraven r. 1717. Věž a sakristie byly přistavěny r. 1860. Nyní filiální kostel ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb.

Vrcholně barokní kostel sv. Václava v Bosni postaven na místě gotického kostela sv. Jana Křtitele r. 1729, ze staré stavby zachován pouze zvon. Opravován po r. 1989. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována ex currendo z děkanství Mnichovo Hradiště.

Gotický kostel ze 14. století upravován v 16. a 18. stol.; věž z r. 1804. Jednolodní na obdélném půdorysu s užším trojboce uzavřeným presbytářem, s hranolovou věží, čtvercovou sakristií s oratoří u presbytáře a druhou menší u lodi. Nástěnné malby z doby kolem r. 1360, freska na klenbě z roku 1759.

Nebýt zalesnění kopce Chloumku, byl by tento poutní kostel jeho malebnou dominantou, jež tu podle lidové tradice stojí již od 13. století a do současné podoby byl přestavěn na přelomu 16. a 17. století.

Pseudorománský farní kostel z let 1850-1853 stál na místě barokní kaple sv. Václava z let 1724-1728. Po odsunu německých obyvatel chátral, v roce 1950 byl zrušen a od začátku šedesátých let sloužil jako seník státního statku. V roce 1987 byl zbořen, na jeho místě se po něm nedochovaly žádné stopy.

Kostel na hřbitově v Palupíně byl postaven r. 1617 jako evangelický, již od r. 1620 je však katolický a zasvěcený sv. Václavovi. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Václava v Dráchově je původně raně gotický z počátku 14. století. Zásadně byl upraven v renesanci, v r. 1751 byla přistavěna západní věž. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je kulturní památkou s areálem hřbitova včetně ohradní zdi s branou.

Kostel sv. Václava v Plané nad Lužnicí je gotického původu z 14. Stol., přestavěn barokně r. 1666 a pozdně barokně r. 1796. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Monumentální kostel sv. Václava v Hoře Svatého Václava na dříve opevněném návrší je gotického původu z 14. stol., v 17. a 18. stol. barokně přestavěn. Nyní filiální ve farnosti Poběžovice a od r. 1958 též kulturní památka.

Kostel sv. Václava ve Vysokém Sedlišti je barokní stavba z let 1704-1707 na místě gotického kostela ze 14. stol., zničeného za třicetileté války. Nyní v majetku města Planá bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1958 areál kostela památkově chráněn.

Kostel sv. Václava v Rychnově u Jablonce nad Nisou je barokní stavba z let 1706-1711, upravovaná v 19. stol. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Václava v Lovčičkách je gotického původu ze 14. stol., loď s presbytářem a sakristií pochází z 15. stol., kostelní věž z barokních úprav koncem 17. stol. Nyní filiální kostel ve farnosti Otnice s pravidelnými bohoslužbami. Kulturní památka od r. 1958.