Výsledky hledání míst

Současná fara vznikla v r. 1792 a nahradila starší objekt ze 17. století. Později v 19.-20. století došlo k neobarokním úpravám. Areál je dokladem farního hospodaření v prostředí venkovského městečka v 18. století a spolu s kostelem a souborem soch tvoří pozoruhodný a malebný urbanistický celek.

Hodnotná pozdně barokní fara s dalšími hospodářskými objekty byla postavena r. 1782 na místě starší dřevěné stavby z r. 1674. V r. 1825 klasicistně upravena. Ve 2. polovině 20. století sloužila jako škola. V r. 2022 odstraněny zbytky střechy a suť.

Fara postavena v letech 1760–1767. Rozsáhlá barokní budova. Roku 1841 vyhořela, obnovena do původního stavu. Fara jednopatrová se středním rizalitem v přízemí bosovaným a s portálem.

Stavba z roku 1735 nahradila starší budovu, která stála severně od farního kostela Archanděla Michaela. Současnou faru v letech 1769–73 doplnila kaple Bratrství, která na severu uzavřela nádvoří mezi ní a kostelem. Naposledy opravena v 90. letech 20. století.

Fara postavena r. 1782, deset let po pozdně barokní přestavbě kostela. Rozměrná jednopatrová obdélná stavba s vysokou valbovou střechou. Jižně od fary stojí kaplanka, přízemní obdélná stavba s valbovou střechou. Mezi nimi je průjezd do farního dvora. Součást městské památkové zóny.

Barokní fara byla postavena v 1. pol. 18. stol., 24.5.1730 byl položen její základní kámen. R. 1731 byla dokončena a osídlena její první část. R. 1742 bylo postaveno třetí křídlo fary, jehož součástí je Loretánská kaple Panny Marie Ustavičné pomoci. Fara je dnes státem chráněnou kulturní památkou.

Křížová cesta z roku 1883 na úbočí vrchu Na Čepici. Tvoří ji 14 kamenných kapliček s nikou s pašijovými výjevy a s na konci stojící Farskou kaplí (1827). Úplný závěr křížové cesty tvoří později postavená Jeskynní kaple (též kaple Panny Marie Lurdské) z roku 1892 s božími muky a se studánkou (1616?).

Bývalý filiální dům boromejek s kaplí sv. Rudolfa, tzv. Ústav korunního prince Rudolfa v Nové Říši slouží dnes jako sídlo obecního úřadu.

Vysoká cihlová barokní výklenková kaplička z 18. století, zvaná Fischerova muka (Fischer-Marterl). Postavena na obdélníkovém půdorysu, s velkým výklenkem na čelní straně. Po roce 1945 opuštěna a chátrá. Dnes ve zdevastovaném stavu, bez omítek, bez vybavení výklenku a hrozí její celkové zřícení.

Francouzský kříž byl postaven manželi Ratzkovými roku 1843. Lidová tradice jej takto pojmenovala, protože zde prý byli zabiti francouzští vojáci ze sboru generála Vandamma, poraženého roku 1813 u Chlumce.

Nejvyšší místo frýdeckého katastru s bývalým městským popravištěm. Až do konce 18. století zde stávala frýdecká šibenice, po zrušení zmizela beze stop. Nedaleko se nachází památný kříž s reliéfem sv. Jana Nepomuckého z 1. třetiny 18. století.

Židovský synagoga vystavěná v maurském neorománském slohu v l. 1864-65 dle projektu M. Zapletala z Frenštátu p. R. Rozšířena v r. 1893. V noci ze 13. na 14. 6. 1939 vypálena zfanatizovanými frýdeckými Němci. V r. 1940 byly ohořelé zdi strženy. Dnes zarostlá nezastavěná plocha bez výraznější památky.

Skupina barokních sakrálních soch z města Kopidlna a blízkého okolí je umístěna na bývalém hřbitově kolem kostela sv. Jakuba Staršího. Starý zrušený hřbitov připomíná jen deska z dětského hrobu zabudovaná v ohradní zdi. Od r. 1964 chráněno jako kulturní památka.

Litinový kříž napodobuje dřevěný kříž z bukových klád svázaných provazem. R. 1870 jej dal vztyčit arcibiskupský lesmistr a vynálezce K. D. Gangloff na svém oblíbeném místě v lese. Kříž je zasazen v žulovém kvádru, který spočívá na nízké kamenné mohyle.