Výsledky hledání míst

Původně gotický kostel v Útvině z první čtvrti 14. stol., připomínaný poprvé 1354 jako filiální k Přílezům. Fara od r. 1369, přestavba koncem 14. stol. Spolu s městečkem poškozen 1469, obnova po 1478. Barokní úprava 1706, obnova po požáru 1870.

Farní kostel hlavního rožmberského sídelního města vznikal postupnou výstavbou ve 14. a 15. století se zřejmou snahou vyrovnat se svou výstavností pražské katedrále. Tuto snahu vyjadřuje i jeho zasvěcení a zřízení kaple sv. Václava.

Dnešní barokní kostel sv. Víta v Dobřanech byl postaven v letech 1727 – 1734 na místě původního kostela z materiálu získaného z původní stavby. Kostel je naproti kostelu sv. Mikuláše při severozápadním okraji náměstí.

Novorománský hřbitovní kostel sv. Víta z konce 19. století. Vybudován v místě staršího kostela románského původu zničeného požárem r. 1884. V sousedství historická dřevěná zvonice ze 16. stol.

Mohutný novorománský kostel nahradil v Příchovicích v letech 1859–62 starší dřevěný, z něhož pochází část vnitřního zařízení. Výjimečně situovaná stavba dominuje jihovýchodnímu okraji Jizerských hor, uplatňuje se v řadě dálkových pohledů.

Jednolodní kostel, původem románský, patrně již z 2. poloviny 12. století. Románskou stavbu pozměnila gotická přestavba a barokní úpravy z 18. století. Z 18. století je i zvonice. Kostel má dominantní polohu na nepravidelné, zčásti zastavěné návsi.

Románsko-gotický kostel sv. Víta je jediný stavební pozůstatek městyse Zahrádka zatopeného vodami nádrže Švihov na Želivce. Kostel s barokními úpravami v péči NPÚ zpřístupňován příležitostně. Zachovány gotické nástěnné malby. Socha faráře Josefa Toufara připomíná jeho působení v letech 1940-1948.

Barokní kostel postaven v letech 1682 – 1684. Kostel jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem a s obdélníkovou sakristií. V západním průčelí hranolovitá věž s cibulovou bání. V kostele dvě kaple, Panny Marie a sv. Michala. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého.

Existence dřevěného farního kostela doložena ve 14. století. Zděný renesanční kostel s prvky doznívající gotiky nechal v letech 1565–1568 postavit Karel z Biberštejna. V r. 1619 přistavěna věž. Chrám byl po požáru v r. 1825 upraven do současné podoby.

Gotický kostel z poč. 14. stol., přestavěný barokně a neoslohově (Fr. Schmoranz, 1878) s obdélnou lodí, čtvercovým trojboce zakončeným presbytářem a hranolovou věží nad čtvercovou sakristií. Gotická klenba, portály, sedile a sanktuář, mobiliář barokní (kazatelna cca 1700) a novogotický (1893).

Zřejmě románský kostel poprvé zmíněný r. 1349. Několikrát přestavěn, dnešní vzhled barokní z 18. stol. poslední opravy 1999. Neorientovaná stavba s obdélnou plochostropou lodí, hranolovou věží v průčelí, odsazeným plochostropým půlkruhem zakončeným presbytářem. Nástropní malby podle kartonů M. Alše.

Kostel sv. Víta je gotický, prvně zmíněn v r. 1347. Prošel mnoha úpravami, zvláště v období baroka. Umístěn pod hradem Lipnice, v zástavbě malého města.

Původně gotický kostel sv. Oldřicha z 15. století (věž). Barokně přestavěný a v roce 1672 zasvěcený sv. Vítovi. Dominantní zděná omítaná jednolodní stavba na obdélném půdoryse s prodlouženým pravoúhlým presbytářem, podélnou sakristií a mohutnou čtyřbokou věží v západním průčelí. Památkově chráněný.

Kostel sv. Víta v Dyjákovičkách je románsko-gotického původu z 13. století, upravován a rozšířen v renesanci a baroku. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 chráněn jako kulturní památka. V jeho okolí se nachází bývalý hřbitov s řadou barokních soch svezených z okolí.

Zbytinský kostel vznikl kolem poloviny 14. století. Po požáru roku 1738 byl barokně obnoven a přesvěcen. Dodnes dominuje obci, jinak těžce postižené poválečným vývojem.