Výsledky hledání míst

Pozdně barokní římskokatolický farní kostel sv. Jana a Pavla byl postaven v letech 1768-1769. V r. 1824 byla přistavěna věž, r. 1870 sakristie a téhož roku vznikla nadačním listem také fara.

V letech 1791-1792 byl postaven kostel, fara a církevní škola. K posvěcení chrámu došlo 23. května 1802. V letech 1946-1947 byl chrám upraven a dne 3. července 1947 znovu posvěcen. V roce 2015 došlo k demolice historické fary. Současná farní budova vznikla v letech 2011-2015.

Barokní farní kostel je přestavbou gotické svatyně ze 14. st. či novostavbou, která ji v l. 1760-67 nahradila. Stavbu inicioval hrabě Prokop Krakowský z Kolowrat. Při přestavbě r. 1845 umístěno do průčelí 6 soch českých patronů od E. Maxe. U kostela zřízena r. 1833 rodová hrobka Kolowratů a Pálffyů.

Původně pozdně gotický kostel z 15. století. Barokně přestavěn roku 1754 J. Sieglem. Původně zde byl instalován renesanční oltář, za dramatických okolností zachráněný z půdy vintířovského zámku. Po roce 1945 kostel zchátral, dnes bez zařízení, opravován.

Kostel se poprvé v Malém Březně připomíná poprvé roku 1334. Částečně dřevěnou stavbu, doplněnou roku 1597 mohutnou věží, poškodil požár 1633. Obnova proběhla 11 let nato, zásadní přestavba 1723–5, další úpravy v 19. století. Opraven 1996–8.

Kostel sv. Jana se špitálem zmiňován roku 1342. Kolem roku 1504 přestaven Půtou Švihovským. Roku 1770 opraven a nově vybaven. V roce 1788 zrušen, prodán měšťanu Tomáši Maršálkovi a přeměněn na obytný dům. Budova dodnes slouží k bydlení, přes četné adaptace si uchovala cenné fragmenty gotické stavby.

Původně gotická kaple z poloviny 14. století, rozšířena v 16. století a radikálně přestavěna v roce 1897. Zachovány fragmenty gotických prvků. Kolem hřbitov s barokní bránou a márnicí.

Barokní bezvěžová dřevěná stavba kostela sv. Jana Křtitele z r. 1746 přestavěná ze staršího kostelíka. Kolem kostela hřbitov a ohradní kamenná, na sucho kladená ohradní zeď z počátku 18. stol. Kostel i hřbitov se zdí vedeny jako chráněné památky.

Románský kostel sv. Jana Křtitele tvořila velká románská rotunda s apsidou a věží z 1. čtvrtiny 13. stol. Byl barokně upraven a doplněn západní přístavbou. Sakristie pochází z roku 1840.

Od r.1487 stávala na místě dnešního kostela kaple sv. Ondřeje, povýšená r. 1503 na farní kostel. Roku 1700 vystavěn nový kostel, zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Při stavbě využito zdivo původního kostela, věž vystavěna nová. Kostel rozšířen v roce 1875.

Farní kostel sv. Jana Křtitele byl založen kolem roku 1300 v gotickém slohu. Z této doby se zachovalo kněžiště a několik architektonických detailů. V roce 1790 byl barokně přestaven a rozšířen. Ve 30. letech 20. století byl kostel opraven.

První zmínka o kostele je z roku 1273, jako farní je uváděn roku 1354. V roce 1594 získali jeho patronát jezuité. V roce 1653 vyhořel a v letech 1688–90 byl barokně přestavěn. Roku 1824 znovu vyhořel a při opravě získal dnešní podobu.

Kostel byl postaven r. 1658 místo staršího dřevěného kostela. V r. 1692 přistavěna věž a v letech 1708–1709 presbytář. Po požáru r. 1800 opraven, po r. 1945 chátral. Jednolodní plochostropý kostel s hranolovou osmiboce zakončenou věží v čele a půlkruhovým valeně klenutým závěrem.

Na místě kostela pocházejícího ze 13. stol v letech 1696–1702 vystavěn ranně barokní kostel. Před kostelem sousoší sv. Trojice pocházející z roku 1764. Kolem kostela se do roku 1812 rozprostíral hřbitov.

Hřbitovní kostel byl postaven v gotickém slohu někdy v 1. pol. 16. stol. Najisto stál r. 1560 (letopočet na zvonu). Je možné, že stojí na základech staršího kostela (zmiň. r. 1371, neznámá lokace). V l. 1686 a 1748 byl stavebně upravován. Interiér zničen přestavbou na smuteční síň v 80. l. 20. stol.