Výsledky hledání míst

Barokní kostel sv. Jakuba Většího postaven v letech 1723-1725 jako náhrada zbořené gotické stavby doložené r. 1350, stavebník kníže Jan Trautson. Dvě plánované věže nerealizovány, na zvonici a hřbitovní bránu upravena starší věž. Areál po r. 1750 doplněn o faru a křížovou cestu. Opravován r. 1880.

Gotický kostel sv. Jakuba Většího doložen od r. 1350, podle některých pramenů již románského původu. Asi v 16. stol. přistavěna věž, poté průběžně kostel upravován až do konce 19. stol. Současná podoba od zásadní novogotické přestavby v letech 1877-1880. Na konci r. 2003 přestal být kostel farním.

První písemná zmínka o obci Lesnice pochází z r. 1348. Původně gotický farní kostel sv. Jakuba Většího založen zřejmě ve 2. polovině 13. stol., prvně zmiňován r. 1368. Později byla přistavěna barokní věž a v r. 1841 zvýšena. V letech 1914-1917 byl kostel rozšířen. V 70. letech 20. stol. opraven.

Původně gotický kostel je poprvé zmiňován v r. 1353. Při opravě po požáru v roce 1764 byl kostel rozšířen a přestavěn do současné pozdně barokní podoby. Jednolodní chrám s polygonálním ustoupeným presbyteriem a průčelní věží s barokní bání. V průčelí figurální náhrobníky Václava a Půty z Ludanic.

Původně raně gotický kostel, poškozený v r. 1560. Přestavován a zvětšen v 18. stol. a dále koncem 18. a zač. 20. století. Kostel je zachovalý. Přístupný příležitostně.

Gotický, možná již románský kostel byl přestavěn renesančně, po požáru r. 1740 opraven barokně. Jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým závěrem a sakristií od jihu, V západním průčelí hranolová vstupní věž. Vybavení kostela pochází z konce 18. a počátku 19. stol., náhrobníky renesanční.

Kostel má románskou loď z poč. 13. stol., presbytář je gotický z konce 13. stol., kaple sv. M. Magdaleny před r. 1497. V 18. stol. barokně upraven. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. od r. 1958 chráněnou kulturní památkou společně se zvonicí, ohradní zdí a barokní bránou.

Zachovalý, původně gotický kostel ze 14. století (loď), koncem 15. stol. přestavěn a přistavěna pozdně gotická věž s dlátkovou střechou, další přestavby v průběhu 18. - 20. stol. (kruchta, oratoř, předsíň). V interiéru hodnotné nástěnné malby sv. Kryštofa z 16. století. Přístupný v době bohoslužeb.

Kostel sv. Jakuba Většího v Hodonicích má románské jádro z 1. poloviny 13. století a přestavován byl v průběhu 16. až 18. století. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka včetně ohradní zdi s bránou.

Rozměrný novogotický kostel sv. Jakuba Většího v Konicích pochází z let 1908-1909. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Památkově chráněn byl pouze v letech 1958-1987.

Kostel sv. Jakuba Staršího v obci Černín je ojediněle dochovanou románskou stavbou z 12. stol., rozšířenou v 13. a 14. stol. a upravenou v 17. a 18. stol. Je filiálním kostelem ve farnosti Jevišovice a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Jakuba Staršího v Jakubově je románská stavba s gotickými a barokními úpravami a rekonstruovaná v 19. Století. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 společně s ohradní zdí také chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Jakuba Většího je v jádru gotická stavba, barokně přestavěná v 18. stol. Presbytář v podvěží ukrývá cenné nástěnné malby z doby kolem r. 1380. Kostel je farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Původně románský vlastnický kostel, připomínaný po roce 1235. Později zde zřízen špitál. Zrušen 1784, přestavba na obytný dům. Obnova kostela 1935 a po povodni 2002. Do areálu lokalisována řada místních pověstí.

Jediným pozůstatkem středověké vsi Krteň je původně vlastnický kostel, postavený ve II. polovině 13. století v pozdně románském slohu. Roku 1575 získal boční loď, 1699 sakristii, 1732–34 byla zvýšena věž. Současná podoba je výsledkem novorománské přestavby roku 1890. Uvnitř gotické malby.