Výsledky hledání míst

Gotický kostel (před 1350) s obdélnou lodí a čtverhranným presbytářem, v pozdní gotice přistavěna věž, přestavěný renesančně v l. 1598–1602 stavitelem Carlo Valmadim (prodloužení lodi, trojboké zakončení závěru, sakristie, lunetová římsa), další úpravy 18. a 19. st. R. 1969 vyhořel, opraven 1975.

Raně barokní kostel postavený v letech 1695–97 na místě raně gotického kostela, zničeného za třicetileté války. Autorem projektu byl architekt J. A. de Maggi.V interiéru byla objevena unikátní freska, znázorňující upálení M. Jana Husa. .

Dominantu nové obce Bítov, postavené v pol. 30. let 20. stol. náhradou za městečko, zatopené Vranovskou přehradou, tvoří kostel na jižní straně náměstí. Vnitřní vybavení přeneseno z původního kostela, zbytečně zbořeného až roku 1954.

Kostel sv. Václava v Dobrovítově je uváděn poprvé v seznamu chrámů z roku 1350 z doby vlády Karla IV. Obklopena místním hřbitůvkem stojí na malé vyvýšenine jednolodní zděná stavba se čtyřhranným presbyteriem, nad nímž se tyčí věž.

Velký barokní farní kostel ve Šluknově nahradil v letech 1711–1722 původní stavbu, připomínanou poprvé roku 1346. Obklopují ho pozůstatky hřbitova s několika dochovanými náhrobky, východně od něj fara s hospodářským dvorem.

Kostel na mírné vyvýšenině nad Bílinou poprvé připomínán 1352. Barokní úprava roku 1718 nezměnila zásadně jeho vzhled. Opravy v 70. a 80. letech 20. století. Obklopen funkčním hřbitovem, bez pravidelných bohoslužeb.

Farní kostel v Nové Vsi u Kolína vznikl zřejmě počátkem 14. století jako gotická stavba (připomínán 1352). Roku 1835 nahradila původní loď nová, 1886 celková novorománská přestavba. Z původní stavby dochován presbytář a spodní část mohutné chórové věže.

Raně barokní kostel v Třebívlicích nahradil v 17. stol. zřejmě starší gotický. Věž přistavěl 1695 P. Bianco, úprava celé stavby 1720. Na přilehlém hřbitově pohřbena Ulrika von Lewetzov, poslední láska J. W. Goetha a poslední šlechtická majitelka obce.

Románsko-gotický kostel z 13. st., rozšířen ve 14. st., poškozen za husitských válek, upraven v l. 1545, 1599 a ve 2. pol. 18. st. Orientovaný s hranolovou věží, obdélnou lodí, žebrově klenutými pětibokými závěrem a sakristií. Zdobené sanktuarium, náhrobníky, portály.

Na místě kaple doložené 1713 byl v letech 1747–9 postaven nákladem tepelského opata Jeronýma Ambrase kostel ve stylu dynamického baroka jako poutní. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 poničeno vnitřní zařízení, nedávno opraven plášť.

Dominantu Nahořečic tvoří kostel, postavený v 18. stol. místo staršího, připomínaného před 1359. Upraven 1803, důkladně obnoven v posledních letech včetně využití starých náhrobků k sestavení památníku občanů, postižených katastrofami 20. stol.

Kostel sv. Václava v Olešnici u Trhových Svinů vznikl v letech 1786–1787 přestavbou zámeckého pivovaru. Věž byla přistavěna v roce 1887. Stavebně je napojen na objekt zámku. V posledních letech probíhá jeho rekonstrukce.

Snad poslední novogot. kostel v Čechách. Post. v l. 1915–25 podle projektu A. Vosátky. Jednolodní obdélná stavba má odsazený polygon. závěr a štíhlou hranolovou věž v čele. Polohu Hamrů na jazykové hranici zdůrazňuje velká busta patrona nad vstupem.

Na místě původního gotického kostela ze 14. stol vystavěn nový pozdně barokní kostel v letech 1785–87.

Raně gotický kostel ze 13. století (sakristie), rozšířen ve 14. století na orientovanou jednolodní stavbu s odsazeným pětibokým závěrem a čtvercovou sakristií. V baroku (1677, 1747, 1763) zvýšeno zdivo, prodloužena loď a v průčelí postavena hranolová věž. Dnes po celkové rekonstrukci.