Výsledky hledání míst

Barokní jednolodní hřbitovní kostelík na strmém svahu nad údolím Besénku. Teorie o navázání na kapli nedalekého hradu nepotvrzeny. Současný objekt zřejmě z 18. století, hřbitov slouží pro Osiky, Brumov, Synalov a Struhaře.

Farní kostel sv. Stanislava v Bošovicích je renesančního původu s gotickými prvky starší stavby, později doplněn barokně a v 19. století v historizujícím slohu. Konají se v něm pravidelné bohoslužby. Stavba je od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel neznámého zasvěcení ve Smidarech doložen od 14. stol., po třicetileté válce zasvěcen sv. Stanislavovi. Starý dřevěný kostel vyhořel r. 1749 a byl nahrazen barokní novostavbou s věží. Poměrně velký kostel byl budován ve dvou etapách, neboť r. 1752 znovu vyhořel. Dokončen r. 1769.

Kostel je prvně zmiňován r. 1356. R. 1420 byl pobořen Orebity a r. 1424 opraven hradeckými husity. Původně gotický kostel byl barokně upraven poč. 18. stol. Kostel je památkově chráněn. R. 1996 prošel vnější i vnitřní rekonstrukcí. V interiéru kostela je zajímavostí cínová křtitelnice z r. 1693.

Kostel svatého Stanislava v Hynčině je barokní jednolodní plochostropá stavba bez architektonického detailu z roku 1722.

Barokní kostel sv. Stanislava vznikl r. 1687 přestavbou starší gotické stavby, v 18. stol. přistavěny dvě boční kaple a oratoř. Bohatá sochařská výzdoba významně doplněna ve 20. stol., zejména o sochu patrona kostela a oltářní fresku. Při opravě r. 2001 postavena nová kruchta a vyměněny varhany.

Z původního měrunického kostela, postaveného kolem roku 1350, se zachoval presbytář s gotickou klenbou a okny. Poč. 19. stol. byl prodloužen k západu v empirových formách, včetně nové věže. Spolu s několika plastikami opraven poč. 21. stol.

Ves Úvaly, původně Garschönthal, byla připojena k Československu až r. 1920. Kostel sv. Stanislava Kostky byl vystavěn v klasicistním slohu r. 1883, kdy nahradil starší kapli z r. 1842. Nyní kostel filiální ve farnosti Valtice s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Štěpána v Malešovicích je gotického původu z 13. stol., v 16. stol. renesančně přestavěn a rozšířen v 19. stol. Rekonstruován r. 2012. Filiální kostel s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 kulturní památka.

Pozdně barokní stavba kostela sv. Štěpána z let 1757-1758 na návrší ve městě je významnou historickou stavbou, jehož součástí je hrobka rodu Althanů. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Původně gotický kostel z 13. stol. V 18. stol. prošel přestavbou a pak ještě koncem 19. stol. Vedle samostatně stojící čtyřpatrová zvonice; u její východní strany pseudogotická kaplička Panny Marie Lurdské. Vedle kostela fara ze 13. stol., přestavěna secesně ve 20. stol. Přístupno při bohoslužbách.

Není přesně znám rok založení, ale předpokládá se, že to bylo okolo r. 1352. Postaven goticky a v roce 1709 upraven barokně. Novější úpravy pocházejí z let 1894-1895. Vnější část kostela byla opravena v roce 1894 a také i v roce 1934. Uvnitř mramorové náhrobky v dlažbě.

Hřbitovní kostel byl postaven krátce před rokem 1562, r. 1620 vypálen, v roce 1636 byl prakticky nově postaven Českými bratry. Zchátralý kostel opraven v l. 1740–1747, znovu opraven r. 1884, kdy byl nalezen mramorový náhrobník Anny Hochhauserové z Krásného Dvora († 1617), vezděn do podloubí kostela.

Pův. gotický farní kostel sv. Štěpána ze 14. stol., od 17. stol. kostel hřbitovní. Nyní v prosté barokní podobě, nevyužívaný a prázdný. Od r. 2017 převeden do majetku města Seč.

Pseudogotický kostel sv. Štěpána byl postaven na místě pův. dřevěného kostela z r. 1765, který vyhořel r. 1889. V l. 1892-1894 byl postaven nový kamenný kostel podle plánů kostela v Knížecích Pláních. V l. 1994-1999 prošel kostel celkovou rekonstrukcí. R. 2002 zavěšen nový zvon Panny Marie Pomocné.