Výsledky hledání míst

Opevněný vojenský tábor či hradiště založený patrně v 1. čtvrtině 15. století v dobách husitských válek jako možné sídlo vojenské posádky či loupeživé tlupy, 500 m od nádraží v Kojetíně při železniční trati z Kojetína do Kroměříže.

Výrazné okrouhlé tvrziště na terénní hraně údolí potoka Maršavy. První zmínka o tvrzi je z r. 1338, kdy patří bratřím Daliborovi a Vršovi z Kojic tvrz a dvorec. V r. 1361 vlastní část Kojic Dalibor. V r. 1436 spojuje Kojice v jedno panství Václav Hrůza z Kojic. V r. 1475 se uvádí tvrz jako pustá.

Původně tvrz postavená za majitelů Dohalských v 17. stol., rozšířena za majitele Václava Veitha o jižní trakt a velký podsklepený sál. V letech 1877-90 sídlo za Emanuela Forstera přestavěno v duchu novoromantismu. Dnes zámku hrozí brzký zánik.

Zámek postaven někdy v polovině 18. stol. za majitelů panství Sweerts-Šporků. Jedná se o jednopatrovou obdélníkovou barokní budovu, ze které vystupuje krátké západní křídlo s koutovými věžemi. Nad nimi se vypíná malá vížka s cibulovou bání a ochozem.

Hrad postavený ve 20. letech 14. století pány z Dubé. V roce 1426 dobyt a pobořen husity. Od roku 1544 uváděn jako pustý. Rozsáhlá romantická rekonstrukce z počátku 20. století jej připravila o středověkou autentičnost.

Zbytky skalního hradu blíže neznámé historie a majitelů, romanticky upravené při založení zámeckého parku. Dochovány tři úrovně ve skále vytesaných světniček a chodby se schodištěm. Odehrává se zde děj Máchova románu Cikáni.

Raně barokní hospodářský dvůr roku postavil 1680 Ferdinand Hroznata z Kokořova. V roce 1742 jej podpálili francouzští vojáci. Po roce 1945 zde byl státní statek, byl neudržovaný a ničen demolicemi a nevhodnými přístavbami. Koncem 20. století byl zprivatizován, není však využívaný a dále chátrá.

Tvrz Kokorských z Kokor byla vystavěna snad ve 14. století pravděpodobně na ostrožně nad obcí obtékané ríčkou Olešnicí. Roku 1574 se uvádí jako pustá.

Archeologicky cenná, neporušená a v regionu ojedinělá lokalita výšinného opevněného sídliště s dochovanými relikty opevnění. Přístupnou část jinak strmé ostrožny o rozloze 0,5–0,7 ha přehrazuje obranný příkop s vnějším a vnitřním valem. Významný doklad vývoje pravěkého osídlení krajiny.

Nezřetelné tvrziště v lese na břehu Kokotského rybníka. Tvrz bývala centrem vsi Kokot, která je zmíněna v roce 1358. Ves zpustla a zanikla na počátku 16. století. Archeologicky je tvrz doložena do 14. století a zanikla ještě dříve než samotná ves.

Zbytky zdiva malého, historicky nedoloženého hrádku, který dle archeologických nálezů fungoval v 15. a na poč. 16. st. Zřejmě se jedná o strážní hrádek blízkého Švihova. Dochovány zbytky přízemí dvouprostorové věžovité budovy, příkop a valy.

Hradiště neznámého původu je umístěno v relativně vysoké poloze na vrcholu brdského kopce Kokšín. Zachován jen nízký obvodový val. V oblasti nejsou žádné turisticky značené cesty. Vrchol Kokšína je dostupný jen lesními cestami. V severní stráni přírodní rezervace.

Zřícenina hradu z 2. pol. 14 století postaveného many třebíčského kláštera. Hrad neměl dlouhého života. Jako pustý se uvádí již roku 1556 v urbáři náměšťského panství. Zničen byl v tažení moravských stavů proti loupeživým rytířům.

Jan Hildebrant Licek z Rýzmburka začátkem 17.stol. vybudoval renesanční zámek. V průběhu 18. a 19. století byl zámek upravéván. V r. 1924 jej získal J. Zámečník a zámek opravil. Po r. 1990 je v soukromém vlastnictví a je nově opraven.

Fragment tvrziště, tradičně označovaného také Na hradě, asi 1 km severně od České Skalice, na okraji příkrého skalnatého srázu nad levým břehem Úpy. Zachovala se jen zadní hrana tvrziště ve formě valu se zlomkem zdi na severním konci.