Výsledky hledání míst

Klokočovská lípa, či také Tisíciletá, Karlova, Královská nebo dokonce Císařská lípa je jedním z nejstarších žijících památných stromů v Čechách. Jako jedna z mála našich památných lip by mohla přesahovat stáří 1000 let. Stojí na návsi obce Klokočov na Havlíčskobrodsku.

Možný skalní hrad zvaný také Předhradí (v souvislosti s Rotštejnem) na dvou pískovcových blocích na okraji Klokočských skal nedaleko stejnojmenné obce, vznikl snad ve 14. století, viditelné draže a žlaby.

Místo nad údolím Lužnice pokládané za možné místo tvrze pánů z Klokot. Tvrz vznikla počátkem 13. století, zanikla za husitských válek. Stojí zde kamenný kříž, místu se říká Kalvárie.

Kamenná rozhledna z r. 1938 v nadm. výšce 1066 m.n.m. Otcem myšlenky byl spisovatel K. Klostermann. Za války sloužila jako protiletecká pozorovatelna. Po r. 2001 byla navýšena - vyhlídka 30 m nad zemí.

Rozhledna (28,8 m, 402 m n. m.). Na jejím místě byla postavena dřevěná rozhledna již r. 1934 Klubem českých turistů. Po 2. světové válce byla ve špatném stavu a v l. 1951–1952 byla rozebrána. R. 2003 byla občanským sdružením „Rozhled na Tišnov“ postavena na původní podezdívce rozhledna nová.

Valy na poloostrově Klůček u Máchova jezera jsou často považovány za pozůstatky opevnění bývalé tvrze. Na to jsou však poměrně mladé, pocházejí z konce 18. stol. - poč. 19. stol., a podle historiků F. Gabriela a J. Panáčka jde patrně o stopy dobývání železné rudy či pozůstatky vinohradu.

Rozlehlé tvriště v areálu zemědělského dvora. Dochováno ploché jádro bez zbytků zdiva a příkop. Doba vzniku tvrze je nejistá, avšak k polovině 17. století je uváděna jako zpustlý objekt.

Vrchol Kluk nad obcí Křemže s výškou 740,6 m n. m. Výrazná úvodní dominanta Haberského pohoří Blanenského lesa. Zalesněná oblast s dalekým výhledem ze skal na vrcholu.

Na místě gotické tvrze byl v 17.st.vystavěn zámek. První přestavbu prodělal v 18.st. ale zcela přestavěn byl koncem 19.st. ve dvoupatrovou pseudorenesanční vilu. Od 80.let 20.st. zcela opuštěn. V sočasnosti zahájeny první práce na záchranu zámku.

První zpráva o tvrzi v Kněževsi pochází z r. 1383, kdy tu seděl Šimon Kněževeský. R. 1420 dobyta křižáky císaře Zikmunda, jako obnovená doložena r. 1434 v majetku Vítka z Landštejna. Během 16. stol. zpustla, při prodeji vsi r. 1575 byla již zaniklá. Na jejím místě nyní pozdně barokní statek.

Původně gotická tvrz, sídlo vladyckého rodu z Kněževsi, jejíž počátky sahají do 1. pol. 14. stol. Prvotní tvrz stavebně upravena v duchu renesance v 1. pol. 16. stol. Ve 2. pol. 18. stol. stavba barokně rozšířena. Po průzkumu a rekonstrukci od r. 2013 sídlo regionálního muzea.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 15. stol., podle některých pramenů to však bylo až v 80. letech 16. stol. rodem Valdštejnů. Barokní úpravy byly provedeny na začátku a na konci 18. stol. Dnes je zámek v majetku obce a slouží jako sídlo Obecního úřadu.

Původní zámek z poloviny 18. století na místě tvrze (90. léta 16. století), dnešní podoba z roku 1906. Secesní zámek s historizujícími prvky. Dvoukřídlý, jednopatrový s kaplí, spojenou se zámkem visutou chodbou. U něj menší park. V 2. polovině 20. století domov důchodců, nyní soukromý majetek.

Existence obce je potvrzena od počátku 14. stol., první zmínka o tvrzi je z r. 1361, kdy je sídlem Ješka Tupce. Později zde sídlí Ctibor z Kněžmosta, zmiňovaný v letech 1373 a 1380. Později tento rod, který se dál píše z Valečova a Kněžmosta, své sídlo opouští. Záhy bylo zničeno nepřítelem.

Středověké a novověké vladycké sídlo. V písemných pramenech poprvé připomínané ve 2. polovině 14. století. Zaniklé beze stop.