Výsledky hledání míst

Zbytek zdí loveckého zámečku, který byl součástí Lednicko-valtického areálu, postaven v 1. čtvrtině 19. století. Po r. 1853 sloužil jako sklad a seník, v r. 1956 shořel a posléze byl zbořen.

Železný Kauerův kříž z 2. pol. 19. stol. stával u bývalého pekařství Ernsta Kauera č.p. 74. Po 2. svět. válce nebyl udržován a léta chátral. Na počátku 21. stol. z něj zbyl jen nakloněný a poškozený podstavec se zbytkem odlomeného kříže. Restaurován r. 2008 o.s. Za obnovu obce Štědrá.

Hrad neznámé polohy, podle něhož se psal v l. 1284–1297 Ondřej z Kavčí Hory, předek pánů z Dubé. Stával někde v okolí Líšna, které bylo rovněž majetkem pánů z Dubé. V r. 1544 se zde uvádějí pusté vesnice Kavčí Hora, Kajšovka.

Pozůstatky po hradu ze 14. st. Sloužil zřejmě jako předsunuté opevnění blízkého Valdštejna. Zničen r. 1440, kdy byl spolu s Valdštejnem dobyt zemskou hotovostí. Stavba byla dřevěná, dochováno podvalí a místnosti zasekané do skály.

Kazanka je barokní viniční usedlost z konce 17. století. Současná podoba pochází z rekonstrukce v l. 1988-1990. Oprava interiérů a zahrady je z r. 1996. Předtím byl objekt téměř na zbourání. Povodeň v r. 2002 zpustošila přízemní podlaží. Dnes to je významný památkově chráněný objekt.

Pískovcové skalisko připomíná kazatelnu, r. 1972 na něm byl vztyčen kříž. Podle tradice sloužilo opravdu jako kazatelna moravskému arcibiskupovi Metodějovi a později augustiniánům z nedalekého kláštera. Schůdky byly vytesány snad již v době středověku. R. 1967 prohlášeno chráněnou přírodní památkou.

Opevněný objekt na kazínské skále nad Berounkou neznámého stáří, nálezy datují tuto lokalitu jak do pravěku, tak i do středověku. Někteří badatelé sem umísťují hrádek Bluk. Dochované valy a příkopy okolo dvoudílné dispozice.

Přestavěná budova tvrze, postavené zřejmě Řepickými ze Sudoměře po r. 1564; doložena je r. 1595 při prodeji vsi a dvora, r. 1686 upravena na sýpku. Dochován dvoupatrový špýchar a navazující užší západní křídlo s etážovým renesančním štítem.

Kovová rozhledna (42 m, 664 m n. m.) na vrchu Kbíl byla postavena roku 2008 jako vysílač společnosti T-Mobile s vyhlídkovou plošinou. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 27 m je hezká vyhlídka na Šumavu nebo na město Strakonice (vzdálené cca 10 km) a jeho okolí.

Bývalý svobodnický statek poprvé zmiňovaný roku 1490, v pol. 19. století přestavěn ve stylu selského baroka, poč. 20. století získal dnešní podobu. V současnosti je v soukromých rukou.

Několikrát přestavěný objekt zámečku, postaveného ve 2. polovině 18. století v prostoru středověkého dvora. Budova v 80. letech 19. stol. vyhořela a ve 2. pol. 20. stol. zpustla a přišla o plechovou věžičku. V současnosti je nepřístupný a bez slohových detailů.

Středověká a raně novověká tvrz z 2. poloviny 14. století v rozparcelovaném dvoře ve vsi zanikla pravděpodobně v průběhu 2. poloviny 18. století či na počátku století 19. Stávala pravděpodobně v místech nynějšího domu č. p. 32.

Renesanční zámek přestavěný v 16. stol. z původní tvrze. Za třicetileté války dobyt. Následné barokní úpravy nenarušily celkový renesanční ráz zámku. V r. 1928 jej zakoupila Česká zemská péče o mládež.

Stavba 35 m vysoké rozhledny na nejvyšším místě Hostýnských vrchů na Kelčském Javorníku podle návrhu Ing. Ondřeje Balážika, Marty Balážikové a Pavla Petrů byla zahájena v září 2014 a dokončena v září 2015. Díky převýšení téměř 500 m n. m. oproti okolí je z ní velkolepý výhled.

Záhadná lokalita se čtyřúhelníkovými valy u Ludéřova byla dlouho považována za keltskou svatyni. V poslední době stále více převažuje názor, že se jedná o mnohem mladší objekt. Jeho skutečné stáří ani význam dosud není znám. U valů stojí novodobý obelisk s keltskými ornamenty vysoký 4 m.