Výsledky hledání míst

Původně gotický kostel sv. Mikuláše byl založen spolu s městem České Budějovice ve 13. stol. Dnešní barokní podobu získal v 17. st., po velkém požáru, kdy byl vážně poškozen. Od r. 1748 slouží jako biskupská katedrála. Sluneční hodiny na jižní straně kostela jsou z r. 1850. Kostel je trojlodní.

Zaniklý zámeček vybudovaný z gotické vodní tvrze v jižní části vsi. Po roce 1698 přestavěna tvrz na barokní zámeček. V roce 1952 byl zchátralý objekt zbořen a část zdiva použta na stavbu hájovny.

Kateřinská jeskyně je součástí Moravského krasu. Je přístupná od r. 1910. Hned za vstupem do jeskyně je tzv. Hlavní dóm, největší veřejnosti přístupný podzemní dóm v ČR. Má výbornou akustiku a pořádají se zde koncerty. Jeskyně je bohatá na krápníkovou výzdobu, raritou jsou dlouhé hůlkové stalagmity.

Empírový dům, bývalý špitál sv. Kateřiny. Budova byla postavena v letech 1840–1845. Dnes památkově chráněná stavba a muzeum (historie města, řemesla atd.). R. 1974 byla dokončena adaptace nemocnice pro potřeby muzea, které do té doby sídlilo v nedalekém zámku. R. 1975 vytvořena stálá expozice.

Katolický dům byl postaven v l. 1910-1913 zdejšími českými katolíky. Budova nadále slouží spolku Katolická beseda a obyvatelům města jako kulturní centrum. V objektu jsou tři sály (velký slouží např. ke koncertům a divadelním představením), galerie či restaurace.

Průchod mezi středověkými domy, s délkou 51 m a šířkou v nejužší částí 66 cm. Je tvořena gotickým zdivem s okenními otvory a prampouchy. Ve tředověku byla používána pro přístup z náměstí na parkán hradebního systému. R. 2007 byla zapsána do České knihy rekordů jako nejužší ulice v České republice.

Polygonální bašta z 2. poloviny 15. století, ve které podle pověsti sídlil kadaňský kat. Ten prý ze svého obydlí do města procházel gotickou Katovou brankou a takzvanou Katovou uličkou. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a funguje v něm prodejna čajů a koření.

Katovna, původní obydlí litomyšlských popravčích. Poslední kat František Jan (Pírek) Hořínek zde bydlel do r. 1808 (1810). Jeho dědicové užívali nadále stavení jako statek s příslušným hospodářstvím, později katovnu prodali panu Dočkalovi z Litomyšle, dnes je v majetku paní Dostálové.

Poslední a pravděpodobně i jediný mistr ostrého meče obýval zdejší katovnu do druhé poloviny 18. stol. Tereziánským zákoníkem (1765) bylo menším městům odebráno hrdelní právo a tak tady zdejší kat už jen dožil. Katovna poté začala nezadržitelně chátrat.

Jedno z mála autenticky dochovaných obydlí městského kata v Čechách zůstalo shodou okolností i jediným dochovaným objektem horní části starého předměstí Horní Zásada, jehož zástavba zanikla při stavbě sídliště v 80. letech 20. století. V 90. letech adaptováno na restauraci.

Barokní budova z počátku 18. století, obydlí velkomeziříčského kata. Město vykonávalo hrdelní právo od 14.stol. až do prvé třetiny 18. stol., poslední poprava zde byla v r. 1730.

Renesanční budova katovny z poloviny 16. století. Jako obydlí kata sloužila do r. 1790. Dnes depozitář městského muzea.

Věž Katovna, stojící na kameni nad jezem v Bechyni, je s největší pravděpodobností pozůstatkem bývalého opevnění. V současnosti je nepřístupná.

Katovnu (pův. rasovnu) získal r. 1750 za obydlí písecký kat Antonín Nymburský. Po r. 1788 (zrušení trestu smrti) zastával jen místo rasa. R. 1790 mu byla katovna připsána. V průběhu dalších let byla stavebně upravována, v 70. l. 20. stol. ji rodina Nymburských prodala. Nedávno byla zrekonstruována.

Křížový kámen završený obloukem má na obou stranách výrazný latinský kříž. Dle literatury má vpředu reliéf šipky, dnes nezřetelný. Nadzemní část má rozměry 83x58x20 cm. Stojí na místě, kde byl podle pověsti zabit davem kat, který nedokázal na nedalekém popravišti vykonat ortel nad svým bratrem.