Výsledky hledání míst

Barokní kaplička postavena v druhé pol. 18. stol. R. 1825 upravena. Má boční strany prohnuté směrem dovnitř. Závěr kapličky lehce oblého tvaru bez jakýchkoli architektonických prvků. Půlkruhově zaklenutý vchod s dvoukřídlými dveřmi. Nad vchodem letopočet 1825. V roce 2018 znovu a důkladně opravena. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Usedlost, patrně středověkého původu, poprvé doložena na počátku 17. stol. Za třicetileté války zpustla, opravena po r. 1663 jako Decapauliovský dům. Opět poškozena r. 1757 pruskou dělostřeleckou palbou. Od počátku 18. stol. majetek Vyšehradské kapituly. Dnes kavárna a služebna Městské policie.

Žulové skalní útvary – geologická i historická zajímavost poblíž Lubence u silnice I/6, spojující Prahu s Karlovými Vary. Cvičební horolezecký terén. Na skalnatém temeni znatelný kruhový příkop, patrně pozůstatek po strážišti zdejší obchodní stezky.

Původně renesanční letohrádek z pol. 16. stol., přestavěný barokně na lazaret po roce 1680. V té době byl postaven zahradní domek, klasicistně přestavěn v letech 1815 – 47.

Rozhledna s přilehlou restaurací je vysoká 30 m (707 m.n.m.). Touto stavbou (arch. P. Štork) byla zahájena r. 2002 výstavba sportovního a rehabilitačního areálu v obci Karasín. Pozn.: Stavba je celá bezbariérová.

Roku 2021 došlo k rozsáhlejší opravě křížku. Celý povrch byl pokryt spádovými nečistotami a biomikroorganismy. Práce provedl restaurátor Pavel Kytka. Doplnil závažné destrukce a poškození. V poslední fázi opravy povrch pomníku ošetřen konzervačním přípravkem. Na vrchol doplněna replika kamenného křížku.

Přesné datum vzniku zámku není známo. První písemná zmínka o něm je z r.1740, kdy však již stál. V 18. a 19. stol. prošel několika stavebními úpravami. Od r. 1930 ve vlastnictví řádu Školských sester. V 90.letech 20.st. v restituci řádu navrácen.

Zaniklý hrad snad ze 13. století. První a jediná písemná zmínka z roku 1336 jej spojuje s Kunátem z Karle. Švédská legenda uvádí, že r. 1374 loupeživý ryríř z hradu Karle přepadl pohřební průvod švédské královny.

Pozůstatky nevelkého gotického hrádku založeného Karlem IV. k ochraně Karlštejna. Jediná zmínka r. 1400, kdy zřejmě nebyl dokončen. Zanikl zřejmě krátce poté, v 16. stol. uváděno již jen jméno. Zachovaly se zbytky zdí a šíjový příkop s valem.

Lovecký zámeček byl postaven v pol. 18. stol. Karlem Gottliebem von Bisingen.V letech 1783–1842 se jeho majiteli stali Vratislavové z Mitrovic a po nich Schwarzenberkové. Od roku 1950 je využíván k potřebám dětského tábora.

Romantický zámeček blízko šumavských Hartmanic. Postavil jej v r. 1842 tehdejší rakouský ministr železnic Henschl.

Barokní zámek nechal postavit F. F. Kinský v letech 1721-1723 podle projektu J. B. Santiniho. Vrcholné dílo našeho barokního stavitelství. Roku 1943 vyhořel. Rekonstruován až do roku 1968.

Vesnická památková zóna Karlova Studánka chrání unikátně dochovanou architekturu lázeňské osady z 19. a počátku 20. století, postavenou v jednotném duchu, kombinujícím zdejší přirozené stavební materiály, tedy kámen a dřevo.

Národní přírodní rezervace Karlovské bučiny leží mezi obcí Kryštofovo Údolí a libereckou městskou částí Karlov pod Ještědem. V oblasti je od r. 1972 chráněn zachovalý komplex bukových lesů na severovýchodních svazích Ještědského hřbetu. Je přístupná po trase naučné stezky z r. 2011.

Patrový dřevěný objekt fojtství s pavlačí a dvorem na počátku údolí Bzové. Přestavěn v r.1793 tesařským mistrem Janem Žákem. Prvním fojtem byl Jura Hudeček, od r.1721 rod Billů. Fojtství zrušeno r.1848. Od r.1876 až dodnes majetkem rodiny Borákovy.