Výsledky hledání míst

Mariánský poutní kostelík nad údajně zázračnou studánkou v západní části Vilémova, postavený v letech 1728–1731. Bohaté vnitřní zařízení včetně náhrobku Leopolda hraběte Salma z r. 1774. Součást areálu se sochařskou výzdobou. Od r. 1958 kulturní památka ČR.

Podélný tribunový kostel s apsidou z poč. 13. stol., přestavěn goticky (přel. 15./16. st.), renesančně (1608) a barokně (1722, 1740, 1755, 1787). Z cenných prvků románské zdivo, ústupkový portál s tympanonem a sloupy tribuny, gotický portál, barokní oltář a epitaf.

Kostel v Nové Vsi nechala postavit v letech 1616–17 Kateřina z Rederu v rámci zřizování svého vdovského sídla. Pozdně barokní úprava 1782. Zachována část původního zařízení, většina pochází z 18. století.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je poprvé připomenut ve 14. století, dnes barokní z roku 1715 postavený Janem Josefem z Valdštejna, opravený v letech 1720–24, potom ještě 1876, 1935, 1937.

Římskokatolický kostel zasvěcený Nanebevzetí Pany Marie byl postaven v novogotickém stylu stavitelem Karlem Pekárkem v roce 1903. Kostel byl nedávno celkově opraven. Původní novogotická výzdoba kostela se, s výjimkou varhan, nedochovala.

Původně gotický kostel byl nově postaven v letech 1710–1713 a obnoven po požáru v letech 1802–1803. Z původní stavby zachována spodní část věže s klenbou z přelomu 13. a 14. století.

Barokní chotěšovský kostel z let 1730–37 téměř pohltil gotickou věž staršího objektu. Stavbu provedl P. P. Columbani, dominuje rozlehlé svažité návsi obce, existující nejméně od 11. století.

Rozlehlý kostel podle projektu J. B. Matheye byl v Horním Jiřetíně postaven v letech 1694–1700. Jižně od něj fara ze třetiny 18. století. Objekt je přes probíhající opravu spolu s celou obcí ohrožen barbarskými záměry uhelných těžařů.

Pozdně barokní kostel z let 1790–95 postavený v centru dlouhé horské vsi Krásný Les. Nahradil starší kostel z počátku 17. století, snad dřevěný. Zchátral po roce 1945, nedávno byl opraven. Východně od kostela socha Jana Nepomuckého z roku 1720.

Barokní kostel v centru Lstiboře byl postaven roku 1747. Obklopen dosud funkčním hřbitovem, jižně od něj stojí soudobá fara.

Gotický kostel nahradil v letech 1414–1515 staršího předchůdce, jehož presbytář se stal sakristií. Bezvěžová stavba s dlouhým presbytářem a dvojlodím, doplněná jižní otevřenou předsíní a depositářem na severním boku. Se zvonicí, dříve hřbitovní kaplí Božího těla a děkanstvím tvoří kompaktní areál.

Mohutná novorománská bazilika nahradila v letech 1905–08 v Gruntě původní gotický kostel (naposledy přestavěný 1815–18). Spolu se zdí přilehlého hřbitova a márnicí tvoří jednotný celek se secesními dozvuky.

Kostel, postavený v l. 1897–98 (stavitel Alois Petřík z Kyšperka). Stavba započata díky daru rodáka M. Motyčky. Při kostele byl zřízen k r. 1895 i hřbitov s márnicí. R. 1905 vysvěceny zvony, zrekvírovány za 1. svět. války. R. 1927 a r. 1969 vysvěceny nové zvony. Interiér zdobí díla řady umělců.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěný v letech 1703–05 stavitelem A. Di Maggi na místě původního vyhořelé svatyně. Ve sklepení rozsáhlá kostnice. Obklopen hřbitovem, v jehož horním rohu nízká barokní zvonice z roku 1696. Jižně od kostela farní budova (1736).

Mohutný kostel z let 1914–5 dominuje s dřevěnou zvonicí, zachovalou z původního církevního areálu, obci pod vrcholem Vyskře. Stavbu s novorománskými názvuky, která do sebe pojala i prvky starého kostela, projektoval turnovský architekt Karel Salač.