Výsledky hledání míst

Žulová pilířová boží muka údajně z 18. století, dle datace na kaplici ale z 17. století. Kaplice opatřena mělkými, dnes prázdnými nikami. Původně stávala u silnice z Kaplice do Malont. Dlouho byla považována za ztracená, dnes stojí na rozcestí v intravilánu Kuří. Boží muka jsou památkově chráněná.

Boží muka stojí nad vesnicí při zaniklé poutní cestě do Dobré Vody. Na soklu datována do roku 18?9. Jsou tvořena okoseným hranolovým dříkem na čtvercovém podstavci a na výšku obdélnou kaplicí, ukončenou štítkem s postranními volutkami; na vrcholu štítku je kamenná koule se železným křížkem.

Žulová boží muka z roku 1778. Na hranolovém podstavci je vytesán rok vytvoření, na podstavci je nezdobený sloup na čtvercovém půdorysu. Prostá kaplička má na vrcholu masivní kamenný kříž. Na něm je druhotně připevněné kovové tělo Krista.

Muka stojí u polní cesty na severovýchodě vesnice. Raně barokní sloupková boží muka z maletínského pískovce s jetelovým křížem ve vrcholu zdobí reliéf kříže. Asi 2,5 m vysoký čtyřhranný sloup s vrcholovou kaplicí a jetelovým křížem na stříšce. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek r. 2007.

Hodnotná čtyřboká zděná barokní boží muka v Krakovci byla vystavěna v r. 1697, jak dokládá tabulka s latinským nápisem na čelní straně stavby. Od r. 1958 kulturní památkou ČR.

Boží muka, označovaná též jako morový sloup, pocházejí ze 17. století, pravděpodobně z doby před rokem 1685. Na čtyřbokém podstavci stojí mohutný obílený válcový dřík, na něm je čtyřboká kaplička zakončená dvojitým křížem. V mělkých nikách jsou mozaiky světců, vytvořené snad ve 20.století.

Boží muka při staré silnici směr Kaplice (nyní ul. Budějovická). Kamenná sloupková s okoseným dříkem a hranolovou kaplicí s hlubokým výklenkem a na vrcholu s vysokým železným křížkem. Datována do roku 1726. Památkově chráněná.

Jednoduchá žulová boží muka z 18. století na rozdvojení cesty ze Zachotína, které dále pokračují na Mysletín a Častonín. Boží muka jsou částečně poškozena, na vrcholu chybí (pravděpodobně kovový) křížek. Obrázek v mělké nice je moderní.

Pozdně gotická žulová pilířková boží muka snad z 16. století. Čtyřboká kaplice, tesaná z jednoho kusu kamene je završena srostlicí křížků s novodobým plochým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněná od roku 1958.

Pozdně barokní boží muka ve formě hranolového pilíře s kapličkou s nikami a se stanovou stříškou s křížem. Na zadní ploché straně kapličky datace ve štuku - 1834. Patří do souboru božích muk a kapliček provázejících poutní cesty směrem k poutnímu místu Kájov.

Mohutná boží muka z pískovce. Pochází z doby kolem roku 1800. Toskánský sloup na vrcholu s koulí a kovovým křížkem. Památkově chráněno.

Jednoduchá žulová boží muka z roku 1751 při úseku staré silnice z Jihlavy na Tábor mají podobu, která byla na konci baroka typická pro tuto část Vysočiny. Hranolový sokl je zdobený rytými rámy, nápisem a datací na čelní straně: 1751 / MATHI / AS / BISDAV / ER. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Kvalitní barokní kamenná sochařská práce z r. 1683 sestává z podstavce trojúhelného půdorysu, štíhlého válcového sloupu a nevysokého kvadratického nástavce s křížkem. Stěny soklu zdobí vegetabilní ornamenty. Stavba svěcena 24. května 1686 na svátek Nejsvětější Trojice.

Drobná sakrální památka patřící do souboru desíti chráněných barokních božích muk, který vznikl v době od poloviny 17. do poloviny 18. století. Vytesána jsou ze žuly, na jednoduchém podstavci s čtvercovým průřezem je čtyřboký sloup. Kaplička s mělkými nikami je zakončena dvojitým kovovým křížem.

Zděná boží muka byla postavena koncem 19. století poblíž místního hřbitova. Bližší informace k historii památky chybí. Muka jsou hranolovitého tvaru, s obloukovými rámovanými výklenky ve vrch. kaplici. Boží muka se stavěla na připomínku sloupu, u kterého byl bičován na příkaz Piláta Ježíš Kristus.