Výsledky hledání míst

Patrový dvojdům postaven v l. 1874–1875 dle projektu prof. Františka Niklase ve stylu romantizující novogotiky. Uliční průčelí symetrické, s osmi osami, nad krajními osami na obou stranách zdobné štíty. Je užíván Vyšehradskou kapitulou, veřejnosti nepřístupný. Památkově chráněný od r. 1958.

Blok původně manýristických patrových domů na jižní straně Dómského náměstí. Dnešní podoba z přelomu 19. a 20. století, většinou prázdné. V nejvýchodnějším sídlí dómská farnost.

Soubor patrových štítových pozdně renesančních domů, vystavěných v r. 1625 kardinálem Františkem z Ditrichštejna pro místní kanovníky. Fasádu jednoho z domů pokrývají sgrafitová psaníčka.

Základy jednodílného nevelkého hradu ze 14. století, nedaleko vsi Suchova. Jako jeden z majitelů se udává v roce 1417 Jan Lýsek z Brandýsa, možná otec známého hejtmana a vojevůdce Jana Jiskry z Brandýsa. V roce 1486 se uvádí jako pustý.

Bývalý důl na kaolín uzavřený v roce 1897. Nachází se v lese u obce Nevřeň a je přístupný úzkou rourou. Za průlezem se již nacházejí poměrně velké vytěžené prostory s mnoha sochami a jinými výtvory z kaolínu.

Bývalý kaolinový lom Seč byl využívám od poloviny 20. století do r. 1993. Dnes představuje jediný větší odkryv sedimentů jurského až spodnokřídového stáří, označovaných jako rudické vrstvy. Kvůli výjimečnosti a atraktivitě je vyhledávanou turistickou lokalitou. V budoucnu zřejmě přírodní památkou.

Mariánský sloup z r. 1879, u kterého vyvěrá vydatný zdroj zvaný Kapalice. Místo v krásné krajině PP Údolí Krounky a Novohradky.

Torzo památné lípy zasazené podle pověsti Eliškou Přemyslovnou r. 1315 či františkány v l. 1558 nebo 1676. Strom o odhadovaném stáří 350–800 let dosahoval na poč. 20. stol. obvod až 10 metrů, poté začal odumírat, dnes pouze skořepina kmene, jedna větev vyrůstající z kořene tvoří druhotnou korunu.

Na západní straně Dómského náměstí stojí budova kapitulní konsistoře, postavená 1735–8 O. Broggiem jako kněžský seminář. Roku 1880 zvýšena o novobarokní patro.

Novorenesanční činžovní dům ze 70. let 19. století, v jehož jádru se zachovaly fragmenty středověkého mlýna. Doložen r.1310, kdy jej koupila Vyšehradská kapitula. Od r. 1321 je uváděn jako Fabiánovský. Se 3 koly na horní vodu. Renesanční klenby v přízemí a zbytky renes. zdiva ve věžovitém přístavku.

Renesanční budova kapitulního pivovaru z r. 1564, zbořena r. 1904. V jeho sousedství již od pol. 19. století fungoval pivovar nový, zvaný Libušinka. V roce 1899 jej za 140 000 zlatých odkoupilo město a ve stejném roce v něm ukončilo výrobu. Zbořen v letech 1902-1903 při regulaci vltavského nábřeží.

Pozdně klasicistní budovu kanovnické rezidence vystavěl pro Vyšehradskou kapitulu v roce 1875 podle vlastního projektu stavitel František Novák. Budova má gotizující fasádu, v přízemí jsou zrcadlové klenby, patro je plochostropé. Je využívána jako farní úřad. Vstup je přes branku v ulici K rotundě.

Volně stojící novobarokní dům na lichoběžníkovém půdorysu, krytý valbovou střechou z roku 1933, postavený podle projektu stavitele Tomáše Hainze. Původně kostnice doložená k r. 1654, později poustevna, vikárka, objekt užívaný k bydlení armádou, sídlo kaplana. Dnes je opět užívána k bydlení.

Sídlo kaplanů oltářů kostela sv. Víta v Českém Krumlově představuje první objekt ve městě s renesančními prvky. Nadal ho rožmberský kancléř Václav z Rovného. Později rozšířen o domácí kapli a obslužné prostory.

Někdejší sídlo blatenských kaplanů postavila po roce 1520 huť Benedikta Rejta (Rieda), pracující na zdejším zámku. Přes pozdější úpravy si objekt zachoval goticko-renesanční vzhled, zvýrazněný portálem z vnějšího schodiště do I. patra.