Výsledky hledání míst

Okrouhlý pahorek neznámého tvrziště, kolem něhož je 2 m široký příkop lemovaný pozůstatky až 1,5 m vysokého valu, leží v nepřístupné oblasti vojenského újezdu. V r. 1932 popsal lokalitu Karl Schirmeisen a provedl zběžný archeologický průzkum.

Tvrziště na hraně nad Klešickým potokem nedaleko kostela. O vsi první zmínka z r. 1131, kdy patřila olomouckému biskupství. Od poč.15. stol byla zastavována a některý z majitelů zde postavil tvrz (beze zmínky v písemných pramenech). Podle A. Sedláčka tvrz založili Bochovci z Bochova v l. 1441-1488.

Chátrající budova renes. tvrze postavené asi Janem ml. z Valdštejna mezi lety 1571–1574. Počátkem třicetileté války připojeno k Valdštejnovu velišskému panství, později přechází na rod Schliků. Po postavení zámku (1715–1717) tvrz sloužila pro ubytování úředníků velkostatku a státního statku.

Pozůstatky po domnělé skalní tvrzi, její spojitost s historickým Jiljovem však není prokázána. Prameny uvádějí r. 1388 Hrdoně z Jíljova. V r. 1454 se připomíná naposledy. Ve 20. letech 19. století romanticky upravován.

Zaniklá tvrz. V pol. 14. stol. Jimramov koupil Archleb z Kunštátu, který tvrz v té době založil nebo již stála. Dále se zmiňuje r. 1392, kdy Archleb vybudoval blízký hrad Skály a tvrz byla pro lepší sídlo opuštěna. V 1. pol. 15 stol., kdy byla v majetku pánů z Cimburka se uvádí již jako pustá.

Nepatrné zbytky tvrziště, pozůstatek tvrze pánů z Kralic, doložena r. 1368. R. 1398 ji získali páni z Otradic a tvrz ztratila svůj význam. R. 1418 je uváděna jako pustá.

Upravená dvoukřídlá patrová budova tvrze ze 14. st., přestavěné renesančně Březnickými z Náchoda v 16. st. Později součástí hospodářského dvora, dnes fara. Dochován zazděný portál brány a renesanční okna.

Panské sídlo vzniklo asi v průběhu 14. století. Kolem r. 1400 byla původní tvrz přestavěna v reprezentativní sídlo pražského měšťana. Ves Jiřice byla založena před polovinou 11. století. Od 14. stol. majetkem pražských měšťanů.

Dobře dochované tvrziště Jírov, dříve Výrov, na úpatí vrchu Pustý zámek, lokalita Na pile, datované podle nalezené keramiky nejspíše do 14. stol. nacházející se ve vojenském újezdu Hradiště.

Tvrz postavili Rožmberkové jako sídlo purkrabího v průběhu 13. stol. R. 1480 byla v držení Kozských z Kozího, r. 1536 prodána městu Tábor. R. 1547 ji koupil hrabě z Gutštejna a r. 1549 Ladislav z Lobkowicz. R. 1638 byla zčásti zbořena; koncem 17. stol. obnovena. R. 1829 ji koupil Jan Nádherný.

Na sýpku upravená tvrz, postavená Řesanskými z Kadova ve 14. stol., přestavěná renesančně Záborskými z Brloha v 16. stol. Od r. 1677 využívána jen hospodářsky. V nádvorní části dvoukřídlé dvoupatrové stavby zbytky gotických portálků, dále štíty a arkýř.

Až neuvěřitelně dobře zachovalé tvrziště z konce 13. stol. až začátku 14. stol. objevené Zdeňkem Buchtele v roce 1976 při ověřováním trasy prastaré Královské stezky (Via Regia), která vedla z Prahy do Chebu.

Zaniklá vodní tvrz. R. 1428 seděl na tvrzi Nykl z Labouně, r. 1500 potom Vilém z Veselice. Později tvrz připojena k panství Smiřickému, poté tvrz zpustla. Dnes na místě terénní nerovnosti a býv. vodní příkop.

Tvrz plnila správní a obrannou funkci pro oblast těžby zlata. Byla v držení pánů z Landštejna zřejmě v letech 1261-1379. Poté tvrz pustla. 1785 byla tvrz přestavěna, sloužila jako obydlí lokalisty, později jako fara, po znárodnění jako obecní byt.

Ve vsi Kamenec (dnes osada) stával opevněný dvorec. Jako biskupské léno ho držel r. 1328 Vlček z Domka, r. 1532 již tvrz Bernard ml. ze Žerotína. Později v držení dalších majitelů. Tvrz zanikla snad již koncem 16. stol.. Možná přeměněna na hospodářský dvorec, který byl rozparcelován až v r. 1924.