Výsledky hledání míst

Na vrcholu Ještědu na místé vyhořelého hotelu z počátku 20.st. vystavěna v l. 1966-1973 moderní věž s restaurací, hotelem a telekomunikačním zařízením. Její tvar navazuje na kuželovitý vrchol hory a dodává mu elegantní aerodynamickou špičku

Okrouhlý pahorek neznámého tvrziště, kolem něhož je 2 m široký příkop lemovaný pozůstatky až 1,5 m vysokého valu, leží v nepřístupné oblasti vojenského újezdu. V r. 1932 popsal lokalitu Karl Schirmeisen a provedl zběžný archeologický průzkum.

Ves se prvně uvádí v r. 1447 již jako pustá. V r. 1559 již byla osídlena německými kolonisty, kteří zde žili až do vysídlení po 2. světové válce. Poté se pustá obec stala součástí vojenského újezdu Libavá. V 50. a 60. letech 20. stol. byly všechny budovy kromě kostela zbořeny.

Zříceniny skalního hradu pánů z Dubé snad z konce 13. stol. Během 15. stol. byl několikrát dobýván. Od 16. stol. se uvádí jako pustý.

Jesuité budovali své sídlo v Březnici s podporou pobělohorského majitele panství Přibíka Jeníška z Újezda v letech 1638–51 nejprve jako residenci, od roku 1651 jako kolej. Po zrušení řádu 1773 sem přenesena fara z Bubovic, kam město předtím spadalo.

Malá, či letní residence, kterou si vybudovali jesuité, když na konci 17. století přesídlili z nedalekých Krašovic do Pertovic. Nápadná jednopatrová budova residence s vysokou věží stojí na náměstí nedaleko kostela.

Tvrz z 1.pol. 15. stol. byla v 17. stol. přestavěna na barokní zámek. V letech 1857-1859 ji dal Jan Nepomuk Kaňka novogoticky přestavět, vybudovat anglický park, knihovnu a obrazárnu. Od r. 1948 je zde domov mládeže.

Renesanční zámeček, ve kterém byla v posledních letech umístěna škola, vybudovali z původní tvrze Podstatští z Prusinovic v roce 1559 a později, v 18.stol. ho barokně upravili. Nad portálem jsou renesanční erby stavebníků.

Zaniklý hrad byl založen někdy ve 13. – poč. 14. stol. Jako první majitel se uvádí pan Pešek z Válovic. Někdy kolem r. 1330 byl hrad jako sídlo loupeživého rytíře dobyt a pobořen. Dalšími majiteli byli Buškovičtí a v 17. stol. Chotkové, kteří byli posledními majiteli hradu.

První písemná zmínka o vsi z r. 1374. V obci veřejně přístupný výtok vody. Vznikl začátkem 20. stol. Důležitý zdroj vody pro obec. Kolem r. 1900 postavena kašna, zásobárna vody pro obec. Kašna slouží dodnes. Umístěna zde tabulka, že voda není pitná.

Gotický hrad přestavěli postupně jeho majitelé na renesanční zámek. V 17. st. dal Jan Ludvík Raduit de Souchez dostavět východní křídlo a kapli sv. Ludvíka na někdejší gotické baště. Novodobá rekonstrukce umožnila muzejní využití zámku (Moravské zemské muzeum).

Původní dřevěný lovecký zámeček nechal vystavět Ludvík Raduit de Souchez v 80. letech 17. stol. Roku 1879 nechali na jeho místě Locatelliové postavit tento bohatě zdobený historizující zámek. Dnes slouží jevišovický Nový zámek jako domov pro seniory, park však je veřejnosti přístupný.

Zřícenina hradu stojí na nalezišti jevišovické kultury (eneolit). R. 1289 predikátem Bočka a Kuny z Jevišovic. Hrad založen Bočkem v letech 1278-1288. Potomci zapojeni v husitském hnutí, r. 1421 hrad dobyt a zničen. Sezema poté vystavěl Starý zámek. R. 1448 hrad pustý.

Historie technického vodního díla sahá patrně až do středověku. Jez sloužil k zadržování vody pro náhon nedalekého vodního mlýna, popřípadě jako hráz nádrže pro potřeby původního vranovského hradu v době obléhání.

Jako náhrada původního stavidlového jezu byl asi o 150 m po proudu v l. 1908–11 postaven pohyblivý jez o dvou polích s železobetonovou lávkou pro pěší, vodní a parní elektrárnou. Celý komplex dle návrhu arch. J. Sandera je proveden v secesním slohu.