Výsledky hledání míst

Hrobka rodu von Baillou byla vystavěna v letech 1885 – 87 dle projektu Ing. Z. Hermanna z Hranic. Drobná neorenesanční kaple s podzemní kryptou uprostřed zaniklého hřbitova. Samotná budova hrobky je ve velmi špatném stavu a stále chátrá.

Náhrobní kameny a stylizovaná hrobka několika členů rodiny posledních majitelů zámku v Bílovci - Sedlnických z Choltic - na hřbitově ve Velkých Albrechticích.

Hrobky rodu ze Saint Genois ze 40. let 18. stol. a rodu Shrbenských a Coelestů z roku 1802 s aliančními znaky těchto rodů. Hrobky jsou součástí ohradní zdi ropického farního kostela.

Jednopatrový zámek, vystavěný Františkem Jiřím Kochem stojí na místě původní tvrze. První zmínka je z roku 1751. Od roku 1753 zámek vlastnila hraběnka Marie Terezie Krakovská z Kolovrat. Od roku 1878 je vlastnictvím Latourů až do roku 1948.

Dva pozdně barokní náhrobky portášů Jiřího a Ondřeje Křenkových z konce 18. století při valašskobystřickém kostele. Oba mají podobu sarkofágů s čelní deskou s lebkou na jejím vrchole a vyrůstajícím litinovým křížem. Kulturní památka.

Zbytky tvrze pojmenované po údajném vladykovi Hrochovi, který zde snad mohl sídlit ve 13. st. První jistá písemná zmínka až z r. 1543, kdy již byla tvrz pustá. Dochovaly se pouze zbytky obvodového zdiva paláce do výše prvního až druhého patra.

V r. 1265 se uvádí Zumrak z Týnce. V průběhu husitských válek jej získává Jan Hroch z Mezilesic. První zmínka o tvrzi je až z r. 1543, kdy panství vlastní vnuk Jana Hrocha Hroch Týnecký z Mezilesic. Týnec byl mezi r. 1639–1648 několikrát vydrancován Švédy, což pravděpodobně způsobilo zánik tvrze.

Zámek stál údajně před r. 1700. Dnešní budova vznikla po r. 1705 jako letohrádek premonstrátů. V r. 1784 přešel zámek do soukromých rukou. Stavební úpravy proběhly r. 1850 další v letech 1878–1879 a poslední pak v duchu historizující moderny v letech 1924-1925.

Lesík s pohřebištěm vojáků padlých v bitvě u Chlumce a Přestanova (29.–30. 8. 1813) mezi francouzskou napoleonskou armádou a koalicí Rakouska, Ruska a Pruska. Vlastní hrob označuje kříž s kamenným podstavcem.

Hromadný hrob asi 800 ruských vojáků z bitvy u Slavkova se nachází v obci Prace nad severním břehem Dolního rybníka. Kamenný kříž byl nad ním vztyčen r. 1905 při příležitosti stého výročí bitvy. Památkově je chráněn od roku 1958.

Jezírko (slabý roztok kyseliny sírové) vzniklo zatopením bývalého lomu, kde se přibližně od r. 1578 těžila břidlice, používaná k výrobě kamence (bělidlo) a léčiv, v l. 1807–1896 k výrobě kyseliny sírové – svého času byla hromnická výroba jedinou na světě. Od r. 1975 je jezírko přírodní památkou ČR.

Tvrz založil v druhé pol. 13. stol. Hron z Náchoda. První písemná zmínka r. 1422. Za husitských válek se jí zmocnil Jan Kolda ze Žampachu. Poslední zmínky z r. 1462. Kolem r. 1500 se z ní stává svobodný dvůr, který na jejím místě stojí dodnes.

V jádru pozdně renesanční čtyřkřídlý zámek vznikl na místě renesančně přestavěné středověké tvrz na počátku 17. století. Barokně upraven na počátku 18. století za Rodenů z Hirzenau a Hagendorfu snad architektem Mořicem Grimmem. Dnes zámek patří obci a slouží jejím účelům.

Zámek vznikl přestavbou hospodářské budovy dvora, a to na přelomu 70. a 80. let 19. století, kdy léna Hrozová a Moravské Pelhřimovy vlastnili příslušníci slezského rytířského rodu Pinů pocházejícího původně z italské Lombardie. V roce 1908 jej koupil Josef Schöfer, jehož rodině zůstal zámek až do roku 1945.

Původně hrad ze 14. stol. V renesanci rozšiřován a přestavován na zámek. Po třicetileté válce měl být na císařský příkaz zbořen. Nakonec byl zasypán jen příkop. Později přestaven v novogotickém stylu.