Výsledky hledání míst

Zbytky románského hradu. Poprvé zmíněn r. 1249. Postaven díky snaze biskupa vymanit se z královské moci. Stavba navazovala na Juditin most. R. 1420 při bitvě o Malou Stranu byl vypálen a pobořen. Zachována brána a zbytky hradeb.

Biskupský dvůr je doložen jako staré probošství brněn. kapituly r. 1306. Koncem 15. stol. stavebně rozšířen. R. 1588 jej koupil biskup Stanislav II. a pův. gotický areál dal renesančně upravit. Od r. 1818 zde sídlí Františkovo muzeum (Moravské zemské muzeum). V l. 1882 a 1888-89 provedeny přestavby.

Výrazně přestavěný areál bývalého vrchnostenského dvora olomouckých biskupů (arcibiskupů) na území vsi Sviadnov. Po rozparcelování dvora v r. 1789 vznik samostatné obce Koloredov. Od 2. pol. 19. stol. sídlo věhlasné likérky Hermanna Löwa a jeho rodiny. Později národní podnik. Dnes přestavěno.

Kamenná rozhledna vysoká 18 m nahradila roku 1909 původní dřevěnou stavbu, kterou bylo nutno pro zchátralost zbořit. Postavena na oslavu německého kancléře Otto von Bismarck. Po roce 1945 nepřístupná, v hraničním pásmu. Po opravě otevřena roku 2005.

Hrad založený v 11. stol. původně v gotickém stylu, v 19. stol. přestavěn novogoticky. Zvláštní sbírka preparovaných psů a koček barona Haase z Haasenfeldu.

Terénní pozůstatky zaniklé tvrze rodu Bítovských na výběžku severovýchodně od obce. Archeologický výzkum datoval existenci tvrze od 14. do konce 15. století.

Renesanční trojkřídlá tvrz, vzniklá přestavbou staršího objektu, připomínaného 1405. Renesanční přestavba za Hrušků z Března ve 2. pol. 16. stol. Po konfiskaci připojena k Postoloprtům, po devastaci za třicetileté války přestavěna na hospodářský objekt.

Mohutná, pseudorenesanční, budova, dvoupatrová budova z roku 1870 s četnými rizality.

Konstrukci rozhledny tvoří kombinace pilastrů z dřevěných lepených panelů a ocelové příhradové pozinkované konstrukce středového nosníku, kolem kterého se vine kruhové vřetenové schodiště, zakončené vyhlídkovou plošinou ve výšce 15 m nad terénem. Stavba pochází z r. 2021 a je volně přístupná.

Z písemných pramenů víme, že na hoře Blaníku stával hrad či vojenské opevnění. Záznamy máme z r. 1402, 1420, či 1518. Opevněná lokalita se klade nejčastěji na horu Malý Blaník či k Velkému Blaníku do míst původního hradiště. Bohužel dodnes se jednoznačně nepotvrdilo přesné místo.

Rozsáhlé zříceniny biskupského hradu. Hrad založen před r. 1275 biskupem Brunem ze Schauenburgu. R. 1430 či 1431 snad dobýván husity, v blíže neurčené době zanikl požárem a r. 1461 již je pustý.

Zříceniny hradu posteveného kolem roku 1400 pány z Lungvic. 1402 hrad dobyt. Do počátku 17. století hrad využíván jen jako vězení, po připojení k děčínskému panství byl opuštěn a rychle chátral.

Zámek, pův. středověká tvrz (13. stol.), přestavěná r. 1574 na renesanční zámek. Poničen za třicetileté války. V 17. stol. obnoven a barokně přestavěn. Pozdější empírové úpravy odstraněny při celkové rekonstrukci v l. 1960-68. Od r. 1969 sídlem Okresního vlastivědného muzea, dnes Muzea Blansko.

Mohutnou stavbu s prvky nizozemské renesance a secese nechal jižně od svého sídla pro svou dceru a zetě postavit českodubský textilní podnikatel Franz Schmitt. Od roku 1945 zde sídlí Podještědské muzeum.

Mlýn mezi Grygovem a Blatcem při toku Morávky vznikl ve druhé polovině 18. století. Poslední mlynář získal mlýn v r. 1932. V blízkosti mlýna je přírodní rezervace, lužní les zvaný Království. V r. 2019 byla budova z velké části zbořena.