Výsledky hledání míst

Neúplná pozdně gotická boží muka s polygonálním dříkem a jednoduchou hlavicí. Z lucerny se zachovala jenom spodní deska a projmutá stanová stříška bez původního ukončení. Na vrcholu je dnes nově kovový dvojramenný kříž, doplněný o kovovou kouli. Boží muka jsou památkově chráněna od května 1958.

Pozdně barokní hranolová boží muka u silnice na Lednici na jižním okraji obce. Pochází z konce 18. či z počátku 19. století. Památkově chráněná.

Sakrální stavba na tomto místě je v mapách doložena od 2. poloviny 18. století. Současná boží muka se sochou sv. Antonína Paduánského nesou historizující prvky. Lze tedy předpokládat, že se jedná o starou stavbu snad z 18. století upravenou kolem přelomu 19. a 20. století.

Boží muka najdeme na jihovýchodní straně vsi, patrně nejstarší památka Nasobůrek datovaná rokem 1693. Boží muka trojhranná. Vrchol zdobí malý křížek. Krytina božích muk jsou tašky.

Památkově chráněná barokní boží muka z místního červeného pískovce byla vytvořena v první polovině 18. století.

Pískovcová boží muka pocházejí z roku 1593. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Boží muka, která jsou nejstarší památkou obce, stoji u barokního špýcharu z 18. století.

Pozdně renesanční žulová sloupková boží muka na čtvercové čtyřstupňové podezdívce byla vytvořena na počátku 17. století. Roku 1814 na ně byl vytesán nápis, oslavující porážku napoleonských vojsk a ukončení válek. Proto se této památce říká též mírový sloup. Boží muka byla obnovena v roce 2008.

Památkově chráněná boží muka jsou lidovou kamenickou prací z r. 1847 ojedinělou nejen svým výtvarným provedením, ale především zachovanou datací a signaturou.

Boží muka z r. 1689 u silnice z Číměře do Nové Bystřice jsou dokladem vyspělosti kamenické práce v oblasti v období baroka. Jde o typ raně barokních božích muk sloupkového typu s výraznou kaplicí. Od r. 1958 chráněna jako kulturní památka.

Na okraji dědiny byla někdy na přelomu 18.-19. století postavena boží muka. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1833.

Kamenná sloupková boží muka v severní části obce na rozcestí při hřbitovu. Pozdně gotický tvar užívaný do 17. století. Součást souboru kamenných božích muk na Trhovosvinensku. Památkově chráněná.

Žulová nedatovaná boží muka, pravděpodobně z 18. století. Svým tvarem odpovídají obdobným památkám v tomto regionu. Mají štíhlý osmiboký dřík a vysokou kaplici komplikovaného tvaru, rozdělenou na dvě části římsou. Koule a kříž, které jsou obvykle na vrcholu božích muk v této oblasti, zde chybí.

Zděná čtyřboká boží muka stojící u hlavní silnice byla postavena pravděpodobně ve 2. polovině 19. století.

Dvoudílná hranolová boží muka při východním okraji vesnice na úpatí terénního předělu u komunikace, která vede ke kostelu sv. Jana Křtitele. Datovaná do 19. století. Před nimi stával ještě nedávno umělecky zdobený kříž na kamenném podstavci, nyní je zde jen podstavec. Památkově chráněná.

Nedatovaná žulová boží muka, pravděpodobně pozdně gotická, považována za jednu z nejstarších památek tohoto druhu u nás. Ukázka kvalitní kamenické práce, s řemeslně propracovanou lucernou (kaplicí) s trojlaločnými kružbovými oblouky na způsob tzv. jeptišky. Památkově chráněná jsou až od roku 2016.