Výsledky hledání míst

Vysoký pískovcový kříž s výklenkem, ve kterém je sousoší Piety. Neobvyklá boží muka s velkou nikou. Výklenek, připomíná kapličky křížové cesty. V němž socha Piety, sedící Panna Marie s mrtvým Kristem v náručí. Ve výklenku nad hlavou Panny Marie dva okřídlení andílci. Na vrchu malý kamenný kříž.

Zachovalá kamenná boží muka ze 16. století. Jsou sloupková s výrazně gotizujícím tvaroslovím vrcholové lucerny, ukončené kamenným křížem. Ponechána v přirozené barvě kamene. Na mukách je upevněna pamětní deska (z r. 1932) k uctění vojáků padlých v bitvě u Zahájí (1742). Volně přístupná.

Kamenná sloupková boží muka cca 1 km jižně od Svéboh směrem na Horní Stropnici, na rozcestí do Olbramova. Datována na patce 1837. Památkově chráněná.

Pískovcová boží muka z r. 1844. Na pískovcovém stupni kvadraticky sokl. Na něj navazuje hranolový dřík a kaplička. Ve výklenku reliéf sv. Jana Nepomuckého s krucifixem. Výklenek lemuje pět hvězd. Příklad drobné sakrální architektury. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Pozdně barokní hranolová boží muka u silnice na Lednici na jižním okraji obce. Pochází z konce 18. či z počátku 19. století. Památkově chráněná.

Kamenná boží muka z roku 1869 u vsi Dolní Vltavice. Před zatopením přehradou Lipno zde stávalo městečko, poprvé zmíněné r. 1268. Boží muka stávala u příjezdové cesty od Černé v Pošumaví.

Čtyřboká boží muka postavená z lomového kamene v 18. století označují místo, kde byli v hromadném hrobě pohřbeni vojáci ze sedmileté války 1756–1763, kteří podlehli svým zraněním v lazaretu v Přibyslavi. Boží muka jsou omítnutá, opravená, ozdobená obrázky svatých.

Barokní kamenná boží muka z roku 1744 tvoří součást souboru obdobných sakrálních památek z druhé pol. 17. a 18. století v okolí Batelova. Jsou poškozena, vrcholový jehlan je uražený, chybí vrcholová koule s kovovým křížem. Z patky je viditelná horní část s rytým letopočtem 1744. Chráněná od r. 1958.

Na kamenném stupni hranolový sokl, na nárožích s dříkem, přecházejícím v kaplici se stříškou s křížem. Stěny kaplice s reliéfy Ukřižování Krista, Zmrtvýchvstání Krista a Panny Marie Bolestné. Na vrcholu kříž. Významná kamenická práce s lidovými prvky zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Žulová, pozdně barokní pilířková boží muka z roku 1800 při bývalé kupecké stezce západně od Kosova. Jejich podoba odpovídá obvyklému ztvárnění barokních památek tohoto typu na Vysočině. Mají nízký podstavec, hranolový dřík, lucerna má mělkou niku, dnes prázdnou, a stanovou stříšku s koulí a křížem.

Boží muka pochází z 2. pol. 18. stol. Postavena na hranolovém podstavci z hrubě opracovaných kamenných kvádrů krytých kamennými deskami a na nich vlastní pilířová boží muka z pískovce. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1987.

Lidová trojboká boží muka z konce 18. století.

Jednoduchá čtyřboká zděná boží muka pocházející zřejmě z 2. čtvrtiny 19. století jsou prvně doložena ve II. vojenském mapování - Františkově probíhajícím v letech 1836-1852.

Zděná omítaná hranolová boží muka na čtvercovém půdorysu, ve vrcholu s prázdnými nikami na všech stranách. Krytá stanovou stříškou s prejzy. Ve vrcholu kovový křížek. Datování nezjištěno.

Masivní gotizující kamenná pilířková boží muka s prvky božích muk trhosvinského typu vznikla patrně v polovině 17. století. Chybí jim patka, mají hranolový dřík, kaplici s velkou nikou a novodobý kříž. Na současné místo byla přenesena v 70. letech 20. století. Památkově chráněná od května 1958.