Výsledky hledání míst

Gotický hrad nechal vystavět Přemysl Otakar II. V roce 1502 koupili hrad Hrzánové a nechali jej renesančně přestavět. Po třicetileté válce určen k demolici. V 19. stol částečně opraven.

Mlýn vystavěný na základech mlýna z 13. století, těsně pod starobylými hradbami města Tábora, na břehu Tismenického potoka, vytékajícího z jezera Jordán.

Zaniklá středověká tvrz (i s vesnicí) poprvé zmiňována r. 1263. Posledním držitelem byl Mikuláš Stoupenský z Houžné (1519). V r. 1523 získává Houžnou město Budějovice od jeho dědiců jako náhradu za dluh. Tvrz pozbyla rezidenční funkci a byla přestavěna městem na obydlí baštýře. Vesnice zanikla.

Karel František Podstatský z Prusinovic postavil r.1718 zámek. Jednopatrová budova. Na šindelové střeše malá věž. Poč. 21.stol. prošel přestavbou, obvodové stěny vyvýšeny, střecha zdobena vikýři, velikost a počet oken je zachován.

Vodní mlýn severně od Vyskytné snad z počátku 18. století, kdy zde matrika uvádí Jana Hovorku a jeho ženu Annu. Poddanský mlýn patřil k panství Pelhřimov. Koncem 18. století v držení rodu Slavíků. V r. 1919 přestavěna obytná část. Od r. 1930 mlýn a pila Jana Dolejšího. Nyní upraven k bydlení.

Panský pivovar byl založen roku 1690 Oldřichem Malovcem z Malovic. V provozu byl do roku 1924, kdy dal Josef hrabě Herberstein výrobu ukončit. Barokní budova pivovaru s výraznými štíty byla postavena v 18. století a tvoří západní křídlo areálu. Budova je dnes opravena a stále hledá nové využití.

Hraběcí konírna s mléčnicí postavena asi roku 1850, která sloužila k ustájení jezdeckých a kočárových koní i skotu.

Pivovar existoval u jilemnického panského sídla prokazatelně již roku 1624. Roku 1716 byla dokončena barokní hospodářská budova, která sloužila i k vaření piva. Průmyslový provoz vznikl roku 1897, výroba zanikla o 60 let později.

První zmínka o vsi je z r. 1379, kdy ji vlastní Ješek z Hraběšína. Po r. 1622 Adam Studenecký z Pašiněvsi staví ren. zámek, který v r. 1658 kupuje sedlecký klášter a barokně jej přestavuje. V r. 1819 jej koupil K. F. Schwarzenberg, používán jako lovecký, později myslivna – rod jej vlastní dodnes.

Kamenná, dřevěnými kůly zpevněná hráz (10 x 3 m) na potoce Červík mezi osadami Lojkaščanka a Samčanka (Staré Hamry). Sloužila k plavení dřeva (potvrzená hrable, klaus sporný). Ucpávky zajištěny dočasně igelity, chátrající, neudržovaná.

Barokní zámek postavený poblíže či na místě starší tvrze kolem r. 1756 nákladem A. B. Mitrovského. Podoba zámku ovlivněna J. L. Hildebrandtem. Kolem zámku a dvora francouzská zahrada. Na jaře 1945 vážně poškozen a v 50. letech zbořen definitivně.

Zaniklý a patrně nedostavěný hrad na Babské skále nad obcí Pajzov. Znatelný nedokončený příkop, v zadní části jádra stopy po úpravách skalního povrchu. Bez písemných zmínek.

Zbytky historicky blíže nedoloženého, zřejmě pouze dřevěného hrádku či opevněného sídla, datovaného archeologickými nálezy do 2. pol. 13. a 14. stol. Dochovány příkopy a val, terén je částečně narušen výkopy a vodojemem z doby pobytu sovětské armády.

Nepatrné pozůstatky strážního hrádku na skalnatém vrcholu ve formě obytné věže chráněné na sucho skládanou hradbou při severní straně. Jako ochrana Zlaté stezky založen snad již koncem 13. století, roku 1581 se uvádí již jen les.

Terénní zbytky hradu přechodného typu, stavěného bez malty. Nálezy doložen do poloviny 13. století. Pravděpodobně sloužil jako hraniční hrádek v době odtržení Sušicka od Čech. Dnes zůstal pouze pahorek jádra, valy a příkopy.