Výsledky hledání míst

Tzv. geologická zahrada s ukázkami pražských a středočeských hornin ve formě naučné stezky byla na podzim r. 2014 zřízena v parčíku za hřbitovem v Dolních Počernicích. O tři roky později byl počet exponátů zdvojnásoben.

Zaniklý hrad na česko-saské hranici nad vsí Český Jiřetín ochraňoval důležitou stezku z Čech do Saska a jeho posádka patrně i vybírala clo. Byl objeven teprve nedávno. Zachovaly se z něj pouze zemní relikty.

Srostlice dvou původně gotických domů v Dřevěné ulici východně od hlavního plzeňského náměstí. V jeden celek spojena koncem 17. století J. Augustonem. Od roku 1913 spojen s domem čp. 106 na náměstí (Národopisné museum).

Původně sklářská huť, později zemědělský dvůr. V poslední čtvrtině 19. století byly hlavní budovy přebudovány na rodinné sídlo, jež spolu s přistavěnou hranolovou věží připomíná venkovský zámeček. Soukromý majetek.

Pozdně barokní dům, původně zřejmě patřil k sousednímu klášteru, v 16. stol. se stal měšťanským majetkem. Přestavěn po r. 1780, kdy jej koupila rytířská rodina Teschů. V l. 1921–1960 zde bylo Městské muzeum, poté do r. 1984 Okresní archiv. Opraven v l. 1993–95 jako Dům evropského setkávání.

Obdélná kaple s rovným závěrem, zvaná Zahrada Getsemanská, postavena v roce 1876 rodinou Fajkusových. Ve stejném roce ji vysvětil hradecký farář P. V. Sentenský. Dnes je majetkem města a o její údržbu se starají různé rodiny věřících. V interiéru je oltář s obrazem Krista v zahradě Getsemanské.

Za kaplí v Rádle je umístěn soubor soch Getsemanské zahrady. Jedná se o kopii díla, která byla v Rádle umístěna r. 2014 náhradou za památkově chráněný originál z r. 1829, který je po restaurování umístěn ve farní zahradě u kostela sv. Anny v Jablonci n. Nisou.

Prameny Giselin, Rudolfův a Vincentův byly v minulosti základem lázní Sangerberg (nyní Prameny), jejichž budova z let 1872-1878 sloužila po 2. světové válce jiným účelům, r. 1985 vyhořela a r. 2000 byla zbořena. Dva prameny byly nově upraveny r. 2012 a jsou volně přístupné, třetí je zdevastován.

Drobný gloriet v nejvýše položené části zámeckého parku byla zevně osmiboká uvnitř válcová stavbička s hranolovou schodišťovou věžičkou. Postaven poč. 19. století.

Raně barokní šestiboký patrový altán v severozápadním rohu ohradní zdi zámeckého parku. Datován do 1. pol. 18. století. Postaven hrabětem Václavem Vojtěchem ze Šternberka při přestavbě původního středověkého parkánu na luxusní terasovou zahradu a park v době barokní přestavby horažďovického zámku.

Gloriet je jednopatrová klasicistní stavbička osmibokého půdorysu. Vyhlídkový altán pravidelného osmibokého půdorysu. Postaven v roce 1820. Do horní zděné části se vstupuje z farské zahrady. V r. 1968 gloriet ve velmi špatném stavu. Probíhá postupná oprava. Od r. 1965 památkově chráněno.

Romantická stavba otevřené besídky je z r. 1830. Původně měla vsazená novogotická okna, dveře, uvnitř podlahu z dubových parket a barokní polstrované židle. Ke glorietu vede 7 kamenných schodů. Je nově opraven.

Gloriet Klobouk stojí zřejmě na místě starší dřevěné stavby, snad z r. 1723. Gloriet byl postaven v období romantismu kolem r. 1824, kdy majitel panství Jan Filip František Josef Stadion zadal rozsáhlé úpravy koutského zámku a jeho okolí. Gloriet byl opraven v letech 1973 a 2006.

Zaniklá středověká osada s nálezy ze 13.-14. stol., lokalizovaná archeologem J. Šrotem. V místech osady bývala i vojenská střelnice. Dnes pouze zemědělská polnost.

Pět provizorních dřevěných domků postaveno podle projektu Josefa Gočára r. 1920 ve stylu národního dekorativismu jako provozní budovy letiště Kbely. Zbylé dva r. 1977 přeneseny do areálu ZOO. R. 2002 téměř zničeny povodní, v l. 2010-11 obnoveny podle pův. plánů, dnes slouží jako hostinec a galerie.