Výsledky hledání míst

Plochu jilemnického náměstí člení empírová kašna z roku 1836 a dvě barokní sousoší: svatého Kříže se svatými Janem Nepomuckým a Vavřincem z roku 1799 a mariánské se svatými Barborou a Maří Magdalenou z roku 1723.

Pískovcová kašna, dnes replika s mariánským sloupem s původní sochou Panny Marie od J. Maxe z první poloviny 19. stol.

Kašna se sloupem ukončeným sochou sv. Anny a Panny Marie z r. 1727, obklopena v dolní části sv. Janem Nepomuckým, Karlem Boromejským, sv. Janem Sarkandrem a sv. Šebestiánem. Sloup razantně upraven r. 1875 Karlem Dvořákem. Postaven na památku ničivého požáru a z vděčnosti ochrany před morovou ránou.

Dvě drobné výrazné sakrální památky zdobí Kaštice u Podbořan: kašna se sochou Bičovaného Krista, datovaná nápisovou deskou do roku 1608, a mariánský sloup z roku 1709. Výstavbu obou financovali příslušníci rodu Schmidgräbnerů z Lustenecku.

Barokní kašna z roku 1859 se sochou sv. Jana Nepomuckého v jihozápadní části centrálního náměstí T. G. Masaryka.

Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého postavena v r. 1706 na hlavním kladenském náměstí. Později přenesena na roh Poděbradovy ulice a ulice T. G. Masaryka. V roce 1919 socha stržena. Torzo leželo na zahradě děkanství. Podle originálu vytvořena kopie a ta opětovně umístěna na původní místo.

Barokní kašna se sousoším sv. Jana Sarkandra umístěná na Komenského náměstí pochází ze 40. let 18.stí. Sousoší umístěno v čtyřlisté nádrži. Podstavec doplněn reliéfy znázorňující epizody ze Sarkandrova mučení.

Pískovcová barokní kašna, uprostřed má sloup ze čtyř sdružených polosloupů s hlavicemi zdobenými erby zemí císaře Leopolda I. a znakem Nového Města. Na korintské hlavici sloupu socha sv. Josefa s Ježíškem v náručí od M. V. Jäckla z let 1697-8 se čtyřmi andílky a českým dvouocasým lvem u nohou.

Novorenesanční kostel postaven v l. 1883-1888 (architekt Gustav Meretta). Vnitřní výzdoba dílem mnoha slavných umělců (Max von Ferstel atp.). V l. 1981-83 byla provedena celková rekonstrukce chrámu, opět v l. 2014-15. Od r. 1996 je katedrálním kostelem nově zřízeného ostravsko-opavského biskupství.

Někdejší farní kostel města Nová Plzeň byl budován od konce 13. do poloviny 16. století uprostřed rozlehlého náměstí. Od roku 1993 je katedrálou nového Plzeňského biskupství. Trojlodní pseudobasilika s nejvyšší kostelní věží v ČR.

Původní kostel dostavěn ve stylu novogotiky. Arch. A. Prokop navrhl šetrnější dostavbu nedokončené věže, zatímco investor – biskup a kapitula – prosadil reprezentativní dvojvěží. Arch. A. Kirstein regotizoval celou stavbu, včetně barokního průčelí.

Místo kostela, postaveného po ustavení kapituly 1057 a několikrát přestavěného, postavil nový chrám D. Orsi. Statické problémy zabránily stavbě věží a vedly k výměně cihlové klenby za korkovou. Výjimečný celek raně barokní stavby a zařízení.

Novogoticky přestavěná starší katedrála na místě románského biskupského paláce. Od r. 1883 byly v průběhu 10-ti let sjednocovány různorodé části stavby do stylu novogotiky. Na starších základech vzniklo dvouvěžové průčelí a navíc mohutná třetí věž.

Na místě otonské rotundy a románské basiliky se od roku 1344 stavěla gotická katedrála (Matyáš z Arrasu, Petr Parléř a synové). Gotickou etapu ukončily husitské války, pozdně gotická a barokní dostavba nedokončeny. Puristická restaurace a dostavba 1859-1929 (architekti Kranner, Mocker, Hilbert).

Chrám vysvěcen 29. května 1939. Za druhé svět. války chrám přeměněn ve skladiště. Po osvobození vrácen pravoslavné obci a sloužil svému původnímu účelu. V roce 1950 se stal katedrálním chrámem. V letech 1985–1987 provedena generální oprava chrámu.