Výsledky hledání míst

Pozdně barokní mohutná budova fary vedle kostela sv. Jakuba Většího datována v erbu ve štítě do r. 1705. Jednopatrová budova na obdélném půdoryse je obrácena hlavním průčelím do ulice, vedle ní je situována vjezdová brána do hospodářského dvora a farní dvůr uzavírá obdélná hospodářská budova.

Fara postavena v letech 1885–1887 v novorománském stylu. Nebušice historicky patřily pod správu strahovských premonstrátů již od 13. století. Budova slouží jako oficiální sídlo a úřad Římskokatolické farnosti Praha - Nebušice. Poskytuje zázemí pro farní společenství a pastorační aktivity

Původně zde stála tvrz ze 14. stol. Na jejích základech postavena nynější fara ve třech stavebních fázích - od 16. do 18. stol. Vlastní budovu fary tvoří dvě křídla do písmene "L". Z hospodářského dvora zůstala jen budova chlévů a bývalá farní zahrada. Nyní je zde turistické informační centrum.

Obdélná jednopatrová hladce omítnutá barokní fara z l. 1783–1784. Vysoká valbová střecha. Donátory stavby byli Liechtensteinové. Nad vstupem visí jejich erbovní kartuše. Farář František Stárek přispěl na stavbu částkou 1 000 zlatých. Stará přízemní fara stála do r. 1970 vedle dnešní fary.

Budova fary vystavěná v letech 1751 – 1752. Projekt K. I. Dientzenhofer. Dochovala se bez zásadních úprav. Orientovaná patrová budova obdélného půdorysu s bohatě členěnou fasádu s hlavním průčelím. Významná stavba z pol. 18. stol. Fara zapsána do seznamu památek r. 1967.

Fara (č. p. 1) je památkově chráněná, volně stojící jednopatrová budova z druhé poloviny 17. století. Barokní stavba s mansardovou střechou nahradila starší - asi renesanční faru. K jejímu západnímu průčelí se připojuje přízemní hospodářský objekt se sedlovou střechou.

Pozdně barokní stavba fary s branou z 2. poloviny 18. století. Hlavní obytná budova s dvěma křídly hospodářských budov. Pozdější přestavby, údajně v roce 1870. Památkově chráněná.

Fara pochází z roku 1809. Situovaná naproti hlavnímu průčelí kostela. Jednopatrová budova obdélného půdorysu. Důležitým prvkem je strukturovanost omítky. Ve fasádě tři typy oken. Fara postavena převážně z lomového kamene. Do seznamu kulturních památek zapsána r. 1966.

Fara pochází z roku 1772. Samostatně stojící přízemní objekt obdélného půdorysu. Krytý mansardovou střechou. Farní areál ohrazen zdí s bránou. Hospodářské budovy na jihu a stodola na severozápadě. Kvalitní barokní stavba. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Barokní, pův. renesanční fara s hospodářským areálem. Písemně doložena již k r. 1290. Budova fary je jednopatrová, krytá valbovou taškovou střechou. Hospodářský areál doplňuje budova stodoly, maštale, základy někdejší stodoly a ohradní zeď s bránou a brankou na jihu a ohradní zeď s bránou na severu.

Dvoukřídlá patrová budova s průjezdem, doplněná přízemními hospodářskými budovami uspořádanými kolem obdélného dvora. Patrně z konce 18. stol. s přestavbami v 19. a 21. stol. Při plošném průzkumu far v Jihočeském kraji r. 2020 hodnocena jako hodnotná a cenná stavba a doporučena k památkové ochraně.

Jednopatrová budova s valbovou střechou a s cennými interiéry. Její stáří sahá patrně až do 17. století. Na místě hospodářské budovy na severní straně byla přistavěna nová část podobná té původní, takže tvoří jednotný celek. Památkově chráněná.

Původně středověká budova se zachovanou barokní dispozicí. Menší úpravy patrně z pol. 19. století (schodišťový přístavek). Ve dvoře vymezeném ohradní zdí zděná stodola. Patrová budova s použitými roubenými konstrukcemi v patře, s řadou hodnotných truhlářských a kovářských prvků. Památkově chráněná.

Přízemní budova fary s předzahrádkou a vjezdovou branou na návrší pod kostelem sv. Prokopa. Její současná podoba pochází nejspíše z 19. století. Zachované klasicistní štíty.

Barokní budova fary s hospodářskými budovami a dvorem naproti hlavnímu severnímu průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie. Postavena v roce 1719. Zděná budova mírně obdélného půdorysu, krytá sedlovou valbovou střechou. Zachované křížové a valené klenby a fabionové stropy. Památkově chráněná.