Výsledky hledání míst

Historie novodobé farnosti v Dalešicích začíná r. 1675, kdy po letech, kdy byly Dalešice přifařeny k Valči, byla zdejší farnost obnovena. Vrcholně barokní dalešická fara byla postavena v první čtvrtině 18. století a do současné podoby přestavěna r. 1778. Fara je památkově chráněná od května 1958.

Fara s farářem Bedřichem v Rouchovanech uváděna k r. 1218. Za třicetileté války byla fara spolu s velkou části Rouchovan zničena císařským vojskem. Obnovena byla až r. 1671. Nynější budova byla postavena r. 1802 pány z Lichtenštejna. Ve zdi fary zazděn náhrobek z r. 1571, řečený Klekáníček.

Barokní stavba fary s bohatě řešenými fasádami a dochovanou vnitřní dispozicí stojí vedle kostela sv. Blažeje. Postavena dle návrhu arch. K. I. Dientzenhofera, stavbu prováděl Anselmo Lurago. Při faře obdobně řešená kaplanka a zahrada s částečně zachovanou ohradní barokní zdí. Památkově chráněná.

Farnost je ve Skramníkách uváděna k r. 1356. Budova fary doložena až k r.1630. Za faráře F. J. Mikulovského byla v letech 1718–19 postavena nová jednopatrová obytná budova. V roce 1839 byla klasicistně upravena do současné podoby. Od r. 1958 je památkově chráněná, od roku 2007 v soukromých rukou.

Fara je barokní soubor staveb dochovaný v původním stavu. Areál tvoří budova fary, chlévy, zděná brána, špýchar s kůlnou a stodola. Areál fary vymezuje ohradní zeď. Stále využíváno k farním účelům. Fara zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Areál fary na náměstí jižně od kostela sv. Mikuláše. Klasicistní budova fary pochází z přestavby v l. 1816 - 1820. Patrová budova na obdélném půdoryse s vjezdovou bránou a hospodářskými budovami ve dvoře. Vzácně dochovaný komplex venkovské fary s klenutými sklepy a přízemím i interiérového zařízení.

Fara postavena v pozdně barokním stylu. Dvoupatrová, obdélníková. Střecha tašková zvalbená. Fasády členěny pásovou rustikou a lizénami. Vjezd do areálu fary s obloukovým záklenkem. Nad vjezdem dvě plastiky andělů. Fara je součástí památkově chráněného areálu kostela Očišťování Panny Marie. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Fara v pozdně barokním stylu. Dvoupatrová, obdélníková. Střecha tašková zvalbená. Fasády členěny pásovou rustikou a lizénami. Vjezd do areálu fary s obloukovým záklenkem. Nad vjezdem dvě plastiky andělů. Součást památkově chráněného areálu kostela. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Farnost je v Malontech uváděna poprvé roku 1364, roku 1541 je zapsána v zemských deskách. Fara byla barokně přestavěna v letech 1709–1710, v letech 1894–1898 byla renovována. Památkově chráněný areál zahrnuje obytnou budovu a hospodářské budovy, většinou z 19. století. Fara je havarijním stavu

Původně obydlí poustevníka. V roce 1744 byla vystavěna prostornější fara pro kněží pro pobyt po celý rok. Klasicistní přízemní budova obdélného půdorysu, napravo vedle kostela Navštívení Panny Marie. Součástí areálu fary je ještě na budovu fary navazující hospodářská budova a novodobá kaple.

Fara v novogotickém stylu na rozhraní náměstí a zámeckého parku, naproti hlavnímu vstupu do zámeckého kostela sv. Jakuba st. Vznik - po roce 1768. Jednopatrový objekt na protáhlém obdélném půdoryse, krytý valbovou střechou. Součástí areálu jsou kolna, prádelna s dřevěným altánem a bývalé stáje.

Stavba z roku 1735 nahradila starší budovu, která stála severně od farního kostela Archanděla Michaela. Současnou faru v letech 1769–73 doplnila kaple Bratrství, která na severu uzavřela nádvoří mezi ní a kostelem. Naposledy opravena v 90. letech 20. století.

Fara postavena r. 1782, deset let po pozdně barokní přestavbě kostela. Rozměrná jednopatrová obdélná stavba s vysokou valbovou střechou. Jižně od fary stojí kaplanka, přízemní obdélná stavba s valbovou střechou. Mezi nimi je průjezd do farního dvora. Součást městské památkové zóny.

Patrová budova fary a špitálu nedaleko kostela Navštívení Panny Marie. Postavená na starších základech ve 2. polovině 18. století (1787); přistavěno patro. Součástí areálu je ještě hospodářská budova a brána v severní zdi. Celý areál je ohraničen ohradní zdí. Dnes prázdná, prochází rekonstrukcí.

Pozdně barokní budova zámeckého typu z II. poloviny 18. století s přilehlým dvorem a zahradou sloužila jako sídlo býčkovického faráře do 60. let 20. století. Dnes soukromý objekt. Oba kostely, k nimž postupně patřila, zanikly.