Výsledky hledání míst

Kaple sv. Josefa je barokní stavba z 18. stol. Volně stojící stavba centrálního půdorysu. Tvar nepravidelného oktogonu. Hlavní vstup pravoúhlý, nad ním fronton s motivem akantových listů. Kaple památkově chráněna od r. 1964.

Stavba vznikla pravděpodobně v 19. století. Otář s obrazem sv. Josefa v r. 1866 zhotovil a daroval Josef Doré z nedaleké manufaktury na výrobu keramiku. V r. 1927 a 2015 proběhly renovace.

Kaple sv. Josefa je prostá zděná obdélná stavba s představěnou zvonicí a rovným závěrem, bez slohových prvků. Uzavírá ji sedlová, nad závěrem valbová střecha. Je orientovaná východním směrem. Interiér lodi je zaklenut zrcadlovou klenbou bez výzdoby. Byla postavena v 20. letech 20. století.

Novorománská kaple ze 3. čtvrti 19. století (1861). Obdélná, s pravoúhlým uzávěrem; ve vstupním průčelí s hranolovou zvonicí s kovaným křížem s paprsky. Krytá sedlovou střechou s taškami bobrovkami. Před průčelím kříž na vysokém hranolovém podstavci (s kalichem a letopočtem 1881).

Původní špitální kapli pod vyšebrodským klášterem založil roku 1347 Petr I. z Rožmberka. Roku 1678 byla pronikavě barokně přestavěna, 1785 změněna v sýpku, 1816 nově zasvěcena současnému patronu.

Původní kaple zde stála od roku 1798. Nová kaple postavena roku 1899. V roce 1945 obyvatelé Lasvic před svým odsunem do Německa sňali zvon a zakopali. Kaple chátrala a hrozilo její stržení. Současnou rekonstrukci kaple provedli v letech 2002–2012 na vlastní náklady její majitelé manželé Jandlovi.

První zmínka o vsi z roku 1275. Kaple postavena někdy v polovině 19. stol. Na kapli nevysoká věžička, zakončená jehlancovou střechou s křížem. V interiéru tři lavice, několik sošek svatých, obrázky křížové cesty, jednoduchý oltář. Nad ním obraz sv. Karla Boromejského. Oprava kaple r. 1993.

Osamělá kaple severozápadně od Telče z roku 1663. Nechal ji postavit Jan Karel Jáchym Slavata na místě, kde při lovu spadl do vlčí jámy jako poděkování za svoji záchranu. Ke kapli vede od Telče křížová cesta.

Podle pověsti kapličku nad pramenem postavil v 16. století pan z Leskovce. Největšího rozmachu dosáhly lázně v 18. stol., za první světové války areál lázní vyhořel a nikdy nebyl obnoven. Pramen je volně přístupný, interiér kaple nepřístupný.

Rotunda Zvěstování P. Marie vznikla jako součást hradu někdy krátce před rokem 1100. Patrně r. 1134 byla stavba upravena a došlo i k uvedení nového patrocinia sv. Kateřiny.

Jednolodní hřbitovní kaple byla postavena luterány někdy kolem poloviny 16. století. V r. 1897 byl do kaple přenesen hlavní oltář z kostela sv. Jiljí. V 19. a 20. století byla stavba upravována. Od r. 1996 je kulturní památkou ČR.

Raně barokní kapli z r. 1685 postavil Václav Vojtěch ze Šternberka současně se zámkem na nejvyšším místě zámecké vinice. Obnovena po požáru r. 1924. Od r. 1995 spolu s vinicí ve správě Botanické zahrady hl. m. Prahy. Slouží pravidelným nedělním bohoslužbám.

Velká barokní centrální kaple z let 1717–21 na místě starší gotické stavby, opředené pověstmi o nejstarším hradeckém kostele, vyvrácenými archeologickým výzkumem. Projekt Jana Santiniho z roku 1716 realisován jako poděkování za skončení moru.

Kaple sv. Kříže je jedinou zachovalou stavbou bývalé osady Stará Hůrka, vzniklé roku 1732 u sklárny rodu Hafenbraendlů. Roku 1789 postaven kostel sv. Vincence se hřbitovem, na kterém roku 1820 vznikla i kaple, sloužící jako pohřební pro majitele sklárny.

Pozdně empírová náhrobní kaple baronů z Jelení, postavená na severovýchodním okraji Červených Peček v letech 1845 - 46 na místě renesančního hřbitovního kostela Všech svatých, zaniklého roku 1796. Obklopuje ji pohřebiště dalších majitelů panství.