Výsledky hledání míst

Pro fontánu v petřínské stráni vytvořil Karel Dvořák roku 1948 sousoší dvou chlapců. Po 40 letech vyšlo najevo, že bylo vytvořeno podle fotografie vnuků prezidenta Masaryka Herberta a Leonarda Revilliodových.

Autorem fontány je sochař Břetislav Benda. Ten se nechal inspirovat starořeckou bájí o ženě spartského krále Tyndarea, kterou svedl Zeus, proměněný v labuť. Fontána pochází z druhé poloviny 20. století. Kolem plastiky vybudován bazén s vodotryskem.

Neobvyklá fontána z r. 2006 s námětem z historie města je dílem místního sochaře Jaroslava Černého. Připomíná událost z r. 1817, kdy byl místním kaplanem ve věži kostela nalezen tzv. Rukopis královédvorský.

Fontána podle návrhu Rudolfa Chorého. Ústředním motivem boticelliovské Zrození Venuše. Čtyřmetrová pískovcová skulptura z roku 1979. Dominanta prostoru sídliště. Malý odpočinkový koutek v pěší zóně. Příjemná atmosféra mezi betonem.

Kolem r.1597 dal Jan Kryštof z Valdštejna postavit zámek. Po r.1794 rozšířen. Václav Berger z Bergentalu přestavěl r.1801 v jednoposchoďovou pozdně barokní stavbu. Zčásti upraven ve 20.stol. a slouží jako internát zemědělské škole.

Pevnůstka byla vybudována souběžně s fortem Tafelberg v l. 1838-1846 podle návrhu podplukovníka Emanuela Zitty. Tyto objekty se staly prvními forty olomoucké pevnosti. Později objekt sloužil Vojenskému opravárenskému podniku. V současnosti je tato kulturní památka využívána řadou firem.

Fort II ve Chválkovicích byl budován od podzimu r. 1854 jako součást fortového věnce kolem pevnosti Olomouc. Stavba byla dokončena v r. 1856. V r. 1866 proběhly úpravy. Fort II jako jediný slouží dodnes armádě. Nemovitá kulturní památka.

Fort IV je zachovalá pevnůstka fortového věnce kolem olomoucké pevnosti. V zemní podobě byla pevnůstka vybudována roku 1850, ale kvůli nevhodnému podloží pro zděnou přestavbu byla srovnána se zemí. V letech 1856 - 1866 byl postaven zděný fort IV na jiném místě.

Pevnůstka byla vybudována souběžně s fortem Galgenberg v l. 1838-1846 podle návrhu podplukovníka Emanuela Zitty. Tyto objekty se staly prvními forty olomoucké pevnosti. Objekt vlastnila armáda až do r. 2011, kdy byl převeden do majetku Fakultní nemocnice v Olomouci, které slouží jako archiv.

Fort XI byl vybudován v l. 1850-1854 na Zlatém vrchu u Slavonína v rámci předsunutého fortového věnce pevnosti Olomouc. Jeho předností je stav, má zachované i kaponiery nazývané kočičí uši.

Součást věnce pevností kolem olomoucké citadely, postaven v l. 1850–54. Nikdy nebyla vystavena útoku nepřítele. Sloužila jako kasárna, muniční sklad, dělostřelecká laboratoř i vězení. Objekt v soukromém vlastnictví v současné době prochází náročnou rekonstrukcí, připravuje se instalace muzea.

Habsburská pevnost Fort XVII. vybudovaná ve druhé polovině 19. stol. v roce 2007 poprvé otevírá své brány veřejnosti.

Jeden ze zachovaných článků fortového systému, budovaného kolem barokní olomoucké pevnosti v polovině 19. století byl postaven mezi Řepčínem a Křelovem roku 1850, do permanentní podoby přestavěn 1854–7.

Fort XXII zvaný Lazecký je jednou z pevnůstek fortového věnce vybudovaného kolem barokní pevnosti Olomouc. Stavba fortu v těsné blízkosti silnice z Olomouce na Chomoutov začala na podzim r. 1854 a zcela dokončena byla r. 1856. Nyní je v soukromém vlastnictví a zpřístupněna veřejnosti jako muzeum.

Budovy rodinného domu a fotoatelieru rodiny Seidel na Plešivci. Fotozávod, převzatý od vdovy po prvním krumlovském fotografovi Zimmerovi, se řízením osudu stal unikátnně dochovaným archivem fotografií z blízkého i vzdálenějšího okolí města ze závěru 19. a I. poloviny 20. století.