Výsledky hledání míst

Pozdně barokní stavba zámeckého typu z let 1765–69 nahradila starší objekt téhož určení. Na severu areál pokračuje hospodářským dvorem doplněným sochou sv. Jana Nepomuckého. Fara patří stále církvi, dvůr se přestavuje pro potřeby správy hradu Bezděz.

Pozdně barokní fara byla na základech gotické budovy postavena v letech 1767-1769. Při stavbě bylo použito zdivo žlutického zámku, který vyhořel r. 1761. Budova přestála dva požáry města v roce 1779, poškodila ji ale vichřice v r. 1863. Roku 1963 byla zapsána na státní seznam kulturních památek.

Fara ve Velenicích pochází z roku 1760. Stojí ve středu obce východně od kostela. Objekt se zděným přízemím a roubeným patrem. Ozdobně pobito břidlicovými šablonami. Autentický doklad barokního stavitelství. Památkově chráněno od r. 1990.

Pozdně barokní fara z let 1771 – 1773. Obdélná budova s mansardovou střechou a s klasicistními klenbami a rokokovými uměleckořemeslnými detaily v interiéru. Na severní straně dvora je hospodářská budova, spojená s farou ohradní zdí. Celý areál, včetně pozemku, je památkově chráněn od roku 1958.

Pozdně barokní fara zámeckého typu stojí od roku 1781 severně od kostela Povýšení sv. Kříže. Pamětní deska nad hlavním portálem připomíná zdejší působení premonstrátského vlasteneckého básníka Boleslava Jablonského. Budova nevyužívaná od r. 1962 je nabízena k prodeji.

Barokní fara byla postavena r. 1689, kdy v obci nahradila starší faru. R. 1704 byla přestavěna do dnešní podoby, snad podle plánů architekta Domenica Martinelli. Obec vlastnili v l. 1151–1784 premonstráti z kláštera Hradisko u Olomouce. R. 1995 byla fara opravena a bylo zde zřízeno SOU Don Bosko.

Budovu fary nechal v r. 1784 vystavěna na místě starší stavby děkan Josef Mareš. Přes pozdní dobu vzniku se jedná o ukázku formálně čistého pozdně barokního stavebního slohu. Památkově chráněná budova s mansardovou střechou a trojúhelníkovým štítem je doplněna třemi křídly hospodářských budov.

Kdy fara vznikla není známo, první zmínka o ní je v souvislosti se sporem v pol.15. století. V 16. století byla protestantská, prvním katolickým knězem po rekatolizaci byl Jan Chytraeus. Roku 1657 fara vyhořela a při dalším požáru v roce 1760 shořel i farní archiv. Budova byla několikrát upravována.

Fara bývala v Náměšti nad Oslavou od roku 1345. Barokní budova byla postavena Kufštejny v l. 1740–45. Na fasádě plastiky sv. Josefa a sv. Jáchyma od Josefa Winterhaldera. V interiéru je polychromované dřevěné sousoší Nejsvětější Trojice ze třetí čtvrtiny 18. století a obrazy od Karla Josefa Aigena.

Barokní fara v Dubé vystavěna v r. 1736. Po požáru v roce 1845 opravena. Obdélná jednopatrovou stavba. Okna se šambránami s uchy. Fara obehnána kamennou zdí.

Fara postavena v letech 1760–1767. Rozsáhlá barokní budova. Roku 1841 vyhořela, obnovena do původního stavu. Fara jednopatrová se středním rizalitem v přízemí bosovaným a s portálem.

Bývalá pozdně barokní patrová fara s mansardovou střechou. Vystavěna v l. 1784–91 hraběnkou z Canalu, roz. Chotkovou. Od r. 1979 v soukromém vlastnictví.

Budova fary pochází z počátku 18. stol. Koncem 19. stol. opatřena neorenesanční fasádou. V zahradě sousoší Getsemanské zahrady z roku 1829, přenesena sem z obce Rádlo roku 1966.

Barokní budova z let 1734–1737 postavena majitelkou tachlovického panství velkovévodkyní Annou Marií Františkou Terezií Toskánskou ve stylu toskánských šlechtických sídel. Budova si uchovala původní dispozici a vzhled.

Objekt bývalé barokní fary z let 1733–34, vystavěné M. Schwarzem jižně vedle farního kostela. Patrová tříosá stavba s vysokou valbovou střechou pokrytou břidlicí.