Výsledky hledání míst

Zámek byl původně tvrzí, která byla koncem 16. stol. přebudována na renesanční zámek. Další majitelé, Seilernové, jej r. 1852 přebudovali v romanticko-historizující stavbu. Jejich majetkem byl zámek až do 20. let 20. stol. Dnes zámek v majetku obce.

Zmínky o tvrzi pánů ze Žeravic se objevují od konce 14. stol. Zřejmě za husitských válek byla tvrz opuštěna, protože v r. 1446 se uvádí jako pustá. Koncem 15. stol. držel Žeravice Jindřich z Kokor, který tvrz pravděpodobně obnovil. Po spojení Žeravic s Čekyní ztratila význam a zanikla.

Zřejmě koncem 14. stol. byla v Žeravicích založena tvrz, která je poprvé zmiňována v r. 1412. Někdy před r. 1543 byla přestavěna na renesanční zámek, který kolem r. 1800 sloužil jako ženská nemocnice, poté jako panská sýpka. Od r. 1933 v majetku obce, později začal sloužit jako škola.

Žermanický lom – přírodní památka – představuje v okolní kulturní krajině velmi významné biocentrum s mokřady, které jsou stanovištěm mnoha druhů rostlin a živočichů, které se již v běžné přírodě nevyskytují.

Žernosecké či Píšťanské jezero vzniklo jako antropogenní jezero zatopením bývalé pískovny, resp. lomu na štěrkopísek po ukončení těžby v letech 1952–1977. Leží na Litoměřicku mezi obcemi Píšťany, Velké Žernoseky a Žalhostice na pravém břehu Labe a slouží převážně rekreaci.

Žernosecké (Píšťanské) jezero vzniklo v 50. - 60. letech zatopením (průsaky říční vody) býv. lomu na štěrkopísek. Rozloha přibl. 90 ha, na jezeře jsou tři ostrůvky a dva poloostrovy. Na severovýchodní straně je továrna na výrobu betonových prefabrikátů. Oblíbené rekreační místo s písčitými břehy.

Ocelodřevěnou rozhlednu o pěti patrech vybudoval městys Žernov v období květen-listopad 2014. Od konce listopadu 2014 je 24 m vysoká rozhledna na západním okraji zástavby volně přístupná veřejnosti.

První zmínka o tvrzi pochází z r. 1358. V té době byla rozšířena na nevelký hrádek Benešem z Weitmile. V 16. st. přestavěn na renesanční zámeček. Za třicetileté války dobyt Švédy a poničen. Postupně se změnil ve zříceninu.

Hrad založen pány erbu orlice před pol. 13. stol. Poté patřil až do poč. 16. stol. pánům z Házmburka. Koncem 16. stol. renesančně přestavěn. Od r. 1639 opuštěn. Většina zřícenin rozebrána na stavební materiál.

V obci stála tvrz z 12.st., později majetek rodu ze Žerotína. Na jejím místě augustiniáni v polovině 18. století vybudovat barokní zámek, jednopatrovou budovu obdélníkového půdorysu. R.1827 obnoveny interiéry. Dnes zámek v soukromém vlastnictví.

Čtyřpatrová sýpka z 18. století sloužila dříve samostatné obci Krumpach. Mohutná obdélníková čtyřpodlažní stavba s původní střešní konstrukcí, momentálně bez využití. Od roku 2005 v majetku města Zábřeh, od roku 2010 na seznamu chráněných kulturních památek, již několik let je na prodej.

Sýpka patřící dříve k vrchnostenskému dvoru ve Velkých Losinách z r. 1729, kdy byl majitelem panství Jan Ludvík ze Žerotína. Mohutná stavba na obdélném půdorysu (48 x 18 m). Nad kamenným portálem pískovcový alianční znak Žerotínů a Lilgenau. Opravena stále slouží hospodářským účelům, je nepřístupná.

Vodní mlýn je písemnými prameny doložen k r. 1390. Několikrát vyhořel, např. v letech 1553 a 1850. Pila doložena k r. 1858. Přestavěn z českého složení na umělecké v r. 1893. Komplikovaný areál s dlouhým historickým vývojem. Součástí mlýna rekonstruovaná elektrárna. Nyní muzeum, pivovar a penzion.

Pomník, který připomíná básníka, spisovatele a dramatika Julia Zeyera (1841-1901), byl postaven r. 1913 v pražských Chotkových sadech. Má podobu umělé jeskyně z balvanů jílovské žuly, v níž jsou mramorové postavy z jeho děl. Názvy jeho děl jsou na žulové desce na zadní straně pomníku.

Zřícenina tvrze přestavěné na zámek v počátku 17. století. Založena rodinou Vchynských z Vchynic. Za majitelů Hildprantů zámek opuštěn, od roku 1754 sloužil hospodářským a zemědělským účelům.