Výsledky hledání míst

Zaniklá větrná jáma Antonín z roku 1846 stávala před dnešním Divadlem A. Dvořáka na Smetanově náměstí. Pro nedostatek uhlí sloužila jako větrací jáma pro Karolinu. Roku 1879 či po požáru r. 1883 zanikla.

Větrné kolo z 90. let 20. stol. bylo po zničení větrem obnoveno podle originálu bořetickou kovodílnou „Manex“ a zablokováno, aby se ve větru netočilo. Slouží jako technická zajímavost.

Větrné kolo z r. 1910 ve Višňovém je ojedinělá technická památka. Sloužilo k čerpání pitné vody pro místní velkostatek a okolní domy, v provozu do r. 1948. Od r. 1958 je chráněno též jako kulturní památka.

Větrný mlýn holandského typu z r. 1722, jeden z nejstarších u nás, patřící břevnovskému klášteru benediktinů. Za jeho stavitele je považován K. Dientzenhofer. V r. 1900 k mlýnu přistavěna novorenesanční obytná budova. Po r. 1990 opraven a přeměněn na penzion.

Jáma Vrbice vystavěna v l. 1911–13 společností Severní Dráha Ferdinandova. Sloužila jako odvětrávací pro důl Hubert. Jáma zasypána r. 1992, když dosáhla hloubky 386 m. Těžní budova s ocelovou věží a strojovna v r. 1993 vyhlášeny kulturními památkami.

Tvrz přestavěná na zámek. Rytíř Jan z Minetti r.1729 přestavěl tvrz na barokní zámek. R.1838 hrabata z Rumerskirchu, opravili zámek. R.1904 Richard Fiedler přestavět zámek do dnešní podoby.

Menhir zvaný Větrný kámen stojí ve spodní části údajné pravěké svatyně staré několik tisíc let, kde se provádělo věštění počasí a lidé se zde harmonizovali s živou přírodou.

Větrný mlýn postavený v roce 1842. Naposledy funkční v roce 1946, poté chátral až v roce 1964 byla opravena křídla a mlýn byl ještě jednou spuštěn. Poté byl opuštěn. Od roku 1973 je mlýn kulturní technickou památkou.

Mlýn holandského typu pochází zřejmě z konce 1. pol. 16. stol. Mlelo se tu ještě r. 1839, pak mlýn chátral až do r. 1936, kdy ho nový majitel adaptoval na obytné stavení. Z původního vybavení se v objektu dochovala pouze jedna lopatka a polovina mlýnského kamene.

Větrný zděný mlýn holandského typu z roku 1804 ve svahu nad místním zemědělským družstvem. V současnosti je mlýn zrekonstruován a slouží jako rekreační objekt.

Větrný mlýn holandského typu nechal postavit kolem roku 1822 markýz de Trasegnies, tehdejší majitel panství Žáky. Mlela se zde mouka, vyráběly kroupy, lisoval olej i šrotovalo obilí. Poslední zmínka pochází z roku 1873. V roce 1911 se uvádí již jako rozpadlý.

Bývalý větrný mlýn byl postaven r. 1846 a fungoval jako větrný do r. 1879, kdy mu vichřice rozlámala větrné kolo. Poté byl stárkem Antonínem Vydrou upraven na parní pohon. Po dvou požárech na přel. 19. a 20. stol. upraven na pohon elektřinou, takto fungoval v l. 1928–40. Od r. 1960 slouží k bydlení.

Větrný mlýn, zvaný Raabův byl postaven r. 1810. R. 1929 se stal majitelem Jan Raab. R. 1953 se dostal do majetku rodiny V. Jaroně – ještě tehdy byl plně funkční. R. 1973 byl pod Správou zámku v Hradci nad Moravicí ve velmi špatném stavu, r. 1974 byl opraven a zachráněn členy JZD z Kravař.

Větrný mlýn horského typu z lomového kamene byl vybudován nejspíše r. 1830, ale v provozu byl jen krátce. Činnost ukončil ještě v 1. polovině 19. stol. a později byl upraven na byty. Nízká stavba je nyní užívána k soukromým rekreačním účelům.

Větrný mlýn z roku 1840. Plně funkční do roku 1945. V roce 2001 provedena oprava podlah a šindelové střechy.