Výsledky hledání míst

Zahrada uváděna r. 1413. Dle Popelky Bilianové zde býval Šabatec, místo, kde přespávali mimopražští židovští kupci a kde byl židovský špitál. Poč. 19. stol. zde byl výletní hostinec, r. 1888 postaven letohrádek. Z rozsáhlé zahrady zůstalo v důsledku činžovní výstavby koncem 19. stol. pouze torzo.

Minerální pramen, jehož vynikající vodu využívali místní lidé od pradávna. Záznamy o kyselce dokládají v 17. stol. premonstráti z kláštera v Teplé, zmiňují ji také staré německé vlastivědné knihy. V r. 1999 byla studánka obnovena a zrekonstruována, zároveň byl vystavěn zastřešující altán.

Zřícenina letohrádku ve východní části bažantnice jižně od Zahrádek, na katastru sousedních Holan. Součást barokně komponovaného krajinného celku, soustředěného kolem Nového Zámku (viz heslo). Po roce 1945 zpustl, dnes jen obvodové zdi.

Zámek v Zahradišti dala postavit v 80. letech 18. století Eleonora z Lichtenštejna. Dnes je zámek opět ve vlastnictví Lichtenštejnů.

Terénní náznaky hradu postaveného kolem r. 1376 na ostrožně nad soutokem Želivky a Blažejovického potoka. Zanikl asi v 15. stol. Ves Zahrádka zatopena vodní nádrží, zachován jen kostel na protějším břehu.

Zámek nechal postavit v druhé polovině 18. století Jan Erazim Cukr z Tamfeldu. Místo bylo také nazýváno Zahrádka Mladotova podle majitele po roce 1841. Zámek často střídal majitele, po dlouhém zanedbání byla budova v havarijním stavu a v květnu 2007 byla zbořena.

Hrad existoval asi od konce 14. století do doby nejpozději před rokem 1550. Jeho jméno není dodnes potvrzené.

Barokní objekt pro pořádání plesů a slavností, postavený r. 1732 zednickým mistrem Kristiánem Laglerem západně od teplického zámku. V 19. století rozšířen, dnes součást Domu kultury, koncertní sál a sídlo Severočeské filharmonie.

Bývalá koželužna Serváce Engla z Engelflusu z počátku 17. st.,od r. 1761 majetek Nosticů. V letech 1798 až 1803 zde žil Josef Dobrovský, v letech 1929–1940 historik Zdeněk Wirth, 1945–1980 Jan Werich, 1948–1968 básník Vladimír Holan.

Klasicistní pavilon byl postaven v zahradě náležející k paláci podnikatelské rodiny Oberleithnerů před r. 1834. Stavba je dokladem využití dnes již zaniklé městské zahrady pro rekreační účely majitele v 1. polovině 19. století. V současné době stavba slouží jako samoobslužná galerie.

Velký patrový klasicistní dům čp. 14, nazývaný zámkem či zámečkem, byl podle data na vstupním portále postaven roku 1807. Sloužil snad jako venkovské sídlo některého z průmyslových podnikatelů z okolních měst. Později se stal součástí továrního areálu.

Parčíky nad městskými hradbami s bohatou historií přilehlých budov. Původně několik soukromých zahrad, dnes ucelený soubor pro veřejnost. Slavnostně otevřeno v roce 2011.

Původně čtyřkřídlý zájezdní hostinec se zahradou nechal u důležité cesty vybudovat pravděpodobně některý z Olomouckých biskupů. První zmínka o objektu je z r. 1759. V r. 1873 byla část hostince upravena na školu a v r. 1890 zvýšena o jedno poschodí. Dnes obecní úřad a mateřská škola.

Historický barokní zájezdní hostinec z konce 18. stol v dolní části Frýdku. V současné době renovován a upraven pro ubytovací a pohostinské služby.

Renesanční dům, zmiňován r. 1576, kdy Tomáš Železný žádá císaře, aby zde mohl vařit pivo a šenkovat víno. V 17. a 18. stol. patřil rodu Třebízkých. R. 1788 byl prodán rodu Kellerů, který jej vlastni do r. 1926. V r. 1993 byla hospoda uzavřena a přeměněna na sklad. R. 1995 byl hostinec obnoven.