Výsledky hledání míst

Barokně-klasicistní budova z let 1786-7 na místě starší modlitebny. Necitlivě upravena ve druhé polovině 20. století.

Synagoga jako součást nového ghetta vystavěna v roce 1684. Jako modlitebna sloužila do roku 1943, poté skladiště. Od konce 60. let 20. století v desolátním stavu. Obnovena po roce 1989, otevřena jako muzeum v roce 2000.

Secesně-maurská budova z roku 1907 sloužila původnímu účelu do obsazení pohraničí roku 1938. Dnes opět patří židovské obci, slouží mimo jiné pro výstavy.

Synagoga neznámého stáří stávala do 50. let 20. století v sousedství dnešního domu čp. 107. Ten byl sídlem rabína a od 2. poloviny 18. století do r. 1905 i židovské školy – cheder.

Synagoga je neznámého stáří. K bohoslužbám sloužila do 90. let 19. století. V r. 1897 byla prodána a slouží k bydlení. Dochovalo se jedno ze synagogálních oken.

Bývalá synagoga z r. 1904 postavená na místě dřevěné synagogy z r. 1683. Budova radikálně přestavěna, zachovaly se obvodové zdi a kamenné vchodové schodiště. Po válce knihovna, kanceláře, byty a garáže.

Synagoga, dnešní čp. 55, je na severním okraji obce u silnice na Sušici. Doba vzniku není známá, sloužila do konce 19. století, pak byla přestavěna na obytný dům.

Synagoga z r. 1860 ve stylu kombinujícím novorománské a maurské prvky, v letech 1923–30 funkcionalistická úprava interiéru, od r. 1950 ve vlastnictví Československé církve husitské, které slouží jako modlitebna, kanceláře a kolumbárium.

Barokní synagoga z roku 1798 přestavěná v orientálním stylu v roce 1913. V interiéru se dochovala původní dlažba, lavice, mosazné nástěnné svícny, klenba sálu a vitráže osmi oken. Dnes motlitebna Církve československé husitské.

Novější opavská synagoga postavená v maursko-orientálním slohu podle projektu J. Gartnera v letech 1895–96 byla vypálena během tvz. Křišťálové noci v roce 1938.

Synagoga v novorománském slohu, postavena kolem roku 1842, přeměněna na kanceláře obecního úřadu a knihovnu. Na štítu dochované desky desatera.

Synagoga z r. 1864, postavena v klasicistním slohu. Roku 1926 prodána Církvi československé husitské, která ji upravila pro své bohoslužby. Vedle budova židovské školy. Dnes je komplex nevyužit a chátrá.

Budova synagogy z roku 1875. V roce 1904 získala kopuli a novorománské průčelí. Za 2. sv. války, r. 1941, byla vypálena. Po r. 1945 kulturní dům a knihovna. V 60. letech byla poškozena požárem, do dnešní podoby rekonstruována až na počátku 21. století. Dnes knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana.

Bývalá synagoga města Dobrušky s dochovanou mikví je nyní součástí Vlastivědného muzea, jehož hlavní sídlo je ve vedlejším, pův. rabínském domě. Její novogotická podoba pochází z r. 1868, kdy byla dokončena přestavba po dvou ničivých požárech města v 19. století.

Synagoga postavena po polovině 18. století. V roce 1793 byla poškozena požárem a obnovena kolem roku 1810, upravena 1830. Bohoslužbám sloužila do 20. let 20. století. Za 2. sv. války zde byl sklad židovského majetku. R. 1990 opravena a 1994 v ní byla otevřena expozice dějin Židů v Kasejovicích.