Výsledky hledání míst

Kamenný kříž s hranolovým podstavcem bohatě zdobeným reliefy s převážně christologickou tematikou (Křest, Kladení do hrobu, Nanebevstoupení, Ecce homo, Kristus na hoře Olivetské a Panna Marie Pomocná) stojí u silnice z Horních Zálezel do Proboštova od roku 1831.

Žulová barokní pilířková boží muka z roku 1741 patří do význačného souboru rychnovských božích muk. Jsou vysoká 3,5 m, hranolový dřík stojí na čtyřbokém podstavci s nápisem: „Nakladem / Poctiwi obce / tessenowske“. Lucerna má niky zaklenuté konchou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Žulová, poměrně nevysoká, pilířková boží muka neznámého stáří. Dle okolních božích muk lze odhadnout jejich vznik na druhou polovinu 19. století. Mělké niky jsou vyplněny novodobou výzdobou, na vrcholu kaplice mají poškozený kovový křížek. Nejsou památkově chráněná.

Vrcholně barokní kamenná boží muka z roku 1717, pravděpodobně z dílny premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. Původně stávala jižně od Šatova v hraničním pásmu. Odtud byla v roce 1986 odvezena, restaurována a v roce 1987 umístěná na stávající místo za kostelem sv. Linharta v Havraníkách.

Barokní boží muka stojí na kamenném obezděném ostrůvku uprostřed rozcestí na severním konci vsi. Pochází z 1. poloviny 18. století. Jsou pilířová s hranolovým mírně konickým dříkem a odsazeným soklem; vrcholí kaplicí s nikami a jsou krytá valbovou taškovou stříškou s křížkem. Památkově chráněná.

Boží muka u Svrkyně byla postavena v roce 2015. Autorem je Dušan Seidl. Postavena k uctění památky českých světců a také na památku obětí atentátu z 11. září 2001 ve Spojených státech. Ve středových výklencích umístěny malby českých světců. Pod vrcholovou hlavicí lze po obvodu postupně číst text.

Žulová barokní boží muka z roku 1772 připomínají hladomor v roce 1771. Mají válcový sloupek na hranolovém podstavci, na hlavici stojí kaplice zakončená nástavcem ve tvaru komolého jehlanu a kamennou koulí s kovaným křížem. Památkově chráněna od roku 1958. Renovována na počátku 21. století.

Boží muka na mírném návrší na rozcestí nezjištěného stáří. Zděná hranolová stavba na nízkém kamenném soklu. V horní části, oddělené dvěma mírně od sebe odsazenými římsičkami, obdélné niky se svatými obrázky v dřevěných zasklených rámech. Krytá taškovou stanovou stříškou s vrcholovým železným křížem.

Trojboká zděná boží muka se dvěma malbami s výjevy z ukřižování Ježíše Krista a soškou Panny Marie v zasklené nice, pocházejí někdy z 18. století až z poloviny století 19.

Torzo barokních kamenných božích muk, které dal zhotovit Řehoř Ridler r. 1679. Původně byla vysoká 4,3 metrů, na dochovaném soklu byl sloup s kaplicí završenou kamenným křížkem jetelového tvaru. V nikách kapličky byly následující obrázky: ukřižování, orant, Kristus u sloupu a sv. Veronika s rouškou.

Masivní boží muka, pravděpodobně z 18. století, s kovovým reliéfem Panny Marie z roku 1883. Boží muka byla rekonstruována v roce 2006.

Zděná hranolová boží muka s obrázky světců v nikách a krytá stanovou stříškou asi z 2. poloviny 18. století. Jsou zv. též Bílá kaplička na rozdíl od druhých božích muk zv. Černá kaplička. Konkrétní vztah k bitvě u Zahájí není přímo doložen. V místě pochováni 3 vojáci z období 2. světové války.

Boží muka pochází z 2. pol. 18. stol. Postavena na hranolovém podstavci z hrubě opracovaných kamenných kvádrů krytých kamennými deskami a na nich vlastní pilířová boží muka z pískovce. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1987.

Nedatovaná zděná hranolová boží muka se čtyřmi nikami postavená snad před r. 1834 kdy je v tomto místě prvně doložena drobná sakrální stavba.

Špatně čitelný latinský nápis snad z r. 1734. Asi rok postavení božích muk. Základna ze všech čtyř stran opatřena barokními zrcadly. Hlavice má výklenek se zbytky modré barvy. V něm nepůvodní soška Panny Marie. Materiál tesaná žula. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1965.