Výsledky hledání míst

Masivní gotizující kamenná pilířková boží muka s prvky božích muk trhosvinského typu vznikla patrně v polovině 17. století. Chybí jim patka, mají hranolový dřík, kaplici s velkou nikou a novodobý kříž. Na současné místo byla přenesena v 70. letech 20. století. Památkově chráněná od května 1958.

Kamenná sloupková boží muka u silnice mezi Rychnovem u Nových Hradů a Mezilužím. Typ užívaný v 16. století. Dřík patrně pozdně gotický, kaplice novější. Památkově chráněná.

Boží muka stojící před muzeem v Jesenici sem byla přemístěna z městské části Červená strana. Jsou kamenná, na hranolovém soklu stojí kónický sloup s horním kapličkovým ukončením završeným kovovým křížkem. Na podstavci je málo čitelný letopočet 1808.

Lidová boží muka v obci, opatřena soškou Panny Marie. Postavena koncem 18. století.

Pozdně barokní boží muka na okraji vsi. Pochází z 18. století. Hranolová na čtyřbokém soklu s vrcholovou lucernou, otevřenou do tří stran; krytá stanovou taškovou stříškou, na vrcholu s křížem. Památkově chráněná.

Žulová boží muka z roku 1662, s ocelovým, zdobně vytepaným křížem na vrcholu.

Hodnotná barokní sloupková boží muka byla vytvořena dle datace na soklu v roce 1693. Stojí na vysokém hranolovém soklu, zdobeném rytými rámy, nápisy s chronogramem a datací. Mají oblý dřík, který je nepatrně vypuklý do soudkovitého tvaru, hranolovou kapličku s nikou. Památkově chráněna od roku 1958.

Kamenná sloupková boží muka, dle vzhledu pravděpodobně barokní, stávala původně v Dlouhé Stropnici. Mají toskánský sloupek, hranolová kaplice má na všech stranách mělké, trojúhelníkovitě zakončené niky s moderní výzdobou. Na vrcholu je kovový jednoramenný kříž. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Pozdně renesanční žulová sloupková boží muka s toskánským sloupkem z roku 1647, netypická v tomto regionu. Stěny lucerny se nedochovaly, zachovala se z ní pouze stříška tvarovaná do jehlance s projmutými stěnami, s kovovým křížkem a korpusem Krista. Boží muka jsou památkově chráněná od 3. 5.1958.

Jednoduchá čtyřboká zděná boží muka pocházející zřejmě z 2. čtvrtiny 19. století jsou prvně doložena ve II. vojenském mapování - Františkově probíhajícím v letech 1836-1852.

Zděná hranolová boží muka byla postavena zřejmě v 18. století. První doklad o drobné sakrální stavbě na tomto místě je již na I. vojenském mapování - josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783.

Mohutná zděná hranolová boží muka vznikla v 18. století nebo na počátku století 19. Již na I. vojenské mapování - josefském z let 1764-1783 je na tomto místě zaznačena drobná sakrální stavba. Přímo boží muka jsou zde prvně prokazatelně doložena r. 1833.

Kamenná pilířková boží muka se čtyřbokou kaplicí severovýchodně od vesnice u Lomského rybníka. Typ užívaný od 16. století. Památkově chráněná.

Boží muka u Krakovce jsou drobnou sakrální lidovou stavbou snad z poloviny 19. století s dožívající trojbokou barokní dispozicí. Stavba je kulturní památkou ČR.

Pozdně gotická sloupová boží muka s vrcholovou kaplicí stojí od roku 1480 u křižovatky na jižním konci hráze telčského Ulického rybníka. Jeden z nejstarších dochovaných představitelů místně rozšířených drobných sakrálních památek 15.–19. století.