Výsledky hledání míst

Špitální kaple sloužící špitálu založenému po roce 1440 Janem Sezimou z Rochova a jeho manželkou Kateřinou z Močovic. Novogoticky přestavěna, spolu s budovou bývalého špitálu, na konci 19. století.

Špitál a kostel sv. Ducha ze 14. stol., doložen r. 1407. Zničen husity 1421, obnoven 1450. Barokně přestavěn r.1689 a r.1735.

Nejstarším údajem o špitálu je zřejmě příběh, který je kladen do r. 1637. Jediným pozůstatkem špitálu je fragment ohradní zdi, u něhož stojí socha sv. Barbory z r. 1715 od Johanna Sturmera. Socha byla vztyčena 25. května 1715 a dne 10. září 1715 ji slavnostně posvětil hradiský opat Benedikt Bönisch.

Založen kol. r. 1374 Janem Očkem z Vlašimi. V 15. stol. zanikl, obnoven r. 1574 jako útulek pro vysloužilé zaměstnance hradu. V l. 1733–37 přestavěn K.I.Dientzenhoferem. V r. 1784 upraven na kasárna. Od pol. 20.stol. slouží správě hradu.

Špitálky jsou archeologická lokalita a národní kulturní památka se základy kostela z 9. století z něhož se dochovala jen polovina původního půdorysu, který je vyznačen nízkými kamennými zídkami. Církevní areál byl téměř jistě součástí hlavního mocenského centra Velké Moravy Veligradu.

Osmiboká špitální kaple v Teplé postavená 1692–99 podle projektu Kryštofa Dienzenhofera na místě kostela z roku 1548. Opravy 1929 a v 90. letech 20. století. Přiléhá k bývalému špitálu.

Gotický kostel Božího Těla vznikl kolem r. 1391 z iniciativy Smila Flašky z Pardubic a Rychmburka jako špitální. Restaurován r. 1865 po požáru Fr. Schmoranzem. Nyní užíván jako filiální ve farnosti při děkanství Skuteč, bohoslužby se konají jen v období letního času.

První zmínka o špitále s kostelem je již ze 14. století. V 16. století proběhla přestavba areálu, poté několikrát vyhořel, barokně upravován. V roce 1900 znovu opraven, roku 1967 zbořen zbytek špitálu. Po válce upraven pro pravoslavnou církev.

Vilu nechal v letech 1929-1930 postavit Julius Spitzer. Stavbu podle projektu Gustava Schölera provedla rýmařovská firma Rudolfa Schuberta. Interiér vyzdobil v duchu art deco architekt a malíř František Kysela a štukovou výzdobu provedl Simon Novák. Dnes kulturní památkou.

Novorenesanční areál pivovaru byl vybudován v letech 1898–1899 sdružením majitelů a nájemců malých pražských pivovarů. Architektem byl Jan Klecanský, autorem loga Mikoláš Aleš.

Dvojice domů, která byla pro zpěvácký spolek Hlahol postavena v l. 1903–1905. Na projektu se podíleli František Schlaffer a Josef Fanta, postavil ji stavitel Čeněk Gregor. Autory výzdoby jsou malíři Karel Ludvík Klusáček a Alfons Mucha či sochař Josef Pekárek. Památkově chráněná je od roku 1964.

Funkcionalistická budova spořitelny a městského musea, vyprojektovaná architekty Freiwaldem a Böhmem, vyplnila roku 1936 východní část severní strany železnobrodského náměstí. Do její fasády bylo zapojeno průčelí roubeného domu Klemencovsko (1792).

Pozdně renesanční budova přestavená barokně po r. 1666, dále upravována v l. 1723–26 a po r. 1783. Od r. 1836 patří Spolku sv. Notburgy, dnes Kongregaci milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Ve dvoře freska Sv. rodiny z r. 1680 od J. Hermana.

Zříceniny hradu z poč. 14. stol. Založen před r. 1313 Dětřichem ze Spran, od r. 1358 v zeměpanských rukách, r. 1398 již pustý. Na vysokém skalním suku dochovány zbytky mohutných hradeb a paláce.

Nad jižním okrajem obce se vytvořil vlivem eroze ve sprašových vrstvách až 16 m hluboký zářez – sprašová rokle. Žije tu teplomilný hmyz a zajímavé druhy měkkýšů, na okrajích se dochovaly ostrůvky černozemní stepní vegetace.