Výsledky hledání míst

Smírčí kříž je téměř jeden metr vysoký a vytesaný z jednoho kusu pískovce. Pochází snad ze 16. století a dnes málo zřetelný motiv meče, zdobící čelní stranu, napovídá, že byl zhotoven na paměť nějakého zločinu.

Smírčí kříž byl postaven jako připomenutí zavraždění Andrease Bansnera z Českého Jiřetína. Podle nápisu vytesaného do kamene k události došlo 3. června 1690. Kříž stojí vpravo od brány do areálu zámečku a je opravený.

Smířčí kříž u Stebna v bývalém okrese Louny stojí v pastvině vlevo od cesty spojující Stebno s Petrohradem.

Mohutný pískovcový řecký kříž o rozměrech 102 cm x 110 cm x 36 cm, datován 1501. Na zadní straně je obrys prchajícího člověka a sekery. Byl považován za místo, kde je pohřben švédský voják a označován za ”Schwedenkreuz”.

Vlevo při cestě do Květnova smírčí kříž s negativním reliefem kříže na líci.

Kamenný smírčí kříž s reliéfem ukřižovaného Krista byl postaven na místě, kde byl údajně zavražděn a pochován mnich. Smírčí kříže se nejčastěji stavěly v místech, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí. R. 1833 zaujal kříž K. H. Máchu při jeho cestě kolem natolik, že si ho zakreslil do zápisníku.

Smírčí kříž, zvaný také Švédský, stojí na severním konci Zdislavy, doba a důvod jeho vztyčení jsou neznámé. Místní tradicí udávaný důvod vztyčení křížku jako připomenutí návratu ke katolicismu je značně nepravděpodobný. Kříže se nejčastěji vztyčovaly v místě zločinu (vražda) nebo neštěstí.

Smírčí kříž v Potvorově má registrační číslo 1745 a stojí u silnice ze Žihle vedle novověkého kříže. Není znám důvod jeho zhotovení

Poměrně dobře zachovalý smírčí kříž na okraji obce Martinice. Dle pověsti vztyčen na paměť bitvy mezi vzbouřenými poddanými a císařským vojskem v r. 1644. Kříž je cca 120 cm vysoký, 65 cm široký s mírným prohnutím doleva. Na jedné ze stran schématicky znázorněn meč.

Smírčí kříž stojící dodnes u silnice nedaleko Protivce byl postaven snad roku 1571 na paměť vraždy toužimského řezníka Johanna Klyrze loupežníky. Český nápis na kříži je doplněn motivem sekyry připomínající povolání oběti.

Smírčí kříž ev. č. 0350 stojí v podezdívce plotu hostince U Křížku. Není známo, kdo a kdy kamenný kříž, který původně stával samostatně mimo vesnici, vyrobil. Snad šlo o akt pokání nějakého zločince. Kříž má krátká ramena a vpředu zbytek rytiny znázorňující kalich s hostií nebo obličej.

Kříž v Bílově tvoří velký kulatý kámen o průměru asi 80 a tloušťce 19 cm, na čelní straně ozdoben vytesaným berličkovým křížem. Stojí před chalupou při výjezdu ze vsi směrem na Potvorov.

Jeden ze smírčích křížů šumperského okresu pochází asi ze 16. století. Je značně zarostlý a díky pletivovému plotu není skoro vidět. Nízký kříž s krátkými tupými rameny, bez reliéfu. Doklad renesančního trestního práva. Chráněná kulturní památka od r. 1964.

Smírčí kříž zde stojí na paměť dvou morových období. Předpokládá se, že tento doklad někdejšího trestního práva pochází ze 16. stol. i když letopočty na něm říkají něco jiného. Kříž s krátkými tupými rameny vysoký 75 cm, široký 67 cm a jeho tloušťka je 27 cm. Je kulturní památkou ČR od roku 1964.