Výsledky hledání míst

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v l. 1887– 88. Po americkém bombardování v únoru 1945 bylo z mostu sneseno. Na Vyšehrad umístěno r. 1947, na dnešní místo přeneseno r. 1979.

Městská památková rezervace Slavonice chrání středoevropsky unikátně dochovaný soubor především renesančních měšťanských domů. Poválečná obnova rehabilitovala řadu do té doby skrytých architektonických prvků.

Nevýrazné zbytky velkého tvrziště za čp.1. V r. 1318 je uváděn Vilém z Lysce a ze Slepotic. R. 1391 se uvádí Filip ze Slepotic. Kolem r. 1470 zde sídlí Heřman ze Sulic, předek Slepotických ze Sulic. První zmínka o tvrzi je až r. 1510, r. 1570 prodává Jiří Slepotický komornímu panství pardubickému.

Křížová cesta dlouhá cca 1 km překonává výškový rozdíl cca 130 metrů. Vybudovala ji r. 1764 Anna Marie Magdaléna Thomagniniová. Tvoří ji 13 zděných výklenkových kaplí z r. 1856 a vysoký kamenný kříž z r. 1888, který představuje XII. zastavení. Poslední oprava kapliček proběhla v letech 2004-2009.

Budova vystavěna v letech 1913–1914 pro vojenské potřeby. Armádě složila až do počátku devadesátých let 20. stol. V letech 2001–2003 přeměněna pro potřeby Slezské university.

Budova Slezského divadla, postavená v letech 1804–05 prošla více přestavbami, v roce 1909 vyhořela. Při rekonstrukci na počátku 90. let 20. století jí byla navrácena novorenesanční podoba z konce 19. stol.

Tvrz nejspíše ze 14. stol. v polovině 15. stol. přestavěna za Supů z Fulštejna na renesanční zámek. Dnešní pozdně barokní podoba zámku je přestavby v polovině 18. stol. za Jana z Mattencloit.

Původně tvrz z přelomu 15. a 16. stol.V letech 1548 - 1565 za Supů z Fulštejna již menší renesanční zámek. Později za Hodiců zámek rozšířen a při zámku zřízen okázalý park.

Zal. 1. května 1814 jako tzv. Gymnazijní muzeum se sídlem v dnešní budově Zemského archivu je nejstarším muzeem na území ČR. Nyní sídlí v budově postavené v letech 1893–1895 podle projektu J. Scheringera a F. Kachlera. Od r. 1955 vědecký ústav.

Hrad ze 13.století, v 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, zůstalo však původní opevnění, doplněné o dělovou baštu. Po vyhoření pustl a během bombardování byl rozsáhle poničen. Dnes je zrekonstruována věž a předzámčí.

Měšťanský dům, v jádru gotický, z počátku 15. století. Dvorní křídlo bylo postaveno v polovině 16. století. Velká vstupní síň je renesanční. V klasicismu vzniklo v interiéru nové schodiště a v roce 1886 dům získal novogotickou fasádu. Dnes slouží budova pro potřeby města.

Zaniklý vodní mlýn na Ratibořském potoce, prokazatelně existující před polovinou 18. století. Poslední majitel Josef Stuchl, už v roce 1948 byl mlýn uváděn jako bývalý. Dnes jsou na mlýništi pouze ruiny zdí a hromady suti. V terénu je dobře sledovatelný náhon, od potoka až po místo bývalé lednice.

Klasicistní palác z poloviny 19. století vznikl postupnou přestavbou pozdně renesančního domu a raně barokního paláce hrabat Šliků.

Tvrziště po písemnými prameny neuváděné tvrzi, doložené archeologicky do 14. st. Tvrz zřejmě brzy zanikla a ves byla připojena v 15. st. ke Košátkám a od r. 1548 k Lysé nad Labem. Dochován ostrůvek v rybníce a plošinka se zbytky nedatovaného sklepa.

Zámek byl postaven v r. 1730 Josefem Janem Maxmiliánem Kinským. Původně baroní budova byla v roce 1829 upravena v klasicistním stylu. Po roce 1946 zde byla zřízena dětská ozdravovna, ústav soc. péče a domov důchodců, který je zde dodnes.