Výsledky hledání míst

Novobarokní kaple sv. Anny byla postavena v roce 1935 nedaleko studánky s léčivou vodou. Jako autor stavby je uváděn architekt B. Dvořák, snad pardubický architekt Bóža Dvořák. V interiéru se nacházejí barokní sochy sv. Barbory a Markéty. Vedle stojí starší kaplička a litinový kříž z roku 1855.

Křížová cesta byla zřízena roku 1885 vlastním nákladem obce Dunajovice. 14 zastavení v podobě zděných kapliček, začínajících a končících u novobarokní kaple sv. Kříže (z 18. století, přestavěna při stavbě křížové cesty); doplněna je ještě o výklenkovou kapli mimo cestu mezi VI. a VII. zastavením.

V r. 1864 postavena kaple a r. 1875 nad jejím presbytářem vybudován současný kostel. Poutě se zde konají od roku 1885. Vnitřní zařízení kostela novogotické. Před kostelem postaveno čtrnáct kapliček. Kostel měl 3 zvony, nyní zachován pouze jeden ze 70. let 20. stol.

Poutní kostel sv. Anny u Plané je barokní stavba z r. 1726 na místě s tisíciletou poutní tradicí. Nyní filiální kostel ve farnosti Planá u Mariánských Lázní a od r. 1958 chráněná kulturní památka. Sousední klášter redemptoristů přestavěn na nemocnici následné péče.

Poutní kostel sv. Anny na vrchu Tanaberk byl postaven v letech 1712–1717 Markem Ant. Gilmettim z Klatov. Malby pocházejí z let 1725–1727. V r. 1865 kostel vyhořel, do konce 19. stol. opraven. Po zchátrání obnoven v letech 1978-1979 a 1992-1995. Obnoveny i anenské poutě.

Kostel sv. Anny Samétřetí u Pernolce je reprezentativní novorománská stavba z r. 1902, kterou doplňuje kamenná křížová cesta. Je filiálním ve farnosti Tachov a využíván jen jako poutní. Od r. 2008 je s křížovou cestou chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Jakuba Většího ve Sněžné (Schönau) je doložen od 14. stol., nynější podobu získal kolem r. 1720. V 17. stol. vznikla poutní tradice ke středověké sošce sv. Jakuba. Nyní filiální kostel ve farnosti Kraslice s měsíčními sobotními bohoslužbami v letním období.

Poutní kříž - drobná církevní stavba při okraji cesty mezi Kozmicemi a Darkovičkami, v nejvyšším místě s širokým výhledem do celého okolí Hlučínské pahorkatiny. Kříž má podobu velkého prostého dřevěného kříže s plastikou ukřižovaného Ježíše Krista a malým obrázkem Panny Marie v dolní části.

Poutní loretánskou kapli dala roku 1765 postavit kněžna Marie Karolína Khevenhüller-Metsch. Byla vysvěcena roku 1766 opatem Sázavského kláštera Leandrem Kramářem. Za Josefa II. byla kaple zrušena a zbořena. V roce 1873 byla na jejím místě postavena knížetem Karlem Lichnovským klasicistní kaple.

II. část pseudorománského souboru objektů poutního místa Panny Marie odpočívající na kameni - Maria Rast am Stein. V areálu kostelík Panny Marie Sněžné - 1888, kaple Odpočinutí Panny Marie (nyní obrazárna ikon) nad balvanem - 1890, kamenný kříž nad Božím hrobem a samostatně stojící kazatelna.

Zdevastované sídlo správce dvora, původně v majetku tepelského kláštera. Od roku 1865 majetkově spojen s Bečovem. Po roce 1945 postupně zanikají jednotlivé části dvora.

Značně přestavěný a chátrající zámek na místě tvrze, z jehož původní podoby dnes stojí jen východní a část severního křídla.

Desky umístěné na kamenném mostě připomínají ničivé povodně v letech 1663 a 1770. Jsou umístěny ve třech nikách a naproti nim socha sv. Jana Nepomuckého. Kamenný most s povodňovými deskami a sochou sv. Jana Nepomuckého je technickou a kulturní chráněnou památkou.

Pozůstatek technické památky, protipovodňové zídky s polosloupy a arkádami u říčky Blaty byly postaveny po povodních, které se opakovaly ve stejný den dva roky po sobě a to v letech 1858 a 1859 v obci Senička na Hané.

Novogotický památník byl postaven u mostu přes říčku Blšanku v centru obce Kryry po povodni, která v r. 1872 zničila v obci mnoho domů a při které zahynula řada lidí. K prudkosti povodně přispělo protržení hrází několika rybníků. Roku 2012 byl památník opraven.