Výsledky hledání míst

Téměř zaniklé tvrziště "Zámčisko" tvrze založené po polovině 15. století jako náhrada za zpustošený hrádek Kasařov. Tvrz zanikla během třicetileté války, v polovině 19. století byly její zbytky použity při stavbě sousedního dvora (bývalé JZD).

Nejstarší pomník bitvy u Chlumce a Přestanova nechal svým vojákům postavit podle projektu Karla Friedricha Schinkela pruský král Friedrich Wilhelm III. Odhalen 8. 9. 1817 za přítomnosti velitele pruských vojsk v bitvě, generála Friedricha von Kleist.

Zmizelé tvrziště v trati s místním názvem "Na pustých" či "Pustý", které se snad nacházelo v sadě při č.p. 14. Tvrz mohla vzniknout již ve 13. století, avšak zanikla pravděpodobně ještě před koncem 14. století.

Mlýn je zmiňován již roku 1543. Původně vodní mlýn, poté přebudován na parní a v prvé třetině 20. století na elektrický pohon. V interiéru se kompletně dochovalo technologické zařízení ze 30. let 20. století. Ke svému původnímu účelu mlýn sloužil až do roku 1975, dnes je zde expozice mlynářství.

Budova ve stylu florální secese postavená v letech 1905–1907 podle projektu architekta Jiřího Stibrala pro První českou zajišťovací banku. Autorem sochařské výzdoby je Ladislav Šaloun. V letech 1945-1948 Bulharské velvyslanectví, v letech 1949-1990 velvyslanectví NDR. Dnes sídlo Goethe-Institutu.

Plavební kanál palivového dříví pro železárny v Bašce. Odbočoval z řeky Ostravice nad Pržnem, u železáren bylo shromaždiště a pod Baškou vtékal opět do řeky. Postaven poč. 19. stol, r. 1858 modernizován a koncem 19. stol. se plavení dříví zastavuje.

Zachovalý mlýnský náhon vybudovaný v souvislosti s fojtským mlýnem zmiňovaným r.1636, kdy jej kupuje hrabě František z Oppersdorfu. Na místě mlýna dnes stojí Mališova pila. Náhon bere vodu z řeky Ostravice, kam ji opět pod Pržnem vrací.

Terénní pozůstatky tvrze v sv. části obce na hraně nad Paléskový potokem a nivou řeky Bečvy. Znatelný pahorek jádra a dvou setřelých příkopů. Dnes zde jsou rodinný dům a zahrada. Archeologicky tvrz datovaná mezi 1. pol. 14. stol. a konec 15. stol.

Dobře zachovalé tvrziště po tvrzi z pol. 14. století, zmiňované k r. 1536 při prodeji vsi. Roku 1546 připojena Čejky z Olbramovic ke Kácovu a bez využití zpustla. Zachovány příkopy a val, zbytky zdiva byly již úplně rozebrány.

Skalní pískovcový útvar nazývaný jako Psí kostel nebo také Husův kostel či Hundskirche. Sklála s výmoly, které přecházejí do jeskyně. Je součástí Komářích vrchů.

Dobře zachované, leč nepřístupné tvrziště na ostrůvku u dvora. Ves patřila vladykům ze Pšovlk, kteří si zde ve druhé polovině 14.století postavili tvrz. Počátkem 17.století přešla tvrz do držení Libštejnských z Kolovrat a tvrz ztratila význam.

Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži byl vybudován v letech 1905–1909 podle projektu H. Gessnera. Stylově jednotný areál reprezentuje v českých zemích zcela výjimečný urbanistický soubor staveb ve stylu vídeňské geometrické secese a rané moderny wagnerovské inspirace.

Tři zachované hrázděné domky, přilepené na vnitřní stranu hradební zdi kadaňského městského opevnění. V domech o jedné místnosti bydleli chudí obyvatelé města, např. chudí řemeslníci. Dnes jsou na soukromých pozemcích, prohlédnout si je lze pouze zvenčí.

Studánka z roku 1935 je i pomníkem věnovaným ptactvu. Na portálu je nápis z knihy od A. Muntheho: "Vím jistě, že všemohoucí Bůh ptáky miluje, jinak by jim nebyl dal křídla, jako dal svým vlastním andělům".

První tvrz ve Ptení stála již r. 1378 za Archleba ze Stařechovic. R. 1464 jako odúmrť po Janovi z Víckova připadla králi Jiřímu z Poděbrad. Ten ji prodal Hynkovi ze Zvole. Zničena asi za česko-uherských válek.