Výsledky hledání míst

Neohistorizující kaple situovaná v centru návsi. Založená na půdoryse osmiúhelníka s polygonální stanovou taškovou střechou s plechovou lucernou s kuželovou stříškou s makovicí a křížem. Byla postavena v roce 1869. V interiéru novogotický oltář s lidovými plastikami. U vstupu kříž z roku 1871.

Pseudoslohová návesní kaple vystavěná v roce 1878 - datace v průčelí štítu. Na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem a bohatě zdobeným štítem v průčelí; na hřebeni sedlové střechy hranolová věžička zvoničky se stanovou stříškou a cibulovou makovicí s křížem. Památkově chráněná.

Název Sloupnice odvozen pravděpodobně od slova slup. Kapli Nejsvětější Trojice nechal vystavět Jan Jílek roku 1884. Téhož roku byla posvěcena od tehdejšího sloupenského kněze.

Klasicistní kaple z pol. 19. stol. Kaple obdélného půdorysu otočena ke komunikaci. Dřevěné dveře dvoukřídlé s horní proloženou laťkovou částí. Střecha sedlová, krytá bobrovkami. Na vrcholu kaple dvouramenný latinský kříž. Kaplička zapsaná do seznamu kulturních památek r. 1966.

Kaple Nejsvětější Trojice pochází z 2. pol. 18. stol. Je obdélného půdorysu, zděná a omítaná s trojbokým závěrem. Prý stojí na místě hromadného hrobu vojáků z třicetileté války. Opravena r. 1990 polskými dělníky. V kapli byl renesanční křídlový oltář, nyní v litoměřickém biskupství. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Zaniklá barokní kaple Nejsvětější Trojice, kterou nechal vystavět roku 1730 tehdejší majitel zámku Poutnov (Pauten) Wenzel Maria Schindel z Hirschfeldu. V r. 1835 byla rozšířena, měla rozměry 6,1 x 11,75 m a půlkruhový závěr. Po 2. světové válce chátrala, v r. 1959 byly její zbytky zbořeny vojáky.

Trojboká výklenková kaple Nejsvětější Trojice z počátku 18. století připisována K. I. Dientzenhoferovi. Roku 1928 upravena na památník obětem 1. sv. války. V bočních výklencích byly osazeny desky se jmény padlých vojáků, v hlavní nice byl umístěn obraz s výjevem Olivové hory. Renovována r. 2008.

Osmiboká barokní kaple z doby kolem roku 1700. Měla mohutnou cibulovou báň a otevřenou hranolovou zvoničku. Po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva nebyla udržována, bylo rozkradeno vnitřní vybavení. Někdy mezi lety 1957-1960 byla zbořena, v terénu se po ní nedochovaly žádné stopy.

Klasicistní kaple Nejsvětější Trojice z druhé čtvrtiny 19. století při silnici v severní části Mackovic. Památkově chráněna od roku 1958.

Empírová kaple Nejsvětější Trojice v Pravicích nahradila r. 1833 zchátralý středověký kostel. Je součástí farnosti Břežany u Znojma a slouží k občasným bohoslužbám. Stavba je od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kaple Nejsvětější Trojice byla postavena v l. 1997-1998 (dle jiných zdrojů v r. 2001). Drobná stavba na čtvercovém půdoryse je kryta stanovou střechou, završenou otevřenou zvoničkou. Vstup je obdélný, stejně jako okna v bočních průčelích. Kaple je v duchovní správě římskokatolické farnosti Polná.

Památkově chráněná klasicistní kaple z r. 1846 je příkladem využití pozdně barokních prvků v lidové sakrální architektuře. Čtvercová kaple je členěná vpadlými poli, vchod je obdélný, s obloukem v nadpraží. Má stanovou střechu krytou šindelem, nad ní má otevřenou lucernu zakončenou cibulí s křížem.

Kaple Nejsvětější Trojice v Oucmanicích je novobarokní stavba z roku 1868 a dokládá přetrvávání barokního tvarosloví v drobné církevní architektuře hluboko do 19. století. Je součástí římskokatolické farnosti Brandýs nad Orlicí a od roku 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Návesní kaple Nejsvětější Trojice v Klečatech pochází z doby kolem roku 1800, současná podoba pak z přestavby v roce 1903. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou a od r. 1995 součástí vesnické památkové rezervace.

Zámecká kaple v Červené Lhotě z poloviny 16. století se zajímavými osudy zdejšího panství. V roce 1635 získala status filiálního kostela.