Výsledky hledání míst

Dnes zaniklý zámek postavili Zedwitzové v polovině 18. stol. na zbytcích starší budovy. Pravděpodobně v první polovině 19. stol. byla přistavěna dvě křídla. Později budova chátrala, a kolem roku 1965 byla zbořena.

Zámek byl postaven na přelomu 16.-17.stol. jako náhrada za hrad Neuberk. Po požáru v roce 1902 byl opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu. Dnes stojí pouze trosky obvodových zdí.

Dobře dochované terénní pozůstatky sídla na pomezí hradu a tvrze při zaniklé vsi prvně uváděné v r. 1350 jako majetek Herborta z Podhradí. V r. 1464 se uvádí tvrz jako pustá, ale patrně byla ještě utilitárně využívána. V r. 1501 bylo pusté již celé Podhradí.

Plumlovský, též podhradský mlýn na okraji Podhradského rybníka, při úpatí Zámeckého kopce. Více než 300 let starý objekt. Provoz zrušen r.1896. R.1920 zřízena malá vodní elektrárna. Dnes ubytovací zařízení.

Zámek postaven před r.1780. Upraven pro potřeby lesního úřadu. Jednopatrová stavba obdélníkového půdorysu. V 70.letech 19.stol. Fridrich Vilém Krönig upravil pseudorenesančně. Přistavěna čtyřboká věž. Sedlová střecha se třemi vikýři.

V Podhůří je na přelomu 18. a 19. stol. popisován statek se zámečkem a pivovarem. Dodnes se dochovala usedlost nazývaná Smrčkův dvůr jejíž nároží tvroří bývalé panské sídlo v interiéru s kapličkou sv. Anny. Před ním památná lípa velkolistá.

Hrad Podivín je zmiňován v Kosmově kronice a písemnostech v letech 1062 - 1121. Založen bohatým židem jménem Podiva. Lokalizace není spolehlivě vyřešena, snad někde v jižní části dnešního města, stejně tak neznáme jeho dobu existence a příčinu zániku.

Mlýn byl postaven v r. 1708 benediktinským klášterem. V r. 1767 jej získal Melichar Klíma a r. 1854 ho koupil od František Richtera mlynář František Freiwald. V r. 1867 ho získal Josef Pelly a poté Josef Beran, který zde byl mlynářem do r. 1950, kdy provoz mlýna skončil.

Zaniklý vodní mlýn na místeckém náhoně v centru města pod kostelem sv. Jakuba na Antonínově náměstí. Založen někdy na přelomu 14. a 15. stol., po požáru r. 1602 přestavěn z dřevěné do zděné podoby. Na přelomu 19. a 20. stol. modernizován. Posledním mlynářům Ševčíkům zabaven a r. 1974 zbourán.

Podkova v dlažbě Karlova náměstí má připomínat podkovu, kterou údajně ztratil kůň krále Fridricha Falckého při útěku po prohrané bitvě na Bílé hoře r. 1620 přes Náchod do Slezska. O podkově se traduje, že nosí štěstí a plní přání.

Klasicistní budova bývalé vojenské pekárny byla postavena r. 1809. Byla vestavěna do pětibokého barokního tzv. Locatelliho bastionu (Locatelli byl prvním velitelem pevnosti) z let 1659–76. Dnes je zde restaurace a galerie. Památkově chráněný objekt je ukázkou bývalého pevnostního opevnění města.

Technické muzeum vzniklo v roce 2003 v areálu bývalého hlubinného dolu Julius III (založen po r. 1880) a snaží se přiblížit návštěvníkům historii a proces dobývaní a zpracování uhlí v severočeském regionu. Část dolu byla prohlášena za kulturní památku.

Zoopark byl otevřen r. 1975. Na ploše 112 ha se rozkládají výběhy pro více než 160 druhů zvířat a velký výběh Eurosafari, kde je možné pozorovat volně žijící zvířata. Zoopark se specializuje na chov zvířat z oblasti Evropy, Asie a severní Afriky. Od r. 2005 je u ZOO budován Podkrušnohorský skanzen.

Novogotický zámeček postavený v 2. pol. 19. stol. V současnosti je v soukromém vlastnictví.

Skalní útvar sloupcovitého tvaru (výška 8 m, plocha 6x2 m) připomíná skály pískovcových skalních měst, budovaný ale mnohem staršími karbonskými horninami - arkózové pískovce až slepence slánského souvrství. Výrazné projevy exogenních geologických sil. Přírodní památka od r. 1986.