Výsledky hledání míst

V letech 1682 až 1695 Matyáš Bohumír z Venušvic hrad přestavěl na barokní zámek. K dalším stavebním úpravám došlo v 18. stol. Později byla postavena pseudorenesanční brána propojující zámek s předhradím a byla zvýšena zámecká věž.

Horní tvrz v Počenicích vznikla v průběhu 14. století. R. 1409 majetkem Linharta z Bořitova. Od r. 1590 je pustá. Stávala u dnešního kostela. Dolní tvrz je zmíněna r. 1568, její místo není známo.

Počernický rybník na Rokytce, rozlohou přes 17 ha největší v Praze, vyhlášen přírodní památkou r. 1988 jako významné hnízdiště ptactva s populací obojživelníků. Celkově rekonstruován v letech 2004-2006, na hrázi vycházková cesta nad zámeckým parkem.

Národní přírodní rezervace Pochvalovská stráň, vyhlášená r. 1989, je opuková skalní stěna, na jejíž horní hraně roste borovice a keřovitá reliktní medvědice lékařská a zimostrázek. Území rezervace severně od Rakovníka je turisticky nepřístupné a neschůdné.

Pocta poštovní známce - dílo z hořického pískovce vytvořil Ivan Jilemnický r. 1978 pro soutěž ke Světové výstavě poštovních známek Praga 78. Od r. 2010 je umístěno před vchodem do Poštovního muzea ve Vávrově domě na Novém Městě pražském.

Jedná se o lesní studánku v lese Dehetníku, nacházejícím se jižním směrem od obce Divec, která byla v těchto místech od nepaměti a původně byla její voda vydávána za léčivou, což se rozbory již koncem 19. století nepotvrdilo. Vedle toho však měla jiný prim, voda z ní tekla i za těch největších such.

Volně přístupná ocelodřevěná věž o výšce 8 m s 25 schody vznikla na jaře 2013 pod oplocením obory na vrchu Stráň. Současně byla vysázena přístupová javorová alej, kterou v polovině délky doplňují dřevěná boží muka sv. Ambrože.

Novogotická Vlašimská brána byla postavena r. 1846. Do r. 1980 sloužila většinou jako obydlí a zázemí správců a zahradníků parku. V l. 1980–2006 zde měl ateliér malíř Stanislav Příhoda. V l. 2005–06 byla brána zrekonstruována a r. 2006 tu byla otevřena Podblanická galerie (provozovatel ČSOP Vlašim).

ParaZOO byla otevřena 2.6.2012 po asi roční rekonstrukci Záchranné stanice v Podblanickém ekocentru ČSOP. Záchranná stanice zde byla od r. 1994. R. 2011 byla léčebná část stanice oddělena a místo bylo upraveno výhradně na expozici zvířat, které nebylo možné po ošetření vypustit zpět do přírody.

Vesnice Podbořánky byla založena ve 12. až 13. století. O vlastní tvrzi, pokud existovala, se ale nedochovaly žádné písemné zprávy. Zanikla asi v 15. nebo 16. století. Stála snad v jihovýchodním cípu návsi.

Podbranský mlýn (mlýn Pod Kocourem, Na Vlnách) vznikl v průběhu 15. století. V r. 1462 město Horažďovice věnovalo městiště, na kterém mlýn stojí, mlynáři Vaňkovi Plačkovi. Mlýn je zachycen na dřevorytu od J. Willenberga z r. 1602. V současnosti zde působí centrum environmentálního vzdělávání PROUD.

Asi 10 ha velké štěrkopískové jezero, sloužící k rekreaci. Kolem jezera naučná stezka, možnost občerstvení.

Královský hrad přestavěný na zámek. Zal. před r. 1268. Od r. 1361 patří Kunštátům. 1420 a 1426 neúspěšně obléhán. Od r. 1495 znovu královský. Přestavěn renesančně po r. 1539, poškozen za 30leté války, opraven barokně po r. 1723 a ve 2. pol. 18. st.

Zaniklý hrad. R. 1262 zmiň. jako věno Hedviky ze Šaumberka, vdovy po Vokovi z Rožmberka. Zdědil syn Jindřich. R. 1380 držel hrad jako zástavu Vilém z Újezda, r. 1387 opět v maj. Rožmberků. Zánik hradu spojován s tažením husitů r. 1421. R. 1481 pustý.

Podhorní vrch zvaný též Podhora (847 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Tepelské vrchoviny. Vrcholová partie Podhorního vrchu je od r. 1997 chráněna jako přírodní rezervace. Předmětem ochrany jsou unikátní relikty třetihorní sopečné aktivity a skalní a lesní rostlinná společenství.