Výsledky hledání míst

Radnice v Úterý pochází z roku 1561, i přes opravy po požárech 1694 a 1719 si zachovala původní vzhled ve stylu severské renesance. Pravděpodobně jediná polohrázděná radnice v českých zemích byla opravena po roce 1990.

Radnice v Bochově na severní straně náměstí pochází z 2. poloviny 18. století. Po roce 1850 rozšířena o empirová dvorní křídla, aby pojala úřadovny okresního soudu. Dodnes sídlo městské správy.

Empírová budova z roku 1821, postavená na místě staré dřevěné radnice z roku 1666. Od r. 1851 do reformy okresů v roce 1960 zde byl okresní soud. Dnes zde opět sídlí vedení města a je zde rovněž turistické informační centrum.

Původně dům Václava Vratislava z Mitrovic z roku 1625. Později byla budova vrcholně barokně přestavěna. Roku 1716 dům koupilo město a roku 1801 zde zřídilo radnici. V letech 1984–85 byla budova opravena a byl jí navrácen původní vzhled.

Renesanční radnice (čp. 2), pozdně barokně přestavěna po požáru roku 1796. Propojena se sousedním, rovněž renesančním domem čp. 25, zmiňovaným r. 1631. Radnice dnes slouží Městskému úřadu a Městské galerii Art Club.

Původním sídlem vimperské radnice byl pozdější městský pivovar. Roku 1727 koupila obec dům dnešního popisného čísla 8, který nechala přestavět na novou radnici. Na počátku 20. století městská správa přesídlila do budovy v jihovýchodním rohu náměstí.

Původně gotický dům, přestavovaný renesančně, barokně i klasicistně. Jako radnice slouží od roku 1850, kdy sem byl úřad města přenesen ze zámku Říčanských. Dochován gotický sklep a renesanční podloubí. Dnes sídlo MÚ.

Radnice uprostřed náměstí vznikla snad krátce po roce 1556, kdy byly Bělčice povýšeny na městečko. Dnešní podoba je výsledkem opravy po požáru roku 1858, stavby nové vížky roku 1920 a nepříliš kvalitní opravy v 90. letech 20. století.

Radnice ve stylu tudorovské novogotiky nahradila v letech 1866–67 renesanční dřevěný radní dům, postavený někdy počátkem 15. století. Z něj se zachoval základní kámen a zvon z roku 1579. Dnešní radnice byla opravena roku 1985, dodnes zde sídlí městský úřad.

Jednopatrová renesanční budova, postavena kolem roku 1540. Po požáru ve 30. letech 17. století byla přestavěna do dnešní podoby. Tehdy zde byl i městský šenk a archiv. Jako radnice sloužila do 50. let 20. století, poté zde sídlila společnost Sokolovská uhelná. Ta budovu v roce 1995 zrekonstruovala.

Radnice je v její současné poloze je doložena konce 16. století. R. 1639 vyhořela při obsazení Rokycan Švédy. V r. 1784 započal plzeňský stavitel Antonín Barth přestavbu, která byla přerušena velkým požárem města. Současná klasicistní podoba budovy je od Ignáce Aloise Palliardiho z let 1803–08.

Renesanční radnice s věží byla postavena v 2. pol. 16. stol. Do 20. stol. byla sídlem městské samosprávy, do r. 1765 vč. hrdelního soudu, později zde byl městský archiv. Poničena požáry v l. 1806 a 1866. R. 1991 rekonstrukce. Dnes slouží jako obřadní síň a jako výstavní prostory, věž je vyhlídková.

Původně renesanční stavba byla obnovena po třicetileté válce. Současný vzhled pochází z 19. století, v 70. letech 20. století nevhodná úprava oken a odstranění vížky, opraveno roku 2010. Dnes bytový objekt v soukromém vlastnictví.

Secesní budova radnice z l. 1912–14, dílo architekta Františka Kavalíra. Zdobena sochami Františka Fialy, známého jako Ferenc Futurista.

Pozdně barokní, pseudorenesanční radnice se 40 m vysokou věží se nachází na náměstí ve Slaném.