Výsledky hledání míst

Panský pivovar v Žamberku je poprvé uváděn r. 1657. V letech 1810-1814 dal hrabě Windischgrätz na pivovar přestavěl hospodářské budovy na předzámčí. Ve východním křídle byla varna, spilka a dvoupatrové ležácké sklepy, v západním sladovna s hvozdem. Přestavěn r. 1866, výroba ukončena r. 1932.

Areál s pozůstatky bývalého pivovaru a palírny v zámeckém areálu v Paskově. Pivovar existoval snad již kolem r. 1300, zmiňován písemně v letech 1537-1538 za Jana z Kadaně. Provoz ukončen r. 1913 a po r. 1927 přeměněn na sklady a sýpku. R. 1955 částečně zbořen a přeměněn na bytový dům.

Pivovar založen roku 1528 Oldřichem Španovským z Lysova. Zikmund Myslík z Hiršova jej věnoval karmelitánům. Barokní areál byl na přelomu 19. a 20. století přestavěn v historizujícím slohu. Po válce znárodněn. Výroba byla ukončena v roce 1969. Od roku 2011 je areál památkově chráněn.

Pivovar založen před r. 1579. V r. 1603, kdy jej získal Jan Bernard Fünfkirchen z Fünfkirchenu, se nacházel v areálu zámku. Za hrabat Küenburgů byl přenesen na dnešní místo. V r. 1946 byl pivovar zrušen, areál sloužil jako sklady, dílny, garáže.

Panský pivovar při zámku hrabat Mitrovských z Mitrovic a Nemyšle, o němž jsou první zprávy už z roku 1550. Po 1. světové válce jej zakoupil První brněnský akciový pivovar (dnešní Starobrno) a v roce 1932 byl z konkurenčních důvodů zrušen, ale budovy zatím stojí a jsou nabízeny k prodeji.

Panský pivovar v r. 1674 založil nebo přestavěl držitel boskovického panství Jan Bohuš Václav Morkovský ze Zástřizl. Pivovar fungoval do r. 1951. Od r. 2018 je kulturní památkou ČR.

Pivovar založen za Hynka Bořity z Martinic na počátku 16. století. V pol. 18. stol. byl jedním z největších v tehdejším rakovnickém kraji, na konci 19. století rozšířen a modernizován. Roku 1927 jej získal Adolf Schwarzenberg, od té doby produkce klesala a pivovar byl 8. srpna 1935 zrušen.

Pivovar založený Ditrichštejny roku 1712. V letech 1744 a 1794 vyhořel. Jako pivovar sloužil do roku 1927.

Na místě rožmberského pivovaru, poškozeného za třicetileté války, nechali postavit Buquoyové obdobné zařízení, nazývané dle polohy v údolí Malše. Většina staveb pochází z 18.–19. století, čelní obytná budova má původní manýristickou fasádu.

Pískovcový kříž z roku 1827, v horní části doplněn o moderní kovový křížek (pravděpodobně z roku 2003). Stojí na významném bodu staré poutní cesty do Vambeřic.

Papírna založena v roce 1655. Stavba pochází z 80. let 17. století. Papírna je zděná, v patře hrázděná stavba. Podkrovní prostory mají tři podlaží. Hrázděné zdivo je zakryto omítkou, V přízemí se nachází portál se segmentovým závěrem. Zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek od r. 1965.

Zachovalé zříceniny vodního mlýna, šestého v pořadí v lokalitě zvané Devět mlýnů, na pravém břehu řeky Dyje v Národním parku Podyjí. Mlýny zde zmiňovány již k r. 1497. Ve 20. letech 20. stol. upraven v papírnu. Po r. 1945 provoz zastaven a v důsledku existence železné opony areál zlikvidován.

Jediná papouščí zahrada v Evropě byla založena v Bošovicích roku 2005 a postupně se stále rozšiřuje. Je přístupná veřejnosti kromě zimního období.

Hrad vznikl kolem r. 1400, kdy stavba byla povolena purkrabímu na Rebštejně, dále Jindřichu Spiegelovi, rýzmburskému hejtmanovi a Dobešovi z Bran na Střekově. O výstavbě a další existenci hradu se nedochovaly jiné zprávy.

Původně vodní tvrz, ve 14. st. přeměněna na hrad. Za Pernštejnů přestavěn na renesanční zámek. Čtyřkřídlá budova do jejíž severozápadního nároží byla pojata mohutná hradní věž. Dochované opevnění s dělovými rondely.