Výsledky hledání míst

Již r. 1366 v obci stávala tvrz, roku 1677 již není zmiňována. Na jejím místě na konci 18. století vystavěna jako obydlí pro správce a úředníky lichtenštejnského kosteleckého panství jednopatrová obdélná budova krytá valbovou střechou s věžičkou. Podle tradice kdesi v zahradě pohřben Prokop Holý.

Komplex bývalého panského domu v městysi Lhenice z přelomu 16. a 17. stol., zdobený sgrafity. V soukromém vlastnictví; rod Gregorů vlastní toto sídlo přes dvě staletí, vyjma doby komunistické vlády. Zrekonstruováno na počátku 21. století.

Pozdně renesanční dům z konce 16. století na základech pozdně gotického objektu poprvé uváděn roku 1599. Roku 1622 jej koupil hrabě Adam Jiří Kokořovec z Kokořova, který zde zřídil sídlo vrchnostenského úřadu. Od roku 1849 sídlo berního úřadu a okresního soudu s vězením. Od roku 1900 sídlo muzea.

Areál pozdně barokního domu zřejmě z 2. pol. 18. stol. Příklad bohaté měšťanské usedlosti blížící se drobnému zámku venkovského typu nižší šlechty. Z původní panské usedlosti se zachoval jen zděný omítnutý dům. Dům památkově chráněn od r. 1984.

Tvrz postavená r. 1512 Janem z Kunovic poté, co získal Uherský Brod. Jako sídlo panstva sloužila do r. 1611, kdy Brod koupili Kounicové. Ti zde nesídlili a dům sloužil jen správním účelům. Později byl barokně přestavěn a upraven na byty. R. 1922 jej po vymření Kouniců koupilo město.

Sídlo správy bavorovského panství bylo postaveno snad koncem rožmberské vlády (před rokem 1593) jako účelový objekt kolem dvora. Hlavní budova, obrácená do náměstí, získala svou podobu za Eggenbergů. Po roce 2007 areál důkladně obnoven, slouží kulturním potřebám města.

Jedno ze sídel leníků (manů) frýdlantského panství vzniklo nejpozději v 15. století v tehdejším Windischendorfu (později Wünschendorfu), dnes Srbské. Jeho nejvýznamnějším majitelem byl Georg von Döbschitz (1551–1632). Od konce 17. století v přímém majetku Gallasů, dnešní podoba z počátku 19. stol.

Dům v severovýchodním koutě toužimského náměstí nechal postavit správce panství Anton Steinbach z Kranichsteinu ve 40. letech 17. stol. Po roce 1665 prodán a rozdělen. Na sousední dům 53 byly po zboření Horní brány přeneseny hodiny a reliéfní erb.

Panský dům čp. 93 v Slavatovské ulici nechal v roce 1803 vybudovat hrabě Leopold František Podstatzky-Lichtenstein jako zázemí zámeckého zahradnictví. Jde o patrovou klasicistní stavbu s mansardovou střechou, jejíž fasádu zdobí štuková rustika, zdvojené pilastry a osový tympanon s volským okem.

Panský dům, někdy označovaný jako zámek, v centru obce ve svahu při silnici. Postaven v polovině 18. století; přestavován v roce 1793 a v letech 1801-1802. K areálu mimo vlastní budovu panského domu patří zděná stodola (jediný pozůstatek hospodářského zázemí) a zahrada s oplocením. Nyní penzion.

Původně postaven jako lovecký zámeček. Z druhé poloviny 18. století (po roce 1764). V patře zámečku objeveny nástěnné malby. Součástí areálu mohutná panská stodola v těsném sousedství. Památkově chráněný.

Bývalý šternberský honosný dům ze 17. století na území městské památkové zóny. V interiéru dochován klenutý mázhaus se síněmi, pobytovými místnostmi a komorami. Exteriér ze 17. století s dochovanými sgrafitovými psaníčky, se znaky a festony. Dnes restaurace a penzion.

Panský dům je patrová budova obdélného půdorysu pod valbovou střechou, postavená v 1. polovině 19. století. Stojí na severozápadní straně vsi a zámeckého areálu nedaleko ohradní zdi. Společně se zámkem a parkem je památkově chráněn od r. 1958.

Současný poplužní dvůr vznikl pravděpodobně na starších základech, nejpozději v 3. čtvrtině 18. století. V té době jej vlastnil rod Hohenemsů. V letech 1869-1918 byl dvůr s lihovarem majetkem monarchie. V r. 2010 dvůr zasáhl požár, po němž se části objeku zřítily.

Panský dvůr ve Vyšínku založil roku 1739 hrabě Filip Josef Kinský. Na vstupním portálu sýpky znak Kinských. V roce 1950 součást Státního statku Zlonice. Stavby na severní hranici dvora v osmdesátých letech zbořeny. Sýpka, stáje a stodola prohlášeny v roce 2003 kulturní památkou.