Výsledky hledání míst

renesanční řemeslnický dům plátenického rodu Střížků. Po dlouhých letetech chátrání dnes upravován na penzion

Dům z prvé pol. 14. stol, v 15. stol. přestavěn pozdně goticky. Za Plataisů z Plattenštejna na konci16. stol. přestavěn vrcholně renesančně. Současná podoba je klasicistní z let 1813–47. Zachovány gotické sklepy, renesanční nástěnná malba.

Technické vodní dílo vystavěné v pol. 17. stol. hrabaty Pražmy pro pohon frýdeckých mlýnů a valch. Od poč. 19. stol. sloužil kanál pro koncentraci plaveného dřeva a pohon textilních továren. Od konce 19. stol. jeho význam upadá a postupně zaniká.

Součást zdymadla Vraňany - Hořín, zřízeného v letech 1902–5 pro splavnění nejspodnějšího úseku Vltavy. Vodní dílo sestává ze dvou plavebních komor, technických a obytných budov a silničního mostu přes Laterální kanál.

Letohrádek Plaveč stojí v kaštanové aleji, asi dva kilometry severně od loveckého zámečku Hubert a nedaleko od stejnojmenného zemědělského dvora. Sloužil jako místo odpočinku s nádherným výhledem na Doupovské a Krušné hory.

Čtyřkřídlý zámek vznikl koncem 16.stol. přebudováním starší tvrze v renesančním slohu. V roce 1742 byl zámek upraven v barokní sídlo. Poslední úpravy byli provedeny rodinou Widmannů v roce 1832. Nyní je užíván jako domov důchodců.

Panské sídlo, v l. 1440 a 1444 je odtud zmiňován Jan z Pořešína. R.1473 umírá Jeremiáš z Plavnice a Plavničky. Bři Mikuláš a Jiří Plavničtí prodali r.1528 statek Janovi z Rožmberka, načež byl dvůr přestavěn Jakubem Krčínem z Jelčan v renesančním slohu. V l.1563–64 přistavěn pivovar a ovčín.

Zdrž na plavení dřeva - rechle s lávkou pro pěší v zákrutě řeky Malše na okraji obce. Nosnou konstrukci tvoří dva zděné kamenné pilíře, vpravo skála. Lávka je železná, pravé pole je opatřeno pohyblivými železnými česlemi. Vybudována v letech 1895-1896 velkostatkem hraběte Karla Buquoye.

V písemných pramenech se hrad nevyskytuje, ani jeho jméno tedy nemusí být původní. Podle nálezů lze existenci hradu zařadit do 14. a první poloviny 15. století, z historických souvislostí lze uvažovat o jeho založení mezi lety 1320-35.

Nejvyšší hora české části Šumavy (1378 m). Na vrcholu žulové skály a balvany. Nádherné výhledy k jihu (Alpy) a západu (Lipno, Blanský les). Okolní lesní porosty silně zničeny polomy a kůrovcem.

Zcela zaniklá a archeologickým výzkumem nepotvrzená tvrz mající relativně krátkou dobu trvání. Podle literatury je její vznik datován do 14 století. Zanikla za války mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. V roce 1471 se uvádí již jako pustá.

Zaniklá tvrz, kterou dnes připomínají reliéfní zbytky opevnění. Postavena někdy během 14.–15. stol. Umístění nad hradem Holoubek nabízí myšlenku, že šlo o tvrz obléhací, postavenou při dobývání hradu, který býval sídlem loupeživých rytířů.

Gotická tvrz v písemných pramenech nedoložena, postavena někdy v 15. stol. Vesnice zmíněna r. 1336, kdy ji koupil milevský klášter, později v majetku Lobkowiczů. V 17. stol. tvrz přestavěna na sýpku, dnes v soukromém vlastnictví.

Zachovalá rozhledna z roku 1895. V roce 1908 k ní přistaven horský hotel. V posledních letech doznal objekt i změn pro potřeby telekomunikací.