Výsledky hledání míst

Národní přírodní památka Panská skála se nachází na okraji Práchně (místní části Kamenického Šenova). Těžba čedičů v 18. - 19. století odhalila vysoké čedičové sloupy, zvané varhany. Od roku 1933 chráněný výtvor vstoupil i do některých českých filmů.

Barokní zděná dvoupatrová panská sýpka obdélného půdorysu uprostřed obce. Průčelí členěna patrovými římsami. Delší průčelí o pěti okenních osách, kratší o dvou. Ve štítech oválný okenní otvor s profilovanou šambránou. Hodnotný příklad barokní sýpky. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Mohutná volně stojící barokní dvoupatrová budova sýpky, pozůstatek bývalého panského dvora. Pochází z konce 17. století. Zrestaurována na penzion a restauraci Panská Sýpka Sedlec. Památkově chráněná.

Památkově chráněná dvoupatrová budova s mohutnou valbovou střechou, obdélného půdorysu s hladkým průčelím patří do souboru staveb, tvořících hospodářské zázemí černokosteleckého zámku. Její stáří určuje reliéfní erb Jana Adama Oldřicha z Lichtenštejna s letopočtem 1709 na průčelí obráceném do ulice.

Barokní sýpka z roku 1700 bývala součástí hospodářského zázemí smečenského zámku. Dochováno typické barokní schodiště ve středu uličního průčelí. Dnes je zde dělostřelecké muzeum, přístupné po dohodě na městském úřadě.

Zaniklý hrad. Dle arch. výzkumu spadá existence hrádku do 2. pol. 13. stol. a 14 stol. Majitelé blíže neznámí. Nedaleko ležela středověká osada, spadající snad pod Panskou vyhlídku, snad pod nedaleký hrad Jurův kámen.

Budova postavena na středověkých parcelách, barokně přestavena v pol. 18. století. Účel přestavby není jistý – snad měla sloužit jako klášter paulánů či jako nájemný dům pro rodiny tkalců z místní soukenické manufaktury. Po dokončení stavby zde byl zájezdní hostinec, hotel, taneční a divadelní sál.

Již r. 1366 v obci stávala tvrz, roku 1677 již není zmiňována. Na jejím místě na konci 18. století vystavěna jako obydlí pro správce a úředníky lichtenštejnského kosteleckého panství jednopatrová obdélná budova krytá valbovou střechou s věžičkou. Podle tradice kdesi v zahradě pohřben Prokop Holý.

Areál pozdně barokního domu zřejmě z 2. pol. 18. stol. Příklad bohaté měšťanské usedlosti blížící se drobnému zámku venkovského typu nižší šlechty. Z původní panské usedlosti se zachoval jen zděný omítnutý dům. Dům památkově chráněn od r. 1984.

Panský dům č. p. 13 vznikl zřejmě přestavbou starší budovy v 1. třetině 19. stol. jako obydlí pro zaměstnance zámku. V poslední třetině 20. stol. upraven. V současnosti je památkově chráněn a slouží jako Základní umělecká škola.

Renesanční Panský dům je prvně zmiňován již v r. 1570, kdy jej získalo město. V r. 1660 dům od města získal rod Kouniců. Kromě pivovaru sloužil také vojenskému velitelství, notářství a až do 20. let 20. století i jako kanceláře velkostatku.

Pozdně renesanční dům z konce 16. století na základech pozdně gotického objektu poprvé uváděn roku 1599. Roku 1622 jej koupil hrabě Adam Jiří Kokořovec z Kokořova, který zde zřídil sídlo vrchnostenského úřadu. Od roku 1849 sídlo berního úřadu a okresního soudu s vězením. Od roku 1900 sídlo muzea.

Komplex bývalého panského domu v městysi Lhenice z přelomu 16. a 17. stol., zdobený sgrafity. V soukromém vlastnictví; rod Gregorů vlastní toto sídlo přes dvě staletí, vyjma doby komunistické vlády. Zrekonstruováno na počátku 21. století.

Panský dům byla barokní budova zbořená roku 1990. S největší pravděpodobností vznikla jako tvrz a centrum malého rodového panství za Jiřího z Jedovnice, syna Voka III. z Holštejna. Po jeho smrti ji roku 1437 získává Jan Tunkl.

Tvrz postavená r. 1512 Janem z Kunovic poté, co získal Uherský Brod. Jako sídlo panstva sloužila do r. 1611, kdy Brod koupili Kounicové. Ti zde nesídlili a dům sloužil jen správním účelům. Později byl barokně přestavěn a upraven na byty. R. 1922 jej po vymření Kouniců koupilo město.