Výsledky hledání míst

Vojenský pěchotní srub MO-S 5 "Na trati" nedaleko Bohumína. Součást hlučínské linie opevnění. Pozoruhodný svým vztahem k mezinár. želez. trati. Dnes opraven a spravován KVH Bohumín jako muzeum.

Pěchotní srub Pod lesem dobudovaný r. 1938 je součástí dělostřelecké tvrze Skutina a není přístupný veřejnosti. Objekty opevnění mezi Sněžným a Olešnicí v Orlických horách spojuje zelená turistická značka.

Srub je součástí pevnostní linie Československého opevnění z roku 1938 mezi obcemi Polom a Sedloňov v Orlických horách uprostřed polí. Kolem srubu jsou menší bungry zvané řopíky.

Vzorně rekonstruovaný veřejnosti přístupný pěchotní srub čs. pohraničního opevnění, od roku 1989 v péči Klubu vojenské historie Náchod.

Jeden z pěchotních srubů jenž je součástí opavského úseku československého opevnění budovaného v letech 1935–38. Dnes je jedním z objektů památníku čs. opevnění a armády.

Unikátní pěchotní srub postavený pro přímou palbu hlavní zbraně d4-k. Vybudován v roce 1938 pro ochranu příjezdové komunikace, vyzbrojen protitankovým kanonem. Srub měl dobrou vyhlídku na komunikaci a horizont.

Pěchotní srub odolnosti II pro dva kanóny 47mm, 90mm minomet a 4 těžké kulomety. Postaven v létě 1938, nedokončen – nebyly osazeny pancéřové zvony, neprovedeny terénní úpravy, zřejmě ani nebyla osazena výzbroj. Po r. 2000 snahy o rekonstrukci.

Pěchotní srub začal být budován v srpnu r. 1938. Jeho stavbu přerušila mnichovská dohoda (září 1938) a následná německá okupace. Po válce upravován na chatu, poté opuštěn a chátral. Od r. 2001 srub opravuje skupina nadšenců s úmyslem jej dokončit a zřídit v něm muzeum obrany Trutnovska v r. 1938.

Žulová replika křížového kamene, zvaného Pechův pamětní kámen, vznikla v roce 2020 nákladem obce Krasíkovice. Původní kámen byl ze 17. století, od roku 1953 je kulturní památkou a po řadu desetiletí je ztracen. Kromě informací na evidenční kartě památky z roku 1963 o něm nejsou známy další údaje.

Přestavěná budova renesanční tvrze, zbudované Jindřichem z Valdštejna a Markétou z Lobkovic r. 1588. V 18. st. přestavěna na sýpku, úpravy ve 20. st. Budova s barokní fasádou ukrývá zdivo z 16. st., na východě unikátní portál s bosáží a erby.

Zřícenina hradu zal. před r. 1318 (toho roku ničivý nájezd Kouniců z nedalekého Rychmberka); majitelem Hroznata z rodu Kouniců. Není známo byl-li poté obnoven. Poč. 15. stol. náležel hrad k Rychnovu n. Kněž., po r. 1420 se již nepřipomíná.

Gotický hrad postavený kolem r. 1322, přestavěn na renesanční zámek. Rozšířen za Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Opuštěn po požáru r. 1830. Postupně opravován, zejména Harantovský palác.

Patrová tvrz se střílnami stojí na mírné ostrožně nad bývalým rybníkem, nejsou o ní písemné zprávy. Byla v majetku vladyckého rodu Koňasů z Vydří někdy od poloviny 16. století.

Jeskyně Pekárna je vzdálena asi 1,5 km od obce Ochoz u Brna, významná bohatou historií osídlení sahající až 50 000 let do prehistorické minulosti. Je nejvýznamějším magdalénským sídlištěm na uzemí Čech.

Skalní dílo ve tvaru lomeného oblouku, vytesané do pískovcové skály zvané Mnich a nazývané Pekařova brána, je méně známou stavbou v Českém ráji. Brána byla pojmenována podle českého historika PhDr. Josefa Pekaře.