Výsledky hledání míst

Patrový venkovský zámeček na obdélném půdorysu s dvojicí mírně vystouplých bočních rizalitů byl vystavěn z původního statku, prvně zmíněného r. 1437. Dřívější barokní podoba ustoupila při klasicistní přestavbě v 19. stol. Součástí areálu je zámecký park.

Nečemické kamenné řady byly objeveny teprve r. 1950 učitelem Václavem Náprstkem a zpráva o nich publikována ředitelem žateckého muzea F. Kopeckým o rok později. Linie vytvořená kameny odpovídá azimutu západu slunce při letním slunovratu.

Velké tvrziště kruhového tvaru se třemi příkopy při řece Bystřici. Tvrziště ze 13. stol., opuštěné koncem 16. stol. Zarovnáno zemědělskými pracemi v 19. stol. a poškozeno melioračními pracemi ve 20. stol. I přes tyto zásahy je tvrziště stále patrné.

Zaniklý hrad, na němž se v letech 1318 - 41 píše Hynek, po něm jeho syn Ondřej a r. 1407 vnuk Čeněk. Po něm se majitelé střídali velmi často, poslední byl zmiňován r. 1505 Václav z Pačlavic. Po té se už mluví jen o pusté tvrzi.

Zaniklý hrad na vrcholu Nečtinského Špičáku. Písemné prameny existenci hradu nepřipomínají, leč ves Nečtiny byla od 14.století královským majetkem. Základní archeologický výzkum však dokládá život na hrádku až v 15.století.

Původně barokní zámek ze 17. stol., přestavěn v letech 1855–1858 do novogotické podoby. R. 1964 zámek vyhořel.

Od 18. století do roku 1945 se zástavba městečka vyvíjela kontinuálně. Po vysídlení německého obyvatelstva došlo k závažným devastacím a demolicím objektů. Přesto se v Nečtinách dochoval zajímavý soubor maloměstské zástavby, doplněný barokními sochami.

Zaniklá tvrz, kterou patrně vystavěl Šťastný z Korotína, jenž získal Nedachlebice s pustým tvrzištěm r. 1521. Samotné tvrziště se uvádí už r. 1517. Po připojení k Uherskému Brodu počátkem 17. stol. tvrz ztratila sídelní funkci a sloužila provozu přilehlého dvora. Dnes jen patrná vyvýšenina.

Zříc. hrad, osídl. dle arch. nálezů od 13.stol. Uv. r.1408 jako predikát Oldřicha z Házmburka a Nedam. Hrad byl pravd. sídlem jednoho z král. manů, později předsunuté opevnění hradu Kokořína. Poč. 20.stol. stav. upraven majitelem Kokořína J. Špačkem.

Dřevěná rozhledna s ocelovými prvky otevřená v r. 2009. Rozhledna má tři vyhlídkové plošiny s celkovou výškou cca 26 m. Z rozhledny je kruhový výhled do širokého okolí. U rozhledny je odpočívadlo s parkovištěm přístupným silnicí z Boleradic.

Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic nechal před r. 1748 buďto přestavět starou tvrz, nebo postavil barokní zámek v jejím těsném sousedství. Je to jednopatrová barokní budova s mansardovou střechou a barokním portálem. Nyní v soukromém vlastnictví.

Lužní les s převládajícími duby, habry a olšinami. Poč.19. st. upraven Valdštejny-Vartenberky a vyzdoben pavilóny. Výletní místo zpustlo v 2. pol. 19. stol. Zůstala kaplička sv. Ant. Paduánského s pramenem. R. 1949 vyhlášena přírodní rezervace, v r. 1983 zbudována naučná stezka.

Renesanční zámek, původně tvrz z r. 1366. Po roce 1561 ji vyženil J. Černín z Chudenic. Patrně v tomto období byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Po jeho smrti zámek zdědil Diviš Černín popravený 21.6.1621 na Staroměstském nám.

Chátrající renesančně barokní zámeček obsahují dvě valeně klenuté místnosti původní tvrze, doložené r. 1542 a po požáru r.1680 přestavěné Merklínskými na barokní sídlo. Romantizující úpravy z přelomu 19. a 20. st. (půlkruhová schodišťová věž).

Jednopatrový barokní dům zv. Nedvědovský. Dochovaný arkýř původně renesanční upraven v baroku. Nad vchodem plastika medvěda datovaná rokem 1779. Do dnešní podoby upraven na konci 18. a 19. století. V r. 1958 zapsán do seznamu nemovitých památek.