Výsledky hledání míst

Gotická tvrz ze 14. stol. renesančně přestavěná r.1618. R. 1689 změněna na kanceláře a byty. R. 1775 pobořena a upravena na pivovar. Po r. 1918 prodána do soukromého vlastnictví. Při přestavbě v letech 2002-2004 nenávratně odstraněny zbytky renesančních sgrafit.

Roku 1577 se poprvé uvádí tvrz. Premonstráti z kláštera Schlägl v Horním Rakousku v letech 1808–1810 přestavěli tvrz v rozlehlý dvoukřídlý zámek s kaplí sv. Vavřince. V přízemí východního křídla zachována část zdiva bývalé tvrze.

Kovová rozhledna, 532,2 m n. m., 20 m vysoká. Stávala zde dřevěná třípatrová triangulační věž. Kovová rozhl. postavena r. 2001 Obecním úřadem Krátošice a firmou RadioMobil. Autoři S. Kotrča a P. Konopa. Má dvě vyhlídkové plošiny.

Zámek byl postaven Rafaelem Chroustenským na konci 16. stol. V r. 1620 mu byl zámek zabaven pro jeho účast na stavovském povstání a darován hraběti Collaltovi, který ho využíval jako admin. budovu. V 18. stol. byl částečně barokně přestavěn.

Zámek, postaven na počátku 18. stol. na místě původního hospodářského dvora poprvé zmiňovaného r. 1193. Původně patřil plaskému klášteru.V r. 1577 prodává řád dvůr Mikuláši Kozelkovi z Hřivic, který si zde postavil tvrz, zanikla r. 1672.

Hrad, přestavěný zámek. Vybudován ve 13. stol. pány z Boskovic. Po r. 1561 přebudován na renesanční zámek, za Aueršperků asi r. 1726 vyhořel. Opraven až v l. 1859-61 hrabětem Freissem v novorenesančním stylu. Dnes je na zámku domov důchodců.

Rozhledna Panorama je předposlední sloup původní lanové dráhy z roku 1928. Je vzdálena 100 metrů od horní stanice současné lanovky. Otevřena byla r. 1998. Ve výšce 21 metrů se nachází vyhlídková plošina.

Mohyla s křížem na vrcholu připomíná decimaci Madlonova jízdního pluku, která proběhla 14. 12. 1642. Byla trestem za útěk pluku z bitvy u Breitenfeldu 2. 11. 1642. Exekuci vylosovaných vojáků provedl kat Jan Mydlář mladší. Mohyla z 19. stol. stojí na místě údajného hromadného hrobu obětí popravy.

Jezírko na dně opuštěného lomu s hojným výskytem obojživelníků. Tato mokřadní lokalita je od roku 1996 vyhlášena přírodní památkou.

Kamenná rozhledna, 869 m n. m., 26 m. Na vyhlídku byla upravena 50 m vzdálená vrcholová skála již r. 1885. Kamenná věž postavena r. 1905 společně s turistickou chatou (arch. R. Hemmrich) Horským spolkem pro Jablonec a okolí.

Gotická vodárenská věž, prvně zmiň. r. 1532, postavena „Jindřichem, rúrařem ze Starého města Pražského“. Přestavěna a zvýšena po r. 1822. Byla součástí opevnění Plzně, zejm. však zásobovala vodou (systém pump). Jako vodárna sloužila do r. 1913.

Původně hláska a zvonice byla postavena v letech 1549-77. Stavbu začal Hans Spatz. Spodní část je gotická, ochoz s kopulí renesanční. R. 1697 po požáru prodělala opravu a dostala svůj název. Má 7 zvonů, vysoká je 72 m a ochoz je ve výšce 46 m.

Kamenná rozhledna, 81,6 m. Stavba 1547–57, zadána městem arch. Antoniovi de Salo. Postavena jak z obranných, tak i reprezentativních důvodů. Postihlo ji mnoho požárů a násl. oprav. R. 1870 stará báň shozena vichřicí, r. 1872 uprav. do dnešní podoby.

Zámek byl postaven počátkem 17. století rodem Mikuschovců. V jejich vlastnictví byl do roku 1794. V zámku se velice často střídali majitelé, nejznámějšími z nich byl pravděpodobně rod Šternberků.

V r. 1318 se píše Jan z Talmberka jako Jan z Černčic. V r. 1405 první zmínka o tvrzi. Za husitských válek patří Arnoštu z Kácova, jeho potomci se psali jako Černčičtí z Kácova. Když r. 1527 prodává Jan Černčický z Kácova panství Vojtěchovi z Pernštejna, tvrz se uvádí jako pustá.