Výsledky hledání míst

Barokní Mariánský, morový sloup vystavěný roku 1704 -1705 významným moravským sochařem Bohumírem Fritschem.

Mariánský morový sloup z roku 1710 vystavěn jako dík za pominutí velkého moru. Dominuje mu barokní socha Panny Marie a dalších pět barokních soch světců.

Morový sloup na náměstí T. G. Masaryka v Prostějově z roku 1714 vystavěný na paměť epidemie, sužující město. Bohatá dekorativní sochařská výzdoba.

Mariánský morový sloup z r.1716 se sochami Panny Marie, sv.Václava a sv.Jana Nepomuckého, postavený podle Giovanni Battisty Alliprandiho. Výška 11 metrů.

Architektonicky cenný stupňovitý mariánský sloup s dominující sochou Neposkvrněné Panny Marie. Vystavěn v r. 1683 F. Leblosem na náklad M. E. Richtensteinové jako upomínka na morovou epidemii z r. 1680.

Morový špitál poprvé připomínán r. 1371. Pozdně gotická kaple a starý špitál z r. 1515, barokně přestavěno v letech 1763-1766. Fresky od Fr. J. Prokyše. Špitál zbořen a postaven nový (střední část). Severní část špitálu dostavěna r. 1779. Pak přeměněn v chudobinec. Nově rekonstruován r. 2006.

Malé lesní jezírko – tzv. Mořské oko – nedaleko Pusteven se známými dřevěnými útulnami. Původní mokřad byl r. 1894 turisty upraven do podoby malého jezírka. Chráněná lokalita obojživelníků.

Novogotickou kapli s hrobkou nechala postavit v l. 1887-1890 hraběnka Luisa Černínová, roz. Morzinová (projekt arch. Stephan Tragl). R. 1892 byl do hrobky uložen její muž, hrabě Heřman Černín a r. 1907 hraběnka Luisa. Po druhé sv. válce začala kaple sloužit jako modlitebna Církve čs. husitské.

Na místě dvou starších domů byl s využitím jejich konstrukcí v letech 1713–14 postaven dle projektu Jana Santiniho barokní palác. Střídmou fasádu oživují sochy Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, zejména sousoší Maurů, erbovních figur Morzinů.

Most vystavěn v letech 1849-1850. Dlouhý 114 m a 7,27 m široký. Šest pilířů a pět segmentových oblouků o rozpětí 18,3 m a vzepětí 2,5 metru. Výška nade dnem řeky 6,15 m. Na jižní straně postavena budka pro výběrčího mýta, která až do konce dvacátého století sloužila jako vodočetná stanice.

Řetězový most císaře Františka Josefa I. byl zkonstruován v l. 1865-68 (arch. návrh R. M. Ordish, W. H. Le Feuvre a Max von Ende). Most byl časem přejmenován na Štefánikův, L. Janáčka a Švermův. Uzavřen r. 1941, demontován v l. 1946-47. Některé jeho části se nacházejí v Národním technickém muzeu.

Poslední klasický řetězový most postavený na území Čech spojoval v letech 1853–1933 tehdy samostatná města Děčín a Podmokly. Představoval největší konstrukci svého druhu v zemi. Zachovaly se oba pilíře, které dnes nesou ocelový Tyršův most.

Dřevěný most přes hraniční Červený potok (Grenzbach), jehož tok odděluje ČR a Horní Rakousko. Nahradil starší kamenný most zbořený po r. 1948 při budování tzv. železné opony.

První československý most, nesený dvěma dutými betonovými oblouky, byl postaven v letech 1937–1939 podle projektu Miloslava Klementa přes Vltavu ve Štěchovicích. Pokus o destrukci německou armádou na jaře 1945 nebyl naštěstí dokončen, od následujícího léta a znovu od r. 1990 nese dnešní název.

V rokli za osadou Lada vede přes potok kamenný most. Mostu se říká most mrtvých. V současné době v dezolátním stavu. Torzo můstku je zřícená stavba přes potok. Prostor okolo mostu je zarostlé dřevinami, vzrostlými stromy a přístup k mostu ještě ztěžují popadané vzrostlé stromy.